Nejdůležitější muslimská modlitba, probíhající vždy v pátek, má být od tohoto týdne pronášena výhradně v italštině – arabština v ní nemá mít místo. Příslušný dokument podepsali starosta města Dario Nardella s předsedou italsko-islámské komunity Izzedinem Elzirem. Součástí dohody je rovněž, že všechny pasáže z Koránu budou citovány italsky.
Páteční bohoslužba je pro muslimy obzvláště důležitá – podle jejich náboženství Bůh právě tento den označil za čas pro kolektivní vyznávání víry. Musí se pronášet na shromáždění vedeném imámem a musí se konat v mešitě, pokud je nějaká dostupná.
Dohodu o bohoslužbě v italštině označil Elzir, který je zároveň florentským imámem, za potřebný výraz příslušnosti muslimů k italské společnosti. „Všichni jsme italští občané a to, co nás sjednocuje, jsou jazyk a kultura,“ řekl zpravodajskému serveru The Local. „Musíme mít také na paměti, že zhruba čtyřicet procent muslimů v Itálii vůbec nemluví arabsky. Předpokládáme proto, že se naše dohoda rozšíří do dalších regionů,“ dodal.
Mešity mohou nově navštěvovat i nemuslimové
Takzvaný „občanský pakt“ má rovněž posílit integraci tím, že mešity budou moci navštěvovat i nemuslimové. Uzavřen byl měsíc poté, co italský ministr vnitra Angelino Alfano oznámil vytvoření vládního výboru pro vztahy s muslimy s cílem pomoci při jejich začlenění.
Arabština přitom z mešit zcela nezmizí – hlavně kvůli čerstvým imigrantům. „Imámům budou k ruce překladatelé, kteří mohou vše překládat do arabštiny těm, kteří se zatím italsky jen učí,“ vysvětlil Elzir. A všechny mešity ve Florencii budou zároveň vybaveny světelnými tabulemi s texty v obou jazycích.
Předpokládá se, že příklad Florencie budou brzy následovat další italská města. Téměř identickou dohodu by měli podepsat radní s muslimskou komunitou v severoitalském Turíně.
Ve Florencii, kde žije na 300 tisíc lidí, vyznává islám zhruba deset procent obyvatel. Její imám Elzir je v celé zemi uznáván jako hledač cest, jak tradiční katolickou zemi „usmířit“ se sílícím vlivem islámu. Velký rozruch vyvolal před pěti lety plán, který Elzir prosazoval – postavit ve Florencii novou mešitu, která by zapadla do rázu města.
Minarety po stranách mešity měly vypadat jako kostelní věže, vytvořené renesančním malířem a architektem Giottem di Bondonem. „Islámská historie ukazuje, že muslimové se umějí přizpůsobit architektuře tam, kam se přistěhují,“ řekl tehdy Elzir. Plán na islámskou svatyni však narazil na silný odpor zejména těch, kteří by v zemi nejradši neměli vůbec žádné mešity.
