Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

V létě se turistům na české straně Krušných hor otevře Flájský kanál

  11:32aktualizováno  11:32
Nový česko-německý projekt představí vzácnou technickou památku v Krušných horách: Flájský plavební kanál, který v 17. a 18. století pomáhal dopravit dříví do nížiny. Na obou stranách hor podél něj vzniká naučná stezka.

Naučná stezka vedoucí od Flájské přehrady u Českého Jiřetína na Mostecku využívá až do Saska už existující turistické značky. | foto: Lesy ČR

"Česká část bude návštěvníkům přístupná už v červenci," řekl mluvčí Lesů ČR Zbyněk Boublík.

Flájský kanál

Sloužil k plavení dříví z Krušných hor 243 let. V kanále hlubokém 120 centimetrů mohla plout polena o délce až 127 centimetrů: v horní části byl široký 280 a u dna 180 centimetrů.

Naučná stezka podél kanálu nabídne od léta 11 stanovišť s informačními tabulemi. Turistům budou sloužit také dvě odpočívadla, dvě dřevěné lávky. Na dřívější turistické trase přibyla i zábradlí u nástupu na stezku a u přechodu kolem skalního bloku.

Lesy ČR projekt připravují se svými německým partnery za pomoci přeshraničního dotačního titulu Cíl 3. Naučná stezka vedoucí od Flájské přehrady u Českého Jiřetína na Mostecku využívá až do Saska už existující turistické značky.

"Stezka bude 23 kilometrů dlouhá, na české straně bude mít délku asi sedm kilometrů. Z toho zhruba dva a půl kilometru představují výhledy na samotný kanál," popsal stezku Boublík.

Turistům připomene historii kanálu 11 stanovišť s informačními tabulemi.

Samotný kanál by chtěly Lesy ČR také opravovat, rozsáhlejší práce však teprve připravují. Zatím upravily protrženou hráz nad Českým Jiřetínem, na nebezpečných místech postavily zábradlí a vyčistily okolí části kanálu, aby byl přehledný.

V plánu je napojení stezky na krušnohorskou železnici Most - Dubí - Moldava nebo propojení s chystaným informačním centrem vodních děl Fláje a Rauschenbach.

Dříví se plavilo do Saska

Flájský plavební kanál vznikl v letech 1624 až 1629, aby se po vodě mohlo plavit dříví z tehdejšího pralesa, který rostl ve Flájské kotlině. Začínal u malé lovecké chatky a využíval vodu z Flájského potoka.

Přes Český Jiřetín vedl do saské vesnice Clausnitz a končil v říčce Mulda neboli Moldava, která rovněž pramení na českém území.

Flájský kanál sloužil k plavení dříví z Krušných hor 243 let.
Na některých místech namontovaly Lesy ČR pro větší bezpečnost a pohodlí lidí ke
Na některých místech namontovaly Lesy ČR pro větší bezpečnost a pohodlí lidí ke

Kanál byl dlouhý 18 kilometrů, ale dříví se v něm plavilo jen v době, kdy pro něj bylo dost vody. Po většinu roku v něm voda netekla. Poslední plavba se uskutečnila v roce 1872.

"Vzácnou technickou památku chceme zachránit pro další generace. Současně jde o to, připomenout jeho historii, věhlas a také technický um našich předků v 17. století," dodal Boublík.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.