Do těchto jalových, poněvadž toliko verbálních "vědeckých" disputací, vstupuje v 70. letech 18. století Francouz Antoine Lavoisier. A vstupuje jaksi "odzadu". On totiž (za pomoci své stejně zvídavé manželky) napřed dlouho váží všemožné látky před i po spalování, a teprve potom mluví. S pověstí jak seriózního vědce, tak i "arcičaroděje, který chce zklamat naši důvěru," pak 28. června 1785 na přednášce ve francouzské Akademii věd přesvědčivě dokáže, že hoření není žádný prch flogistonu, nýbrž docela obyčejné slučování látky s nedávno objeveným kyslíkem. Závěr: celý ten slavný flogiston je blud. Jeho vyvrácením chemie definitivně vkročila mezi exaktní vědy.
Mezi fyzikou a chemií
25. června 1970 v Mariánských Lázních umírá Rudolf Brdička (narozen 1906). Jako dlouholetý profesor Univerzity Karlovy a ředitel Ústavu fyzikální chemie Akademie věd osobně "vyučil" většinu dnešních zasloužilých fyzikálních chemiků českých (a díky své proslulé, do němčiny přeložené učebnici i část evropských). Věnoval se především polarografii a jejím aplikacím (dokázal ji například využít k diagnostice jaterních a nádorových chorob). "Je vzácným potěšením pro učitele přihlásit se ke svému žáku, který splnil všechna očekávání a dopracoval se toho, co jeho talent sliboval..." řekl o Brdičkovi člověk, který sám nad jiné uměl, zároveň však chválou příliš neplýtval - Jaroslav Heyrovský.
Lovec komet
26. června 1730 se ve francouzském Baudonvilleru narodil Charles-Joseph Messier (zemřel 1817), astronom, který jako jeden z prvních odpoutal pozornost od newtonovskou mechanikou znovuobjevovaných planet a zamířil do vzdálenějšího prostoru - ke kometám. První prý lapil už jako hvězdářský učeň, poslední čtrnáctou pár let před smrtí; dvanáct z nich dodnes nese jeho jméno. Komety ho pak dovedly k další významné prioritě: roku 1781 vydal vůbec první katalog (více než stovky) hvězdokup a mlhovin, a to jen proto, aby ho při "kometaření" zbytečně nepletly.
První vařič plastů
29. června 1890 umírá v Londýně chemik Alexander Parkes (narozen 1813). Jakkoli se zabýval hlavně elektrometalurgií, do dějin vstoupil jako vynálezce vůbec první umělé hmoty na světě - celuloidu (patent 1855). Moc štěstí s ním nenadělal, zato jeho o sedm let mladší sourozenec, rovněž z nitrocelulózy připravený, slonovině podobný parkesin už našel i jakés takés průmyslové využití.
Věrozvěst darwinismu
29. června 1895 umírá v anglickém Eastbourne jeden z nejznámějších biologů své doby Thomas Huxley (narozen 1825). Jako vynikající srovnávací anatom velmi pádně podporoval myšlenku evoluce: "Stokrát radši budu potomkem opice, než příbuzným člověka, který své vzdělání a výmluvnost prostituuje ve službách předsudku a lži!" usadil v jedné diskusi oxfordského biskupa. Jakkoli věřil v sílu lidského rozumu, ve filozofii založil směr agnosticismus (nemožnost plné poznatelnosti světa). Vynikli i jeho vnuci: Andrew dostal Nobelovu cenu za medicínu, Julian se stal prvním generálním ředitelem UNESCO a Aldous známým spisovatelem (antiutopie Báječný nový svět).
