Nestalo se a namísto toho si Mašínové - přesněji řečeno celá jejich skupina, tedy včetně Milana Paumera, Václava Švédy a Zbyňka Janaty - nese v očích velké části veřejnosti punc vrahů.
Ctiradovy zápisky, které vyšly pod názvem Cesta na severozápad, jejich odpůrce patrně jen utvrdí. "Za účast na (odbojové) akci byl bod, za odprásknutého komunistu dva," vzpomínal například zesnulý muž. Portál iDNES.cz nabízí rekapitulaci událostí, které formovaly činnost a osudy celé skupiny.
1939: Josef Mašín, otec Ctirada a Josefa (prvnímu bylo necelých devět let, druhému sedm) a důstojník prvorepublikové armády, je 14. března suspendován a obžalován pro vzpouru, odmítl totiž kapitulovat před nacisty. Domů přišel se stopami rvačky na těle i oděvu a synům dal první vzor i dilema - chtěl bránit republiku, i když se tím vzepřel rozkazům a pral se s československými vojáky.
Josef Mašín, otec Ctirada a Josefa, voják prvorepublikové armády a pozdější odbojář
1941: Josefa Mašína, člena odbojové skupiny Tří králů, zadrželo 13. května gestapo. Neprozradil ani své jméno a poslali ho na smrt. "Drahé moje děti! Pamatujte si, že hájit svobodu své vlasti a národa jest povinností každého uvědomělého Čecha. I Vy jednou takto musíte postupovat," napsal do motáku, který ukryl v cele (našli ho až po válce).
1945: Ctirad a Josef se zapojili do odboje. Pomáhají ukrývat sovětského důstojníka, poručíka Stěpana Romanoviče Sannikova. Jejich známý, bývalý důstojník František Vaněk, pomáhá sovětským partyzánům (uprchlým zajatcům). Po válce dostali oba chlapci od prezidenta Beneše medaili Za chrabrost.
1948: Ctirad Mašín si osvojil zásady boje v partyzánském kurzu poděbradské pobočky Svazu brannosti. Už tehdy věděl, jak je použije. "Určitě si již nedělal iluze o službě v armádě, získané zkušenosti chtěl uplatnit právě v protikomunistickém odboji," uvádí historik Tomáš Bursík. Ostatně, o rok později ho nepřijali na vojenskou akademii, důvodem byl "buržoazní původ".
1948-1949: Matka Ctirada a Josefa Zdena Mašínová je členkou KSČ. Snažila se tak udržet vliv ve Svazu bojovníků za svobodu. O iluze přišla po procesu s rodinným přítelem, generálem Heliodorem Píkou. Ze strany vystoupila a zákonitě tak putovala na index "nepřátel". Krátce nato skončila na popravišti její spoluvězeňkyně z protektorátu, politička Milada Horáková.
1948-1951: Bratři Mašínové se snaží o živelný odboj: "Rozhodli jsme se bojovat všemi prostředky, protože bylo jasné, že to byl způsob, který zvolili komunisté a tedy jediný způsob, který proti nim mohl přinést výsledky." Do tendrů lokomotiv házejí nálože připomínající uhlí. Vytloukají okna funkcionářům KSČ, rozhazují připínáčky na trasách prvomájových průvodů. Marně se snaží opatřit si zbraně.
Zlomové roky 1951-1953
13. září 1951 se skupina pokouší získat zbraně přepadem stanice SNB v Chlumci nad Cidlinou. Nepodařilo se jim ale zpacifikovat službu konajícího strážmistra Oldřicha Kašíka a Josef Mašín ho zastřelil. Akce selhala.
  Zbraně, které skupina před útěkem do Západního Berlína uloupila a zakopala v Československu. |
28. září 1951 byli v Čelákovicích úspěšnější. Zbraně získali. Ctirad podřízl omráčeného strážmistra SNB Jaroslava Honzátka, aby je nevyzradil. Na podzim se pak skupina rozhodla opustit Československo. Svépomocí vybavili obrněné vozidlo.
18. října 1951, den před plánovaným útěkem, jsou Ctirad i Josef zatčeni v souvislosti se zadržením rodinného známého, odbojáře Aloise Bezuchy. StB ale neodhalila rozsah příprav a poschovávané zbraně. Josefa propustili během vyšetřování, Ctirada odsoudili na dva a půl roku a poslali ho do Jáchymova. Začal shromažďovat výbušniny na sabotování těžby uranu.
2 srpna 1952: Tři členové skupiny přepadli auto s výplatou podniku Kovolis Hedvíkov. Zastřelili přitom ozbrojeného pokladníka Josefa Rošického. "Lidé si asi neuvědomují, že když měl někdo v té době povolení dostat pistoli, tak byl zatraceně dobře prověřený a spolehlivý komunista. To nedostal jen tak někdo," řekli bratři v dokumentu Země bez hrdinů, země bez zločinců.
20. června 1953: Díky prezidentské amnestii se Ctirad dostal na svobodu. Začali plánovat velké akce - pumový útok na vlak s uranem či budovu ÚV KSČ, atentát na ministra obrany Čepičku - ale v létě byl na několik týdnů zatčen a vyšetřován Josef. Skupina se shodla, že boj v těchto podmínkách vést nelze, a rozhodla se odejít.
1953: Cesta na severozápad
2. října se Ctirad a Josef Mašínové, Milan Paumer, Václav Švéda a Zbyněk Janata vydali na cestu do Západního Berlína. Hranici na Šumavě měli za příliš dobře střeženou, pohraničí s východním Německem si předtím lépe zmapovali. V noci na 4. října překročili u Hory Svaté Kateřiny hranice. Přes noc šli, za dne spali.
10. října, poté, co německá pokladní prozradila, že jeden muž lámanou němčinou sháněl šest lístků na vlak (ve skutečnosti pět), je skupina napadena Lidovou policií ve městě Uckro. Při přestřelce ztrácí Zbyňka Janatu, ostatní unikli. Vzteklí komunisté zmobilizovali 25 tisíc policistů a vojáků, aby skupinu dopadli.
Josef (vlevo) a Ctirad Mašínové na fotografiích z vyšetřování (rok 1951). Uprostřed chodba na nádraží v obci Uckro, kde se skupina na útěku dostala do přestřelky s Volkspolizei (Lidovou policí) východního Německa.
16. října skončila hra na schovávanou. Unikající skupinu obklíčili u Waldowa vojáci s kulomety, psy i světlomety. Po další přestřelce uprchlíci opět unikli, těžce zraněného Václava Švédu ale museli nechat jeho osudu. Němci ho zadrželi a pod podmínkou, že ho v Praze popraví, ho i s Janatou vydali.
2. listopadu, po měsíci na útěku, se skupině podařilo dostat do Západního Berlína. Ctirad Mašín projel na podvozku vlakové soupravy, o několik hodin později dorazili Josef Mašín a těžce zraněný Milan Paumer, kteří se propletli mezi ploty, dělnickými domky a kasárnami. Paumer, který byl předtím střelen do břicha, žádal Mašíny, aby šli dál sami, ti ho ale nenechali.
Po útěku
1954-1959: Bratři Mašínové a Milan Paumer působí v americké armádě. Absolvují základní výcvik, dostanou se do elitní 82. vzdušně-výsadkové divize, časem se stanou i instruktory. Když ale zjistí, že se Západ na konfrontaci se Sověty nijak netěší (vidí to na případu poraženého maďarského povstání v roce 1956), odcházejí do civilu a získávají americké občanství.
Jejich cesty se pak rozešly. Milan Paumer pracoval jako údržbář, dělník v leteckých opravnách a taxikář. Josef Mašín obchodoval v letectví, řídil leteckou školu. Ctirad Mašín podnikal v několika státech, nechal si například patentovat stroj na spalování vyjetého oleje.
1955: Druhého května byli v Praze oběšeni dopadení členové skupiny Zbyněk Janata a Václav Švéda.
1957: V komunistickém Československu vzniká svazek na akci "Bratři", jejímž cílem je únos Mašínových do Československa (o únos Josefa Mašína se tajné služby pokusily celkem 4x). O dva roky později ministerstvo vnitra vydalo oběžník, který varoval, že Mašínové možná působí na území republiky. Nebyla to pravda. Agentura ČTK připomněla, že v Československu nebyli Mašínové a Paumer nikdy odsouzeni. Úřady jejich stíhání přerušily, o vydání trojice žádaly USA marně.
Trojice po letech: Ctirad Mašín, Josef Mašín a Milan Paumer na snímcích z roků 2010 a 2011
Po Listopadu
1995: Státní zástupce Josef Kredba rozhodl, že trestní stíhání skupiny bylo nepřípustné. Odvolal se přitom ale výhradně na předlistopadové právní normy a vynechal zákon o protiprávnosti komunistického režimu a odporu proti němu. Mašínové to pak zkritizovali coby doklad komunistické právní kontinuity.
2008: Mašínům se dostalo prvního vyznamenání z rukou vysokého českého představitele. Premiér Mirek Topolánek jim udělil Plaketu předsedy vlády. Vyvolal tím mimo jiné debatu o činnosti skupiny - diskusi, která přetrvává dodnes.
