"Česká část bude návštěvníkům přístupná už v červenci," řekl mluvčí Lesů ČR Zbyněk Boublík.
Flájský kanálSloužil k plavení dříví z Krušných hor 243 let. V kanále hlubokém 120 centimetrů mohla plout polena o délce až 127 centimetrů: v horní části byl široký 280 a u dna 180 centimetrů. Naučná stezka podél kanálu nabídne od léta 11 stanovišť s informačními tabulemi. Turistům budou sloužit také dvě odpočívadla, dvě dřevěné lávky. Na dřívější turistické trase přibyla i zábradlí u nástupu na stezku a u přechodu kolem skalního bloku. |
Lesy ČR projekt připravují se svými německým partnery za pomoci přeshraničního dotačního titulu Cíl 3. Naučná stezka vedoucí od Flájské přehrady u Českého Jiřetína na Mostecku využívá až do Saska už existující turistické značky.
"Stezka bude 23 kilometrů dlouhá, na české straně bude mít délku asi sedm kilometrů. Z toho zhruba dva a půl kilometru představují výhledy na samotný kanál," popsal stezku Boublík.
Turistům připomene historii kanálu 11 stanovišť s informačními tabulemi.
Samotný kanál by chtěly Lesy ČR také opravovat, rozsáhlejší práce však teprve připravují. Zatím upravily protrženou hráz nad Českým Jiřetínem, na nebezpečných místech postavily zábradlí a vyčistily okolí části kanálu, aby byl přehledný.
V plánu je napojení stezky na krušnohorskou železnici Most - Dubí - Moldava nebo propojení s chystaným informačním centrem vodních děl Fláje a Rauschenbach.
Dříví se plavilo do Saska
Flájský plavební kanál vznikl v letech 1624 až 1629, aby se po vodě mohlo plavit dříví z tehdejšího pralesa, který rostl ve Flájské kotlině. Začínal u malé lovecké chatky a využíval vodu z Flájského potoka.
Přes Český Jiřetín vedl do saské vesnice Clausnitz a končil v říčce Mulda neboli Moldava, která rovněž pramení na českém území.
Kanál byl dlouhý 18 kilometrů, ale dříví se v něm plavilo jen v době, kdy pro něj bylo dost vody. Po většinu roku v něm voda netekla. Poslední plavba se uskutečnila v roce 1872.
"Vzácnou technickou památku chceme zachránit pro další generace. Současně jde o to, připomenout jeho historii, věhlas a také technický um našich předků v 17. století," dodal Boublík.
