Premiér Fischer a ministr financí Janota chtějí, aby Česko splnilo podmínky pro přijetí eura nejpozději v roce 2014.

Premiér Fischer a ministr financí Janota chtějí, aby Česko splnilo podmínky pro přijetí eura nejpozději v roce 2014. | foto: René Volfík, ČTK

Fischer nechce větší dluhy kvůli euru. My stát nezadlužíme, opáčila mu ČSSD

  • 1850
Se zákony, jež mohou zkřížit úsporné plány vlády, se premiér Jan Fischer stále nechce smířit. Po schůzce s šéfem ODS Mirkem Topolánkem řekl, že se bude snažit ČSSD přesvědčit, aby vládu dál podporovala a stát nezadlužovala. Vláda totiž chce, aby bylo Česko už do konce roku 2014 schopno plnit podmínky pro přijetí eura. ČSSD se brání, že si přeje euro taky a zadlužit stát nechce.

Fischer a ministr financí Eduard Janota se dnes ráno sešli s předsedou ODS Mirkem Topolánkem a ten je ujistil, že snaha vlády šetřit, aby Česko splnilo podmínky pro euro co nejdříve, má podporu občanských demokratů.

"Příští vláda svými kroky rozhodne, kdy bude v České republice zavedeno euro," reagoval vzápětí místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Podle něj by to mohlo být v roce 2015 nebo 2016.

Aby ale přijetí eura bylo možné, nesmí být schodek veřejných rozpočtů vyšší než 3 procenta hrubého domácího produktu. "Nerezignujeme na program ozdravění veřejných financí," řekl Fischer. Už ve středu apeloval na poslance, aby nepřijímali zákony, které by zvýšily zadlužení státu.

Jednání parlamentu ale už tak trochu připomínalo předvolební mítink, schůzi ovládla levice a celý den se mluvilo o vyplácení vyšší mateřské, nemocenské či minimálním výživném. - čtěte Program Sněmovny ovládla levice, Fischer varoval před utrácením

"Naše návrhy neohrožují schodek rozpočtu v letošním roce. Návrh na nemocenskou se týká výdajů v roce 2011 a je pokryt návrhem na zvýšení daňové progrese," argumentoval Sobotka s tím, že zvýšení mateřské, což navýšilo schodek o 750 milionů korun, nenavrhla jeho strana.

Jako v roce 2006: máme tu "dvě vlády"

"Každý den, kdy nebude v parlamentu přijat žádný další zákon, je dobrý. Opakuje se situace, která tu byla už před volbami v roce 2006," prohlásil Topolánek. Tehdy vládla koalice ČSSD s lidovci a Unií svobody vedená premiérem Jiřím Paroubkem, ale v parlamentu fungovala jiná "neformální koalice" - socialistů s komunisty.

Místopředseda ODS Petr Nečas dnes otestoval pevnost momentální levicové většiny. Navrhl, aby poslanci některé návrhy ČSSD a KSČM z programu vyškrtli, ale levice občanské demokraty přehlasovala.

Janota se tak mohl radovat aspoň z toho, že v jedné věci Paroubkova strana změnila názor. Poslanci přece jen budou schvalovat dluhopisy za 167 miliard korun na pokrytí letošního a části loňského schodku. Janota ve středu kritizoval poslance za to, že to neumožnili a že jiné řešení, které bude musel stát hledat, se prodražilo až o dvě miliardy korun, - čtěte ČSSD zarazila vládě dluhopisy. Stát přijde o miliardy, tvrdí ODS

Janota: Každá další vláda bude muset škrtat

"Každá další vláda, ať už bude jakákoli, bude muset šetřit ve výdajích, které jsou předepsané zákonem," řekl ministr financí Janota, který se také schůzky s Topolánkem účastnil. Do půlky února chce poslat do Bruselu plán, jak chce Česko splnit podmínky pro přijetí eura.

"Pro mě je zcela nepřijatelný postoj, že bychom neměli dělat nic a jen pasivně přihlížet," uvedl předseda vlády. Na dotaz iDNES.cz Fischer uvedl, že bude intenzivně jednat se sociálními demokraty a ještě se je snažit přesvědčit, aby nebyly přijaty některé návrhy, které by mohly zvýšit schodek státního rozpočtu.

Stát má letos hospodařit s deficitem 163 miliard korun. Už nyní je ale téměř jisté, že přes parlament projde zvýšení mateřské na loňskou úroveň, což by schodek zvýšilo. Ve hře jsou také třinácté důchody ve výši 2 400 korun, které ČSSD prosazuje, či vyplácení nemocenské v prvních dnech nemoci. - čtěte Na parlament se valí smršť návrhů levice

"To je příklad návrhu, který poškozuje české občany. Nyní marodí o třetinu méně lidí a znamená to, že je víc peněz pro ty, kteří jsou opravdu nemocní," řekl po schůzce s premiérem Topolánek.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video