"Mám se zákonem osobně problém a rád bych zanechal alespoň jakýsi politický kšaft," řekl šéfredaktorům premiér.
Co se s jeho odkazem stane dál, záleží podle Fischera na nové vládě a nově zvolených poslancích. "To už je ale jiný příběh, tato vláda chce pro změnu udělat maximum," tvrdí Fischer.
Do 20. června by mu zástupci zúčastněných médií měli dodat vlastní analýzy a návrhy. Novináři totiž byli z debaty při schvalování zákona vyloučeni. Nejvíce vadí trest odnětí svobody za zveřejnění zákonem zakázaných informací (i pravdivých), zkomplikovalo se také uvádění jmen obětí trestných činů.
"Je to spíš čínský trest než evropský," glosuje současný stav šéfredaktor MF DNES Robert Čásenský.
Zákon chtějí změnit někteří senátoři i poslanci
Původním záměrem bylo ochránit zejména dětské oběti trestných činů. Při projednávání ve Sněmovně se ale k návrhu připojily části, které působnost normy posunuly. Zákon si vysloužil výtky i ze zahraničí. Bývá vnímán jako zásah do svobody projevu.
Někteří zákonodárci se ho snaží změnit. Ve hře je už teď poslanecký návrh poslankyně Kateřiny Jacques (SZ), Františka Bublana (ČSSD), Františka Laudáta (ODS) a dalších. Podle šéfredaktorů jde správným směrem, ale například ponechává hrozbu pětiletého vězení. Vláda včera novelu podpořila. - čtěte zde více o poslaneckém návrhu
Proti zákonu brojí také ústavní stížnost senátorů vedených Petrem Pithartem. Žádají zrušení několika částí zákona, například zákazu zveřejňování informací o podezřelých a obviněných během trestního řízení.
Zrušit by se podle nich měl také zákaz zveřejňování informací z policejních odposlechů. Termín rozhodnutí Ústavního soudu je ovšem nejasný.
Naopak proti změně se dnes vyslovil bývalý premiér Mirek Topolánek. "Nečekejte ode mě demonstrativní výkřiky proti náhubkovému zákonu. Tu věc pokládám za správnou. V pořádku je zákon, který platí teď," řekl s tím, že se sám stal o obětí novinářského zkreslení.
