Fischmanův dvůr: řešení je v nedohlednu

P u k l i c e - Martyrium v cause zvané souhrnně Fischmannův dvůr stále pokračuje. V úsilí získat zpět rodový nemovitý majetek nepolevuje čtyřiaosmdesátiletá Eliška Fischmannová-Fábryová. Jde o budovy, lesy, pole a rybníky, které byly za války jejímu otci - židovskému velkostatkáři Richardu Fischmannovi z Puklic na Jihlavsku - zabaveny nacisty a po válce pro změnu zkonfiskovány státem v rámci uplatňování nyní stále diskutovanějších Benešových dekretů.

Fischmannová-Fábryová je přesvědčena, že k poválečné konfiskaci došlo neprávem, a proto by rodině měl být rozsáhlý majetek vrácen, což by přineslo také její morální rehabilitaci. Věří, že má šanci na úspěch, i když je již smířena s tím, že to nebude hned. "Z dostupných archívních materiálů jednoznačně vyplývá, že na paní Fábryové docházelo k evidentnímu bezpráví," řekl i Jan Srb, mluvčí Úřadu vyšetřování a dokumentace zločinů komunismu, který se v minulých týdnech věcí podrobně zabýval.

ŽÁDNÉ REAKCE
Syn Elišky Fábryové-Fischmannové, advokát Michal Fábry, rozeslal začátkem března nynějším uživatelům rodinného majetku žádosti o jeho navrácení. Jsou mezi nimi správa lesů, zemědělská družstva, puklický obecní úřad (ten stále sídlí v někdejším zámku, kde byl později po válce zkonfiskovaný Fischmannův velkostatek), či například jihlavský pozemkový úřad.

Rodina chce využít loni vydaného zákona o zmírnění majetkových křivd způsobených holocaustem, který se na jejich případ vztahuje - majetek jim byl coby židovské rodině odebrán nacisty před rokem 1945. "Zatím jsme odnikud nedostali žádnou reakci, ale věřím, že budeme mít úspěch," řekl Fábry.

Je však realista a připouští, že bude záležet především na vůli těch, kteří nyní oficiálně rodový majetek vlastní a užívají. "Když chci, vydám, když nechci, nevydám. A můžu pro to hledat jakékoli právní i mimoprávní cesty," konstatuje Fábry.

NEJDE JEN O MAJETEK
Richard Fischmann zahynul v roce 1942 v koncentračním táboře v Osvětimi a o dva roky později tam našla smrt i většina ostatních příslušníků rodiny. Přeživší potomci o majetek žádají již opakovaně: naposledy jejich žádost pozemkový úřad zamítl s odůvodněním, že nebyla splněna podmínka, aby velkostatkář opětně nenabyl státní občanství, kterého měl být po válce zbaven.

Po válce byl totiž Fischmann označen za Němce a nepřítele českého lidu. To se podle jeho potomků stalo základem pro dodnes nenapravenou křivdu. "Otec mé matky nepozbyl občanství - pochopitelně, když už byl mrtvý - a tak ho nemohl ani zpětně nabýt. Toho však pozemkový úřad využil. Nakonec ale konstatoval, že Richard Fischmann nebyl Němec, že Benešův dekret byl v tomto případě zneužit na základě tendenčních výpovědí, namířených proti němu," řekl Fábry.

Záležitostí se také zabývá advokát Elišky Fábryové-Fischmannové, Kolja Kubíček, který bude během dvou týdnů podávat na jihlavský pozemkový úřad další žádost o vyrovnání restitučního nároku. "Moje klientka tuto záležitost pochopitelně pojímá nejen jako zákonnou záležitost, ale i jako morální nárok, to je vzájemně úzce spjato," řekl právník.

Kubíček kritizuje přístup úřadů na jihlavském okrese, který je podle něj zbytečně liknavý. "Platí to nejen o puklickém obecním úřadu, ale o řadě institucí, na které jsme se na Jihlavsku obraceli. Nevůle vracet židovský majetek tam byla zjevná," řekl Kubíček.

ŘÍZENÍ SE POTÁHNE
Právník jihlavského pozemkového úřadu Josef Zezulka řekl, že si netroufne odhadnout, jak dlouho se může restituční řízení vléct. "Je zahájeno, běží a jak dopadne, to nevíme. Je ale iluzorní myslet si, že rozhodneme restituční věc do třiceti, či do šedesáti dnů. To se nám ještě nikdy nepodařilo."

Podle něj lze očekávat, že řízení může trvat řadu měsíců. "Jenom identifikace majetku je otázkou několika měsíců. Uvidíme, jak rychle budeme získávat řadu potřebných vyjádření z dalších institucí, které dotčený zákon vyžaduje. Všechny záležitosti, uplatňované podle něj (zákon č. 212/2000 - pozn. aut.), jsou velice složité," dodal právník.

AŤ ROZHODNOU CHYTŘEJŠÍ
O tom, jaký postoj k žádosti o vrácení majetku zaujmout, bude v příštím týdnu také rozhodovat puklické obecní zastupitelstvo. "Buď se dohodneme na vydání, nebo nedohodneme, a pak se věc postoupí  pozemkovému úřadu v Jihlavě, který rozhodne. Necháme to chytřejším hlavám," řekl starosta Puklic Ladislav Hos, přičemž naznačil, že podle něj zvítězí druhá varianta.

Příslib naděje tak potomkům Richarda Fischmanna zřejmě hned tak nesvitne. "Nepochybně všichni, které jsme o vydání požádali, se budou zdráhat a dělat vše pro to, aby nic vydáno být nemuselo. To je mi po těch letech naší marné snahy už jasné," řekla Fábryová-Fischmannová.

V puklickém zámku sídlí v současné době obecní úřad.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video