Fontainová se zdrženlivě vyjádřila k Havlově myšlence druhé komory Evropského parlamentu, která by byla sestavena na principu rovného počtu zástupců všech členů EU. "Nejsem si jista, že by druhá komora, jak jste ji popsal, byla nutná," řekla Fontainová na společné tiskové konferenci s Václavem Havlem a dodala, že v EU již existuje Rada ministrů a Evropský parlament a podobný návrh na založení druhé komory, který z francouzské iniciativy padl před několika lety, přijaly evropské parlamenty většinou rezervovaně.
|
Celý projev najdete ZDE |
Havel apeloval na formování občanské společnosti
Prezident Václav Havel v Evropském parlamentu ve Štrasburku vyzval EU, aby podpořila formování občanské společnosti ve středo- a východoevropských demokraciích. "Má-li se Evropská unie v dohledné době rozšířit o nové demokracie, což je podle mého názoru v jejím vitálním zájmu, pak je velmi důležité, ne-li vůbec nejdůležitější, aby pomohla v těchto zemích obnovit a rozvinout občanskou společnost," řekl. Poslanci ocenili jeho slova potleskem.
Před evropskými poslanci Havel také hovořil o své ideji evropské ústavy a druhé komory Evropského parlamentu. Tuto myšlenku představil Havel loni v březnu ve francouzském Senátu. Nyní prohlásil, že evropská ústava by formulovala základní práva a povinnosti občanů EU, základní evropské hodnoty i smysl integrace.
"Existence takovéhoto základního zákona by samozřejmě neznamenala automaticky radikální proměnu dnešního svazku států v jeden veliký federální nadstát, jak se obávají euroskeptici, ale právě jen a jen to, že by obyvatelům sjednocující se Evropy mohlo být jasnější, co to Evropská unie je, mohli by jí lépe porozumět a mohli by se s ní daleko snadněji identifikovat," pokračoval Havel.
Záruku pro malé státy EU, že i jejich hlas sehraje svou roli při rozhodování unie, by mohla sehrát druhá komora Evropského parlamentu. "Do níž by se ovšem už nevolilo přímo, ale jednotlivé parlamenty by do ní volily ze svého středu své zástupce, například tři z každého státu," vyložil český prezident svou ideu.
Vyjádřil důvěru v úspěšnou reformu vnitřních institucí Evropské unie, bez níž není rozšíření EU myslitelné. "Dnes má Evropa jako jedna politická entita šanci, kterou nikdy ve svých dlouhých a pohnutých dějinách neměla. Totiž šanci, že sama sebe uspořádá vskutku spravedlivě, mírově, na principu rovnosti a spolupráce všech," prohlásil.
Havel soudí, že demokratizace střední a východní Evropy po pádu železné opony, rychlejší hospodářská integrace, ale i nové hrozby, mezi něž zřejmě patří především nově se objevující nacionalistické tendence, vedou k tomu, že Evropa musí definovat svou společnou podstatu a cíl a účel svého sjednocování. "K rodící se evropské sounáležitosti by měla samozřejmě patřit i trvale sílící obecná citlivost ke všem náznakům či projevům nacionálního sobectví, xenofobie a rasové nesnášenlivosti," řekl Havel. Na jeho slova reagoval zaplněný jednací sál spontánním potleskem.
"Jak v Kosovu a v Srbsku, tak v Bosně a Hercegovině i v dalších místech bývalé Jugoslávie mohly být ušetřeny desítky tisíc lidských životů, kdyby mezinárodní společenství bylo schopno zasáhnout přiměřeným způsobem dříve, v samých počátcích konfliktů," řekl Havel. Zásah NATO v Kosovu podle něj ukázal, že celoevropská bezpečnost si může vyžádat i zásah za hranicemi EU. Je proto nutné se v rámci EU připravit na možnost zásahu i bez mandátu OSN a také se jen nespoléhat na USA. "Zlu je třeba čelit v zárodku," řekl prezident a vyzval k důraznější bezpečnostní prevenci konfliktů.
Prezident už v Evropském parlamentu jednou mluvil
Havel promluvil v Evropském parlamentu v roce 1994, kdy hovořil o reflexi evropské identity. Již tehdy upozornil, že evropský prostor nelze omezit jen na Evropskou unii, a připomněl události v bývalé Jugoslávii.
 Prezident Vaclav Havel přednáší projev před Evropským parlamentem ve Štrasburku. |
