

Napadlo vás, kde se berou data pro předpověď počasí? Jedním ze zdrojů je radar, který neustále monitoruje situaci nad Českem. Český hydrometeorologický ústav má dva. Jeden je na Drahanské vrchovině a druhý v Brdech. Právě tam provedli technici ústavu pravidelnou prohlídku, při které vyměnili jeden z motorů antény.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Pracoviště se nachází v přísně střeženém objektu ve vojenském újezdě. Anténa je umístěna 916 metrů nad mořem. Radar je v provozu od roku 2000, přičemž v roce 2007 prošel rozsáhlým updatem.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Srdcem zařízení je vysílač a přijímač, dvě nevelké skříně umístěné v cylindru pod kopulí. V plastikové kopuli je pak samotná parabola. Během prohlídky a opravy byl samozřejmě radar vypnutý.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Radar nese označení EEC DWSR-2501 C, přestavbu provedla finská firma Vaisala. Za vhodných podmínek dokaží meteorologické radary měřit srážkovou oblačnost až do vzdálenosti okolo 300 kilometrů.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Úkolem radaru je detekovat výraznou srážkovou oblačnost. Využívá zpětného rozptylu mikrovln na vodních kapkách a ledových krystalcích. Ani sofistikované zařízení se neobešlo bez typické české "vychytávky". Chybějící závaží nahradila PETka s nemrznoucí směsí.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Radar vystřeluje v úzkém paprsku vysokoenergetické pulsy elektromagnetického vlnění do atmosféry. Část vln se rozptýlí (odrazí zpět k anténě), anténa je zachytí, příjímač zpracuje do digitální podoby a program počítače vyhodnotí. Pracuje na vlnové délce 5,3 cm, na frekvenci 5 630 MHz a impulzní výkon je 305 kW.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Radar "vidí" v podstatě všechny předměty v atmosféře (včetně například silných Wi-Fi vysílačů, které přijímaný signál znehodnocují). Letadla a jiné předměty tak musí software odfiltrovat. Srdcem je magnetron, který impuls vystřeluje vlnovodem do antény umístěné v kopuli.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Zařízení pracuje v pětiminutových cyklech, kdy paprsek postupně vystřeluje ve 12 elevacích (úhelu s povrchem země). Na pracovišti je možné si prohlížet jednotlivé vrstvy případných mračen tak, jak byly zachyceny v různých výškách nad povrchem. Ven z ČHMU však jdou sjednocené do jednoho obrázku, více těchto obrázků jdoucích po sobě je možné prohlížet, jako plynulou animaci.
Autor: Petr Topič, MAFRA