Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Máme fosilii největšího ptáka, hlásí vědci. Vzlétnout musel s rozběhem

  23:11aktualizováno  23:11
Vědci z muzea v americkém Greenwichi po třech desítkách let zjistili, komu patří stará zkamenělina z jejich depozitáře. Fosilii přiřadili k druhu Pelagornis sandersi. Byl to vůbec největší pták, který kdy dokázal létat. Aby se mu to podařilo, musel se rozběhnout z kopce.

Experti si dlouho lámali hlavu s tím, jak obří pták vůbec dokázal létat. Rozpětí jeho křídel se pohybovalo mezi 6 až 7,5 metry. | foto: AP

Při stavbě nového letištního terminálu v Jižní Karolíně dělníci před více než 30 lety objevili ptačí fosílii neznámého druhu. Teprve teď se podařilo přiřadit tuto obří zkamenělinu k druhu Pelagornis sandersi, vůbec největšímu létajícímu ptáku, který kdy žil. Pojmenován je po jeho objeviteli Albertu Sandersovi, bývalém správci greenwichského muzea. Právě on sem kdysi zkamenělinu donesl.

Experti si dlouho lámali hlavu s tím, jak obří pták vůbec dokázal létat. Rozpětí jeho křídel se pohybovalo mezi šesti až sedmi a půl metry. Největší v sočasnosti žijící pták světa, albatros královský, má přitom rozpětí křídel zhruba poloviční.

Průměrnou váhu obřího letce paleontologové odhadují na 22 kilogramů. Správce muzea Daniel Ksepka vypočítal rozměry per tohoto druhu pomocí srovnání délek per a kostí dnešních ptáků. K potvrzení, že mohl Pelagornis sandersi skutečně létat, využil počítačovou simulaci.

Ptačí velikán se živil rybami i menšími opeřenci

Ta ovšem naznačila, že aby se pták vznesl, musel se nejdříve rozběhnout z kopce a spoléhat na podporu protivětru. Případně mohl jednoduše čekat, až ho silný vítr odnese sám. Jakmile však byl ve vzduchu, mohl plachtit dlouhé vzdálenosti bez jediného zamávání křídly.

Dobrým letcem byl také díky výrazně větším křídlům v poměru k jeho malému tělu. „Pelagornis mohl při hledání potravy uletět nad mořem extrémní vzdálenosti,“ uvedl Ksepka v tiskové zprávě greenwichského muzea.

Jedním z typických znaků druhu Pelagornis sandersi jsou také kuželovité zuby vyčnívající z jeho zobáku. Pták je měl uzpůsobené k jednoduchému probodnutí kořisti. Tou se mohly stát nejen ryby, ale i menší ptáci.

Tento obří letec se proháněl po nebi před více než 25 miliony lety. Svými rozměry překonal i dosud největšího objeveného ptáka, druh jihoamerického kondora Argentavis magnificens. Ten žil o dost později, před pouhými šesti miliony lety, a dosahoval rozpětí křídel okolo sedmi metrů. „Pelagornis je jako stvoření z fantasy příběhů. Dnes už zkrátka nic takového neuvidíme,“ poznamenal Ksepka.

Pelagornis sandersi je patrně největším ptákem, který se kdy proletěl po

Pelagornis sandersi je patrně největším ptákem, který se kdy proletěl po obloze. Rozpětí jeho křídel mohlo být až dvakrát větší než v případě kondora kalifornského (vlevo) či albatrosa královského.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.