Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Fišerův úřad skrývá, co se dá

  0:01aktualizováno  0:01
Hlavně klid v resortu. A vydržet do voleb. Znělo právě takto politické zadání pro nastupujícího ministra zdravotnictví Bohumila Fišera? Na papíře napsáno není, ale mluví se o něm zcela veřejně. A Fišer ho celé dva roky do puntíku plní. Ze zadání uklidnit resort plyne mimo jiné snaha držet v tajnosti vše, co se na ministerstvu děje. Ať už dobrého, či špatného.

Patří k tomu i umění zahrávat do autu nepříjemné věci. Poslední dvě nepříjemnosti - když ministerstvo zastavilo noční lety soukromé letecké záchranky na Moravě a když se ukázalo, že o cenách léků rozhoduje v mnoha případech úzká skupinka lidí - řešilo ministerstvo podobně.

Napřed mlčelo, jako by o ničem nevědělo, a když už to jinak nešlo, snažilo se je vysvětlit nic neříkajícími slovy. Byla to chyba úředníků, odpovídal úřad na otázku letecké záchranky.

Nejsme zkorumpovaní, ale přiznávám, ten systém není úplně ideální a napravíme to, reagoval v parlamentu první náměstek ministra Michal Pohanka na otázky týkající se léků. Vládní sociální demokracii se to zamlouvá. To máme ve zdravotnictví klid, pochvaloval si před pár týdny na setkání s novináři místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach.

Poslední číslo Zdravotnických novin cituje vyjádření ministra Bohumila Fišera ke korupci v nemocnicích. "Povídá se, že provize ředitelům nemocnic či jejich nákupčím od různých firem se pohybují od nuly do tří procent až pěti procent... Nemáme žádné doklady o tom, že by tomu tak bylo. Na druhé straně bychom byli krátkozrací, kdybychom si neřekli, že tomu tak ale může být," uvedl.

Stejnýma očima lze pohlížet i na způsob, jak jeho vlastní úředníci rozhodují o tom, kolik se bude platit ze zdravotního pojištění za jednotlivé léky, nebo-li jak velký zisk budou mít jednotlivé farmaceutické firmy.

Ministerstvo totiž v posledních měsících v řadě případů změnilo rozhodnutí takzvané kategorizační komise, v níž o úhradách léků jednají odborné lékařské společnosti, pojišťovny, pacienti a státní správa.

Ministerstvo komisi nezdůvodňuje, proč její rozhodnutí mění. A tak se samozřejmě objevují zprávy, že firmy u ministerských úředníků za svůj profit lobbují. Tentokrát se to však nejen anonymně "povídá", veřejně to řekl i vlivný člen kategorizační komise Jan Švihovec.

"To rozhodně odmítám, všechna naše rozhodnutí jsou zdůvodnitelná, zdůvodňujeme to každému, kdo si o to požádá," brání se náměstek Pohanka.
Ale jak to zdůvodňuje? Léky na hubnutí, zařazené loni v červenci z rozhodnutí ministerstva mezi hrazené přípravky, se budou platit proto, že je diabetici potřebují.

Stojí to však spoustu peněz, a proto o půl roku později ministerstvo zakáže, opět mimo jednání komise, předepisovat praktickým lékařům léky na povzbuzení činnosti mozku a ponechá tuto možnost jen specialistům. Jeden z přípravků, Tanakan, však zůstane k mání i u praktiků.

V zápětí jeho výrobce podnikne na lék Tanakan mohutnou reklamní kampaň. Náměstek Pohanka minulý týden v parlamentu připustil, že současná praxe má některé vady. "Chceme zlepšit systém odvolání vůči rozhodnutí ministerstva. Zatím ale nevíme, jak to udělat, abychom na jedné straně vyhověli námitkám a na druhé straně neotevřeli dveře zbytečným průtahům," uvedl.

Nic takového však podle někdejšího zaměstnance lékového odboru ministerstva Michala Prokeše problém neprůhledného rozhodování nevyřeší. "Odvolání skončí opět v rukou ministerských úředníků," namítá Prokeš, který nyní pracuje pro Vojenskou zdravotní pojišťovnu.

Závažným problémem je podle něj už to, že vyhláška o úhradách léčiv vůbec neprochází připomínkovým řízením a leckteré zásadní změny jsou do ní zařazovány čtrnáct dní před jejím vydáním. Úkolu ochránit dění na úřadu před zájmem veřejnosti se zhostil především mluvčí Otakar Černý, někdejší redaktor České televize.

Rozhodl, že veškeré dotazy na ministerstvo musí jít přes něj. Osobní komunikace, natož schůzky se zaměstnanci ministerstva od náměstků níže, jsou vyloučeny.
Sám Černý obhajuje tento model slovy: "Dřív na tomto úřadě mluvil každý. A podívejte, jak to s ministry dopadlo."

Jak to však dopadá někdy s oficiálními odpověďmi, dokládá například korespondence MF DNES s tiskovým mluvčím z loňského října: Tehdy úřady po útocích na USA rozhodly, že praktičtí lékaři projdou školením, jak vypadají choroby způsobené biologickými zbraněmi. MF DNES položila ministerstvu zdravotnictví čtyři dotazy:

1. Čí to byla iniciativa?
2. Co bylo bezprostředním popudem ke školení?
3. Ze kdy tato iniciativa pochází?
4. Kdy školení začne?

Odpovědi byly následující:

1. Vlády ČR.
2. Zdokonalení péče.
3. Neupřesňujeme.
4. Neupřesňujeme.

Obdobným způsobem vysvětloval v MF DNES mluvčí důvod, proč ministerstvo zakázalo soukromým záchrankám noční lety. "Smlouva je podepsána, tak jak je podepsána," uvedl v první odpovědi rozhovoru, tentokrát ústního. Na jednu z dalších otázek - zda jsou tyto lety pro stát drahé - pak Černý odvětil: "Nejsem finanční náměstek. A ptát se ho nebudu."

V praxi to pak proto někdy chodí tak, že se redaktor pokusí přemluvit zaměstnance ministerstva k diskrétní schůzce. Na ní si nechá problém vysvětlit a pomoci s formulací otázek, aby byly co nejlépe cílené. Ty pak zašle na tiskový odbor ministerstva.

"Ministerstvo má panickou hrůzu z jakékoli medializace," říká jeden ze zaměstnanců tohoto úřadu. A podle něj je celkem jedno, zda to je něco nepříjemného, nebo něco, co by naopak mohlo ministerstvu v očích veřejnosti pomoci. Nejvýraznějším počinem ministra zdravotnictví Bohumila Fišera tak zůstává zvýšení platů lékařům a sestrám.

Skutečnost, že tím prioritním úkolem bylo zajistit klid, což s platy koneckonců souvisí, nepřímo potvrdil i místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach na nedávném setkání s novináři. "Podívejte, jak bylo kolem ministra zdravotnictví vždycky rušno, ať už za Rubáše nebo za Davida - a jak je to nyní," podotkl s úsměvem.

Na námitku, že takové porovnání není fér, protože ministr Fišer se ani nesnažil navrhnout nějaké razantní kroky, odpověděl: "Ti před ním se o to snažili, ale stejně se jim to kvůli rozložení politických sil nepodařilo." Lékařům a sestrám se za ministra Fišera skutečně přilepšilo.

Ředitelé nemocnic si nyní jen lámou hlavu, kde na platy vezmou, stejně jako si pro změnu lékaři lámou hlavu, zda v nemocnicích a vůbec v celém systému netečou peníze kvůli nedostatečné kontrole do černých děr. Na skutečné řešení problémů tak zdravotnictví stále čeká.

Rozhovor s prvním náměstkem ministra Michalem Pohankou:

Tady není nikdo zkorumpovaný
Na ministerstvu zdravotnictví je prostor pro lobbing, prohlásil minulý týden člen kategorizační lékové komise Jan Švihovec s poukazem na to, že ministerští úředníci mění vlastními rozhodnutími její závěry.

"Odmítám podprahové informace, že o lécích rozhoduje skupina zkorumpovaných úředníků ministerstva," protestoval druhý den nato v parlamentu první náměstek ministra Michal Pohanka. Ve svých odpovědích v rozhovoru, který poskytl MF DNES, pak charakterizoval ministerstvo takto: zkoušejí to na nás, ale my se nedáme!

Slova o korupci jste použil vy - já se ptám jen na to, zda na ministerstvu lobbují firmy za změny závěrů kategorizační komise?
Čemu říkáte lobbing? Jistě, firmy se snaží doložit, že některá rozhodnutí komise se jim nelíbí. To bych nenazýval lobbingem, prostě nám předkládají své studie a kalkulace.

Proč to nedělají na komisi?
Dělají, ale tam dávají své podklady v tištěné podobě...

Kdežto u vás mají výhodu osobního jednání?
Ne. Je pravda, že jednání probíhá většinou formou osobní návštěvy na odboru farmacie a regulace léčiv. Avšak jediným kritériem je odborná stránka věci, kterou nám firma předloží.

Uspěla některá z nich?
Pokud neměla jednoznačné odborné podklady, neuspěla.

Kdo ty podklady posuzuje - úředníci ministerstva? Nebyla kategorizační komise ustavena právě proto, že její odborný záběr je širší a dává větší záruku objektivity?
Kategorizační komise je z větší části dobrovolný orgán a pracuje z entuziasmu. Nemůžete od ní čekat výstupy jako od úředníků - někdy jsou její závěry více jednoznačné, ale někdy méně, někdy jsou tam technické chyby, někdy závěr komise neodpovídá původnímu zadání ministerstva.
A hlasování vypadá mnohdy následovně: ze 14 lidí jsou dva pro, čtyři proti, osm se zdrží - jak to potom máme hodnotit? Od toho je tu ministerstvo zdravotnictví, aby dovedlo vyhlášku do konečné podoby.

Kolikrát jste osobně byl na komisi, jejímž jste členem?
Asi dvakrát, ale chcete-li, budu tam chodit častěji.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Olomouckým krajem se prohnaly v noci na pátek bouřky (11. srpna 2017).
Na Moravě až 34 °C, přes západní Čechy se večer přeženou silné bouřky

Jižní a část střední Moravy budou odpoledne dusit tropické teploty, podle meteorologů mohou vystoupit až k 34 °C. Přes Karlovarský a Plzeňský kraj se v pátek...  celý článek

Dvanáct konkrétních podmínek, mezi nimi závazek usilovat o odmítnutí povinného...
Do vlády jen s tím, kdo odmítne povinné přijetí eura a EET, řekl Fiala

Závazek, že ODS půjde jen do takové vlády, která se zaváže zrušit elektronickou evidenci tržeb a bude mít v programu i odmítnutí povinného přijetí eura,...  celý článek

Prostějovská radnice.
Prostějov zůstává bez tajemnice, vítězka tendru se neshodla s primátorkou

Magistrátu v Prostějově se napoprvé nepodařilo obsadit uvolněné místo tajemníka, přestože z výběrového řízení vzešla vítězná kandidátka. Ta porazila další dva...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.