Šest měsíců v čele vlády znamenalo pro Jana Fischera i raketový vzestup jeho popularity. | foto: Michal Sváček, MAFRA

Fischerova vláda po půl roce: premiéra nelákají půtky s politiky a lidé mu věří

  • 389
Po šesti měsících vlády Jana Fischera vyrostl stranám silný soupeř. Místo nevýrazného úředníka teď proti Jiřímu Paroubkovi a Mirku Topolánkovi stojí muž, který může zamíchat i výsledkem voleb. Lidé mu totiž věří zdaleka nejvíc. "Je věcný, odlišuje se tak od špiček stran," říká politolog Jan Kubáček.

Velké strany se Fischera evidentně obávají tak, že se šéf ČSSD Jiří Paroubek a ODS Mirek Topolánek byli ochotni domluvit na tom, že se Fischera zbaví a "vykopnou ho nahoru" do funkce eurokomisaře. Fischer ale k překvapení všech půlmilionový plat měsíčně a jistotu na pět let nepřijal. A v žebříčcích obliby tak nepochybně získal další body.

"Chci vést vládu, která společnost spojuje, nikoliv rozděluje," řekl premiér 21. října ve Sněmovně, když poslancům představoval programové priority své vlády. Právě v těchto jeho slovech je nutné hledat velkou část úspěchu, který Fischer u veřejnosti má, i když jeho vláda toho kromě úsporného "Janotova balíčku" až zase tak moc neprosadila.

"Lidé ho vnímají jako odborníka, který nevolí silná prohlášení jako lídři stran a vystupuje jako člověk, který se snaží bez hádek věcně řešit problémy. Ať už to byl úsporný balíček či Lisabonská smlouva a výjimka z Listiny práv a svobod Evropské unie," míní politolog Kubáček.

Výsledek? Fischerovi po půl roce jeho vlády věří 79 procent občanů, jak zjistil na konci října STEM. A podle agentury SANEP je 82 procent lidí přesvědčeno, že nejlépe reprezentuje a hájí zájmy Česka.

U balíčku si dupnul a prosadil si svou

Když Fischer v květnu přišel do vlády a pokusil se proti politikům vymezit tím, že řekl vlastní představu, jak má vláda vypadat, uspěl jen částečně. Politici ODS a ČSSD ustoupili od nominací Tomáše Uvíry a Iva Pěgřimka, ale Fischer se musel vzdát nápadu dostat do vlády bývalého šéfa ČEZ Jaroslava Míla. Do křesla ministra financí tak usedl Eduard Janota a právě on je nyní klíčovou tváří vlády.

S Janotovým jménem je také spojen nejvýraznější počin vlády - úsporný balíček, který měl pomoci srazit schodek rozpočtu na příští rok pod 170 miliard korun. Právě při jeho prosazování Fischer ukázal, že si umí také dupnout a prosadit tak svou.

V polovině září v parlamentu pohrozil, že za nutnou podmínku pro pokračování vlády považuje přijetí balíčku. A rozhašteření politici se nakonec shodli. Nechtěli riskovat, že dá Fischer demisi. K jeho vládě totiž nyní nemají alternativu.

Druhým případem, kdy se Fischer proti politikům rázně ohradil, bylo to, když se pustil do Jiřího Paroubka. Ten vládu kritizoval za vyjednanou výjimku k Lisabonské smlouvě, jíž požadoval prezident Václav Klaus. Socialisté se do Fischerovy vlády pustili, že spolu s ochranou proti majetkovým nárokům lidí vysídlených po válce z Československa vyjednala příliš širokou výjimku z Listiny práv a svobod Evropské unie, která by podle nich mohla omezit sociální standardy v zemi.

"Vláda neselhala. Zásadně ten výrok odmítám, vůči vládě, i vůči sobě," ohradil se proti Paroubkovi velmi emotivně Fischer.

Zatím vyvrcholením jeho emancipace vůči stranám bylo, když odmítl funkci eurokomisaře se slovy, že převzal odpovědnost vést zemi až do voleb. Za to si vysloužil ostrý šťouchanec od Topolánka - premiér je podle něj "až moc aktivní" - i od Paroubka, který ho zkritizoval za Janotův balíček i výjimku z Lisabonské smlouvy. Ani jedno není podle Paroubka v zájmu voličů sociální demokracie.

Přitáhne Fischera stranická politika?

Klíčovou otázkou tak nyní je, zda Fischer ještě nepřehodnotí svůj dosavadní plán - vrátit se po volbách mezi statistiky. iDNES.cz už mezi politiky největších stran zaznamenal úvahu, že Fischer má kolem sebe lidi, kteří mají blízko k nové straně TOP 09 a že by to mohlo pro volby v příštím roce pro ODS i ČSSD znamenat problém.

Fischer ale na nedávné přednášce pořádané sdružením eStat mluvil hodně nahlas o jedné věci, v níž se prý během působení ve vládě stačil utvrdit. Klasická stranická politika ho neláká. I taková slova přispívají k tomu, že ho většina veřejnosti vnímá jako člověka, který ještě nestačil z politiky "zblbnout".


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video