Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Fischer drtí popularitou lídry stran. Ukázal, že politika není jen hádka

  16:57aktualizováno  16:57
Jana Fischera znal před rokem jen málokdo. Nyní jej lze označit za politika roku 2009. Z nenápadného úředníka se stal silný politický hráč. Představitele obou největších stran oprávněně děsí možnost, že Fischer změní plány a rozhodne se i po volbách v politice zůstat. S výsledkem voleb by to nepochybně zamávalo.

Premiér Jan Fischer překvapil, když odmítl nabídku velkých stran odejít do Bruselu na pozici evropského komisaře. Zatím stále tvrdí, že po volbách nechce v nejvyšší politice zůstat. | foto:  Nguyen Phuong Thao, MF DNES

Kde je klíč k Fischerově vysoké oblibě u veřejnosti? Na podzim mu podle agentury STEM totiž důvěřovalo plných 79 procent lidí.

Fischer ve funkci premiéra předvedl, že politiku lze dělat věcně, i bez urážek v parlamentu, vztyčených prostředníků či bez několika hysterických tiskových prohlášení za den. - čtěte Fischera má v oblibě 79 procent Čechů, zdolal i Klausův rekord

"Chci vést vládu, která společnost spojuje, nikoliv rozděluje," řekl premiér 21. října v Poslanecké sněmovně, když už bylo jasné, že předčasné volby nebudou a že Fischerův kabinet, který po pádu Topolánkovy vlády sestavily politické strany, povede zemi nejméně do května.

Premiér Jan Fischer se svojí vládou při jmenování na Pražském hradě (8. května 2009) 

"Lidé Fischera vnímají jako odborníka, který nevolí silná prohlášení jako lídři politických stran. Oceňují, že vystupuje jako člověk, který se snaží věcně řešit problémy, ať už to byl úsporný balíček či Lisabonská smlouva a výjimka z Listiny práv a svobod Evropské unie," zhodnotil politolog Jan Kubáček.

Do čela vlády politici vybrali úředníka a předlistopadového člena KSČ Fischera v podstatě z nouze, když se opozici poměrně nečekaně podařilo srazit Topolánkův kabinet uprostřed českého předsednictví Evropské unii. Do té doby šéf Českého statistického úřadu ale brzy ukázal, že nebude chtít politikům sloužit jen jako jejich loutka.

Nepřijal všechny ministry, které mu do vlády strany nadiktovaly. ODS i ČSSD musely odstoupit od některých svých původních nominací a do vlády se tak jako nový ministr financí dostal Eduard Janota, později klíčová tvář Fischerova kabinetu.

Prosadil úsporný balíček a odmítl nabídku jít do Bruselu

Fischerova vláda v klidu dotáhla evropské předsednictví a na podzim dokázala v parlamentu prosadit úsporný balíček, což umožnilo sestavit rozpočet se schodkem nikoli přes 230 miliard korun, ale "jen" 163 miliard.

Politiky přitlačil premiér ke zdi tím, že přijetí balíčku označil za nutnou podmínku pro pokračování jeho vlády. - čtěte Poslanci schválili úsporný balíček, schodek bude 163 miliard

Vadou na kráse je ale v tomto případě fakt, že mu to v parlamentu levice potom vrátila při schvalování rozpočtu, když přesunula zhruba 12 miliard korun a úsporný balíček nabourala.

Jestli se jí ho podaří zbořit úplně, bude jasné až v novém roce po dalších schůzích parlamentu. ODS přitom hrozí, že když si Fischer nedupne i tentokrát, ztratí vláda její důvěru.

Ministr financí Eduard Janota a premiér Jan Fischer.

Body u části veřejnosti Fischer nepochybně získal i tím, že nepřijal nabídku Mirka Topolánka a Jiřího Paroubka, kteří chtěli poslat premiéra do Bruselu jako nového eurokomisaře.

"Vzal jsem na sebe spolu se se svou vládou odpovědnost dovést zemi k řádným parlamentním volbám," odmítl Fischer stěhování do Belgie za více než půlmilionovým měsíčním platem. - čtěte Do Bruselu nechci, mám tu práci, vzkázal Fischer

Vysloužil si pak kritiku Topolánka, že je až moc aktivní. Paroubek zase Fischera kritizoval nejen za Janotův balíček, ale i za výjimku z Lisabonské smlouvy, kterou si určil jako podmínku podpisu smlouvy prezident Václav Klaus.

"Vláda neselhala," ohradil se proti ČSSD Fischer. Výjimka z Listiny práv a svobod Evropské unie, kterou chtěl Klaus kvůli ochraně proti možným majetkovým nárokům lidí vysídlených po válce z Československa, podle premiéra nijak neomezí sociální standardy v zemi.

Svět velké politiky mě neuhranul, tvrdí premiér

V reálu Fischerova vláda funguje spíše jako udržovací a do voleb už toho moc neprosadí. Sám Fischer přiznává, že o žádném dalším úsporném balíčku se v parlamentu hlasovat nebude. Jeho vláda zkusí ještě přijít s některými protikorupčními opatřeními.

Pozoruhodné je, že i když má Fischer u veřejnosti úspěch, zatím stále tvrdí, že ho neláká zůstat po volbách v nejvyšší politice, i když se dlouhodobě spekuluje o tom, že ho láká možnost být ve vládě i po volbách, tentokrát s podporou TOP 09.

Jeho hlavním poradcem je totiž bývalý ministr Vladimír Mlynář, který radil i současnému místopředsedovy "topky" Miroslavu Kalouskovi. A Mlynáře zmínil šéf strany Karel Schwarzenberg po svém zvolení jako možného kandidáta strany do Senátu. - čtěte Politikou letí drb, že Fischer může být díky TOP 09 premiérem i po volbách

Fischer své další politické působení zatím odmítá. "Svět politiky mě neuhranul natolik, abych to viděl jako poslání, jako další životní etapu, to ne," poznamenal s tím, že stále formálně neodešel ze statistického úřadu.

Dodal, že by po volbách své zkušenosti rád využil případně v některém jiném úřadě, ať už v Česku či v zahraničí. - čtěte Fischer po volbách po politice netouží, vidí se jako odborník







Hlavní zprávy

Další z rubriky

O půlnoci vypršela aktivistům smlouva, podle které mohli centrum Klinika obývat...
Na Klinice zůstáváme i po lhůtě pro vystěhování, vzkázali aktivisté

Aktivisté z centra Klinika na pražském Žižkově oznámili, že v budově i nadále zůstanou. Tvrdí, že pokud by odešli, z domu by zůstala prázdná chátrající ruina,...  celý článek

Až 7000 lékařů a 400 lékáren se ve středu zapojilo do protestu proti návrhu...
Lékaři na protest zavřeli ordinace. Peníze nejsou, zopakoval ministr

Až 7 000 praktických a dětských lékařů a ambulantních specialistů ve středu neotevřelo ordinace. Několik stávkujících lékařů ale ošetřuje alespoň akutní...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Změny v inkluzi dětem pomohly, školám vadí byrokracie a informační šumy

Lepší přístup učitelů k dětem se speciálními potřebami, ale také zmatky způsobené nedostatkem informací a spousta papírování navíc. Česká školní inspekce...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.