Fischer zamýšlí náhubkový zákon projednat se svou vládou

Vláda Jana Fischera se bude zabývat náhubkovým zákonem, který zakazuje zveřejňování odposlechů či jmen obětí zločinů. Premiér to řekl časopisu Respekt s tím, že zákon vidí jako problém. "Budu to řešit a budu to dávat vládě k projednání," cituje Fischera týdeník. Na cestě je navíc ústavní stížnost od senátorů.

Dopis šéfredaktorů neschovám do šuplíku, slíbil nový premiér Jan Fischer. | foto: Michal Sváček, MAFRA

Fischer však v neděli nechtěl upřesnit, o čem se vláda bude v souvislosti se zákonem bavit a zda například navrhne jeho novelu. "Zatím se omezíme jen na uvedené prohlášení," řekl MF DNES mluvčí premiéra Roman Prorok.

Šéfredaktoři několika českých médií minulý týden dopisem Fischera požádali, aby zvážil nápravu zákona. - více o dopisu šéfredaktorů včetně jeho znění čtěte zde

"Neschovám ten společný dopis šéfredaktorů českých médií do šuplíku. Když ale budu mluvit osobně, tak některé věci jako problém v tom zákoně vnímám a rozhodně jsem ochoten zahájit o něm debatu," řekl premiér redaktorům Respektu.

Být premiérem, vyčkal bych, říká Pithart

Místopředseda Senátu Petr Pithart je jedním ze 34 senátorů, kteří podepsali stížnost proti kontroverznímu zákonu. V tuto chvíli neví, jakou roli by vláda mohla v této věci sehrát. "Neumím si představit, co by v tom vláda měla dělat, nejlepší by bylo počkat," domnívá se senátor.

Dnes totiž jejich stížnost zamířila k Ústavnímu soudu. Ne přímou cestou, ale přes advokátní kancelář, aby byly všechny její náležitosti v pořádku.

"Ústavní soud bude přinucen přesně definovat hranici," řekl Pithart ke sporné a kontroverzní tenké lince mezi ochranou obětí trestných činů a veřejným zájmem. "Poté, co rozhodne Ústavní soud, bude existovat stoprocentní jistota, že se například novelou vláda přesně trefí," dodal.

www.vezenipronovinare.cz

Přečtěte si více o náhubkovém zákoně

Vláda však nemůže zákon změnit sama. Může nanejvýš navrhnout jeho novelu, poslance však zřejmě jen tak nepřesvědčí - ti normu podpořili nezvykle drtivou většinou.

Protest proti zákonu se dostal i na půdu Evropského parlamentu. Německý europoslanec Alexander Alvaro kvůli němu interpeloval Evropskou komisi a Radu EU.

Média proti tomuto zákonu od počátku protestují. "Zákon představuje výrazný zásah do ústavně zaručeného práva občanů na svobodu projevu a svobodné šíření informací," napsali šéfredaktoři.

"Druhou zcela neobvyklou věcí je pak výše sankcí za jeho porušení - až pět let vězení nepodmíněně a až pětimilionová pokuta," uvedli také.