Stejně jako každé léto vyrazila britská rodina Thompsonových na dovolenou, tentokrát do Spojených arabských emirátů. Při plánovaném návratu se však objevil nečekaný problém. Nejmladší syn Joe náhle zjistil, že nedokáže odletět zpět letadlem. I když byl odmala zvyklý létat, náhle ho v jedenácti letech přepadla fóbie, kterou nedokázal překonat.
Prvního července se rodina Thompsnových chystala rutinně nasednout do leteckého spoje na Londýn. "Najednou bylo všechno strašné," popisuje jedenáctiletý chlapec. "Celé tělo mi ztuhlo. Začal jsem brečet. Jen jsem si sedl na zem a nemohl se hýbat. Prostě to nešlo."
"Byl zvyklý létat od svých tří měsíců," kroutil hlavou otec Tony. "Vůbec jsme něco takového nečekali a nemáme ponětí, co mohlo takovou reakci spustit."
A tak zatímco zbytek rodiny je už dávno doma v poněkud chladnější Británii, zůstal Joe a jeho otec ve vnitrozemském horku města Al Ajn, kde vymýšlejí nějakou alternativu.
Chlapec zkoušel překonat náhlý strach z letadla čtyřikrát, pokaždé bez úspěchu. Jednou se mu už podařilo zasednout i připoutat se, pak ale uslyšel kapitána hlásícího start letadla, což v něm opět vyvolalo onu nepochopitelnou fóbii. "V tu chvíli jsem věděl, že mohu udělat jen jedinou věc. Vyskočit ze sedačky, dostat se do uličky a vyběhnout z letadla," popisuje mladý Brit.
Otec se synem zkoušeli nejrůznější způsoby, jak nečekaný psychický problém odstranit. Hypnoterapie, konzultace s psychiatrem ani sedativa však nedokázaly nic.
Kudy z Emirátů?
Přímý let z Abú Zabí do Londýna trvá osm hodin a překonává vzdálenost 5 600 kilometrů. Letecká doprava však nepřipadá v úvahu. Cesta lodí ze Spojených arabských emirátů by musela vést Perským zálivem a přes Hormuzský průliv do oceánu. Dále okolo Ománu až do vod Jemenu, které jsou plné somálských pirátů.
Pokud by se jim tudy podařilo poklidně proplout, čekal by je posléze další problém. Po plavbě Rudým mořem by museli překonat Suezský průplav, tedy plout okolo Sinajského poloostrova, nyní taktéž jedné z napjatých oblastí světa.
Druhá možnost není o moc lepší, ač je zdaleka nejkratší. Pokud by se vypravili lodí a po souši na druhou stranu, čekal by je nejen průjezd iráckým Bagdádem, ale hlavně cesta přes válečnou Sýrii a rozervané Aleppo. "Popravdě řečeno, tohle nejsou reálné možnosti," hodnotí to otec Tony střízlivě.
Třetí možnost skrz arabské monarchie
Třetí možnost se vyskytla posléze hlavně díky angažovanosti saúdského ambasadora v Londýně, který prosadil, aby oba Britové dostali víza pro cestu skrz Saúdskou Arábii.
Díky novým vízům tak mohou Tony a Joe Thompsonovi vyrazit autobusem skrz Rijád a jordánský Ammán až do izraelského přístavu Haifa. A odtud už poklidně doplout do Evropy. Cesta zabere dvanáct až patnáct dní, záležet bude hlavně na tom, nakolik se Britům podaří poskládat návaznost jednotlivých spojů v blízkovýchodních zemích. Ty, jak známo, nejezdí vždy úplně na čas.
"Je to trochu frustrující," sděluje americkému CNN otec Tony. Celý případ je podle jeho slov jako jízda na horské dráze. To, co nejdříve vypadalo jako pořádné dobrodružství, se mění v nečekané obtíže a otravné vyřizování náležitostí.
Už je to více než šest týdnů, co měla být celá rodina doma. Chlapci navíc začíná škola 4. září. Letadlo však nadále odmítá. "Co se vám může zdát nejsnazším způsobem, je pro mne ta nejtěžší věc na světě," popisuje.
Jak dodává web CNN, díky fóbii z létání se před mladým chlapcem objevuje nečekaná možnost poznat část světa, jenž denně plní titulní strany předních médií. I když teď se trochu zdá, že na titulní strany míří právě Joe Thompson.
