Jan Fischer by ve funkci prezidenta by odmítl jmenovat vládu, na které by se podíleli komunisté.

Jan Fischer by ve funkci prezidenta by odmítl jmenovat vládu, na které by se podíleli komunisté. | foto: Petr Topič, MAFRA

Fischer: Vládě s podílem KSČM bych řekl ne, jsou to extremisté

  • 1129
Kandidát na prezidenta Jan Fischer by na Hradě odmítl jmenovat vládu, na které by se podíleli komunisté. KSČM totiž považuje za extremistickou stranu, uvedl expremiér v rozhovoru pro MF DNES. Vládní penzijní reforma je podle něj příliš měkká.

Nezávislý kandidát na prezidenta zatím sbírá u veřejnosti podporu zleva, zprava, ale vůbec není vyloučeno, že někteří jeho příznivci budou z jeho kroků po případném zvolení zaskočeni.

"Když by mi osoba pověřená sestavením vlády přinesla návrh, který by znamenal vládnutí s KSČM, zkrátka a dobře bych jej neakceptoval," řekl Fischer rezolutně ve velkém rozhovoru, který je prvním dílem nového seriálu MF DNES.

Komunisty, kteří v nedávných krajských volbách sebrali dvacet procent hlasů, považuje za extremistickou stranu. "Nevyrovnali se se základním zahraničněpolitickým ukotvením této země. Mají vysoce negativní postoj k Evropské unii, k NATO, k působení našich misí," vypočítává Fischer důvody, proč by jako prezident chtěl držet stranu Vojtěcha Filipa vzdálenou jakékoliv vládě. I kdyby mu ČSSD jako případný vítěz dalších voleb přinesla návrh na menšinovou vládu opřenou o podporu komunistů.

Jak si Fischer představuje štíhlejší Sněmovnu a Senát, čtěte v rozhovoru MF DNES.Čtěte v úterý 23. 10.

MF DNES v počítači
MF DNES pro iPad a iPhone

Fischerovo prohlášení je o to zajímavější, že ve své kampani apeluje na všechny lidi frustrované z politiky, bez ohledu na jejich dosavadní volební preference, a neváhal dokonce zařadit do své předvolební inzerce i extrémní názor režiséra Zdeňka Trošky: "Tato vláda je nejasociálnější ze všech, které jsme měli od druhé světové války."

Fischer tento názor, blízký mnoha vyznavačům komunistického režimu, nesdílí (ač jej má ve své reklamě). Zároveň by v jistém směru mohl skalní levicové voliče po zvolení hlavou státu překvapit jasně pravicovými názory.

Kdo je Jan Fischer

  • narodil se 2. ledna 1951 v Praze
  • v 80. letech byl členem KSČ
  • v letech 2009-2010 zastával úřad předsedy úřednické vlády ČR
  • od dubna 2003 do července 2010 byl předsedou Českého statistického úřadu, v období od 8. května do července 2009 vykonával také funkci předsedy Rady EU
  • od září 2010 viceprezident Evropské banky pro obnovu a rozvoj sídlící v Londýně

I on má totiž, stejně jako současný prezident Václav Klaus, problém s vládním návrhem důchodové reformy. Ale - jak řekl v rozhovoru - vadí mu, že vláda nezavádí povinný takzvaný druhý pilíř penzijního systému, tedy povinné soukromé spoření na důchod.

"K tomu, co vláda předložila, mám výhrady v tom, že druhý pilíř je dobrovolný. Lidé ho budou málo využívat, budou to spíš bohatší lidé a nepovede to k tomu, že by se výrazně snížil tlak na státní financování důchodů,“ řekl Fischer.

Jako prezident zvolený v přímé volbě má v úmyslu chodit mnohem častěji než Klaus na zasedání vlády, snášet tam své argumenty v případě strategických návrhů a v případě neúspěchu – na rozdíl od Klause – se podřídit hlasování parlamentu. "Veto bych používal velmi střídmě," slibuje dnes.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video