zavřít
1 / 8
náhledy
Napadlo vás, kde se berou data pro předpověď počasí? Jedním ze zdrojů je radar, který neustále monitoruje situaci nad Českem. Český hydrometeorologický ústav má dva. Jeden je na Drahanské vrchovině a druhý v Brdech. Právě tam provedli technici ústavu pravidelnou prohlídku, při které vyměnili jeden z motorů antény.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Pracoviště se nachází v přísně střeženém objektu ve vojenském újezdě. Anténa je umístěna 916 metrů nad mořem. Radar je v provozu od roku 2000, přičemž v roce 2007 prošel rozsáhlým updatem.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Srdcem zařízení je vysílač a přijímač, dvě nevelké skříně umístěné v cylindru pod kopulí. V plastikové kopuli je pak samotná parabola. Během prohlídky a opravy byl samozřejmě radar vypnutý.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Radar nese označení EEC DWSR-2501 C, přestavbu provedla finská firma Vaisala. Za vhodných podmínek dokaží meteorologické radary měřit srážkovou oblačnost až do vzdálenosti okolo 300 kilometrů.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Úkolem radaru je detekovat výraznou srážkovou oblačnost. Využívá zpětného rozptylu mikrovln na vodních kapkách a ledových krystalcích. Ani sofistikované zařízení se neobešlo bez typické české "vychytávky". Chybějící závaží nahradila PETka s nemrznoucí směsí.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Radar vystřeluje v úzkém paprsku vysokoenergetické pulsy elektromagnetického vlnění do atmosféry. Část vln se rozptýlí (odrazí zpět k anténě), anténa je zachytí, příjímač zpracuje do digitální podoby a program počítače vyhodnotí. Pracuje na vlnové délce 5,3 cm, na frekvenci 5 630 MHz a impulzní výkon je 305 kW.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Radar "vidí" v podstatě všechny předměty v atmosféře (včetně například silných Wi-Fi vysílačů, které přijímaný signál znehodnocují). Letadla a jiné předměty tak musí software odfiltrovat. Srdcem je magnetron, který impuls vystřeluje vlnovodem do antény umístěné v kopuli.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Zařízení pracuje v pětiminutových cyklech, kdy paprsek postupně vystřeluje ve 12 elevacích (úhelu s povrchem země). Na pracovišti je možné si prohlížet jednotlivé vrstvy případných mračen tak, jak byly zachyceny v různých výškách nad povrchem. Ven z ČHMU však jdou sjednocené do jednoho obrázku, více těchto obrázků jdoucích po sobě je možné prohlížet, jako plynulou animaci.
Autor: Petr Topič, MAFRA
