Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Flogiston je mrtev, ať žije chemie!

aktualizováno 
Ne že by chemie nežila už předtím. Žila, ale ne moc, protože ji svazovala představa flogistonu. To byla podle tehdejších chemiků neviditelná složka každé látky, která se z ní měla uvolňovat hořením (phlox je řecky plamen). Upřímně řečeno, pozorujeme-li třeba hořící poleno, vsadili bychom se, že z něj něco uniká... "Dobře, ale proč únik flogistonu bez přístupu vzduchu přestane?" ptali se skeptici. "Poněvadž bez vzduchu nemůže být unášen pryč," mínili flogistonici. "Dobře, ale proč některé prvky při žíhání přibývají na váze? Únikem flogistonu by jich přece mělo ubývat!" "Poněvadž flogiston může mít i zápornou váhu..."

Do těchto jalových, poněvadž toliko verbálních "vědeckých" disputací, vstupuje v 70. letech 18. století Francouz Antoine Lavoisier. A vstupuje jaksi "odzadu". On totiž (za pomoci své stejně zvídavé manželky) napřed dlouho váží všemožné látky před i po spalování, a teprve potom mluví. S pověstí jak seriózního vědce, tak i "arcičaroděje, který chce zklamat naši důvěru," pak 28. června 1785 na přednášce ve francouzské Akademii věd přesvědčivě dokáže, že hoření není žádný prch flogistonu, nýbrž docela obyčejné slučování látky s nedávno objeveným kyslíkem. Závěr: celý ten slavný flogiston je blud. Jeho vyvrácením chemie definitivně vkročila mezi exaktní vědy.

Mezi fyzikou a chemií
25. června 1970 v Mariánských Lázních umírá Rudolf Brdička (narozen 1906). Jako dlouholetý profesor Univerzity Karlovy a ředitel Ústavu fyzikální chemie Akademie věd osobně "vyučil" většinu dnešních zasloužilých fyzikálních chemiků českých (a díky své proslulé, do němčiny přeložené učebnici i část evropských). Věnoval se především polarografii a jejím aplikacím (dokázal ji například využít k diagnostice jaterních a nádorových chorob). "Je vzácným potěšením pro učitele přihlásit se ke svému žáku, který splnil všechna očekávání a dopracoval se toho, co jeho talent sliboval..." řekl o Brdičkovi člověk, který sám nad jiné uměl, zároveň však chválou příliš neplýtval - Jaroslav Heyrovský.

Lovec komet
26. června 1730 se ve francouzském Baudonvilleru narodil Charles-Joseph Messier (zemřel 1817), astronom, který jako jeden z prvních odpoutal pozornost od newtonovskou mechanikou znovuobjevovaných planet a zamířil do vzdálenějšího prostoru - ke kometám. První prý lapil už jako hvězdářský učeň, poslední čtrnáctou pár let před smrtí; dvanáct z nich dodnes nese jeho jméno. Komety ho pak dovedly k další významné prioritě: roku 1781 vydal vůbec první katalog (více než stovky) hvězdokup a mlhovin, a to jen proto, aby ho při "kometaření" zbytečně nepletly.

První vařič plastů
29. června 1890 umírá v Londýně chemik Alexander Parkes (narozen 1813). Jakkoli se zabýval hlavně elektrometalurgií, do dějin vstoupil jako vynálezce vůbec první umělé hmoty na světě - celuloidu (patent 1855). Moc štěstí s ním nenadělal, zato jeho o sedm let mladší sourozenec, rovněž z nitrocelulózy připravený, slonovině podobný parkesin už našel i jakés takés průmyslové využití.

Věrozvěst darwinismu
29. června 1895 umírá v anglickém Eastbourne jeden z nejznámějších biologů své doby Thomas Huxley (narozen 1825). Jako vynikající srovnávací anatom velmi pádně podporoval myšlenku evoluce: "Stokrát radši budu potomkem opice, než příbuzným člověka, který své vzdělání a výmluvnost prostituuje ve službách předsudku a lži!" usadil v jedné diskusi oxfordského biskupa. Jakkoli věřil v sílu lidského rozumu, ve filozofii založil směr agnosticismus (nemožnost plné poznatelnosti světa). Vynikli i jeho vnuci: Andrew dostal Nobelovu cenu za medicínu, Julian se stal prvním generálním ředitelem UNESCO a Aldous známým spisovatelem (antiutopie Báječný nový svět).

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Plácneme si? ...takto asi gesto míněno nebylo. Kancléřka Angela Merkelová se...
V září nevolte Merkelovou, apeluje Erdogan na německé Turky

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vyzval turecké voliče v Německu, aby ve volbách udělili politickým stranám lekci a aby nevolili kancléřku Angelu...  celý článek

Test severokorejské mezikontinentální střely Hwasong-14 (4. července 2017)
Američané hádají, kolik má Kim atomovek. Prostě nevíme, přiznávají

Mezi americkými experty panuje značná nejistota ohledně rozsahu severokorejského jaderného arzenálu, upozornilo AP. Podle zpravodajských služeb má režim k...  celý článek

Finští policisté hlídkují před hlavním nádražím v Helsinkách poté, co ve městě...
Ve finském Turku pobodal muž několik lidí, dva zemřeli

Dva mrtvé a šest zraněných si v pátek vyžádal útok ve městě Turku na jihozápadě Finska. Muže, který se na lidi v centru města vrhl s nožem v ruce, policisté...  celý článek

Mercedes Třída E 2,0 220d...
Mercedes Třída E 2,0 220d...

r.v. 2016, naj. 10 000 km, diesel
1 021 475 Kč (s DPH)

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.