"Mým cílem je spojit cestovní kancelář Fischer s velkým západoevropským koncernem," říká Fischer a dodává, že se touto myšlenkou zabývá řadu měsíců. "Budu zcela upřímný: zajisté si nechám za akcie svých společností dobře zaplatit a budu potom dobře připraven na to, abych se do politiky vrátil."
Návrat plánuje za pět let. "Jde o to, abych - až překročím padesátku - měl čas i na něco jiného než to, co dělám už více než dvacet let." Fischerovu taktiku je možné popsat: odcházím ze Senátu, abych se mohl do politiky vrátit, rovnou na Hrad.
Fischer říká: "Pokud bude přímá volba prezidenta - a jak to tak vypadá, tak bude - chtěl bych se takového klání v příštích volbách zúčastnit." Volbu Havlova nástupce tedy přenechá jiným.
Václav Fischer, který odchází ze Senátu po třech letech, patřil ještě donedávna k nejoblíbenějším politikům. Při šetření agentury STEM letos na jaře jej 27 procent dotázaných označilo za nejlepšího adepta na prezidenta. On sám má pocit, že ho politika spíše poškodila. "Kdybych dnes stál tam, kde jsem stál před třemi lety, a věděl, co vím dnes, tak bych řekl ne," vysvětluje Fischer, proč by do Senátu už nekandidoval.
Jeho politické angažmá doprovázela i hospodářská ztráta jeho společností v roce 2000. Fischer v tom vidí jistou souvislost: "Politickou prací zcela logicky škodíte svým podnikatelských aktivitám. ... Ztráta v hospodaření byla, ale my jsme ji vyrovnali velmi dobrým loňským a letošním ziskem a navýšením kapitálu z mých soukromých zdrojů," dodal.
Fischerovy společnosti utrpěly ztrátu přes 600 milionů korun, loni se už přehoupl do zisku, ale v červených číslech zůstala kolonka vlastní jmění. To znamená, že kdyby firma rozprodala všechen majetek a uhradila všechny dluhy, nic by vlastníkům nezbylo.
O prodeji společností mluvil Fischer už několikrát, ale vždy pouze o menšinovém podílu. Nyní říká, že by mohl zůstat vlastně jen minoritním akcionářem. Odhadnout, za kolik by Václav Fischer mohl své impérium rozprodat, je kvůli nepříliš dostupným informacím těžké.
Možných kupců není mnoho. V úvahu připadají - i podle Fischerových dřívějších slov - velké cestovní kanceláře převážně z Německa, jako je TUI, LTU či Thomas Cook. Většina velkých firem však již v Česku své služby prostřednictvím různých prodejců nabízí.
