V ohrožení je přes dvacet soch a reliéfů, které vznikly v roce 1936 u příležitosti olympijských her. Jejich výrobu zadal Adolf Hitler.
Nespokojenost vzbuzují především monumenty Arno Brekera a Josefa Wackerleho. Kritici považují autory děl "Oběť", "Přátelství" nebo "Světlonoš" za režimní umělce. Jde prý o typický Nazi-Kunst, který má oslavovat árijskou rasu.
Podle Ley Roshové, novinářky a iniciátorky památníku holocaustu v Berlíně, je sochy nutné před mistrovstvím minimálně zakrýt. "Breker byl velký nacista. Dost na tom, že jsou sochy ve veřejném prostoru," citoval Roshovou Berliner Zeitung.
Spisovatel Ralph Giordano je ještě radikálnější. "Sochy by měly být rychle a bez stop odstraněny a pak zničeny," citoval Giordana Bild.
Názory na budoucnost soch nejsou jednotné. Vídeňský profesor umění Ernst Fuchs řekl Bildu, že odstranění soch je hloupost a dalo by se přirovnat k nacistickému pálení knih.
Sochaře brání i vdova Charlotte Brekerová. "Je to úplně absurdní. Není to žádné nacistické umění. Tomu se můžu jen smát," postěžovala si Bildu.
Neoklasický sochař Arno Breker měl u představitelů Třetí říše úspěch. Ačkoli několik jeho děl putovalo na index "zvrhlého umění" a nikdy nebyl členem NSDAP, udržoval osobní kontakty s Hitlerem a Albertem Speerem.
Brekera ale obdivoval i spisovatel a dramatik Jean Cocteau a v kontaktu byl například s věhlasným fotografem Manem Rayem. Po válce portrétoval německého kancléře Konráda Adenauera (CDU).
