Pokud však chtějí peníze za uložení těla po dobu dvou dnů po úmrtí či pitvě, porušují zákon, a navíc žádají platbu za něco, co hradí i zdravotní pojišťovny.
"Nechceme peníze za uložení těla, ale za jeho vydání," tvrdí Alexander Hájek, jednatel pohřebního ústavu Tranquillitas Praha, který provozuje márnici v nemocnici Na Bulovce. Upřesnil, že vydání těla obnáší následující činnosti: zaměstnanec vezme vozík, naloží tělo, zkontroluje doklady a předá ústavu, který zajišťuje pohřeb. "Trvá to deset až patnáct minut," dodal Hájek.
Za ně si jeho firma naúčtuje 735 korun. Není v konfliktu se zákonem - nechce peníze za uložení, ale za vydání těla. Desetiminutový úkon má však mimořádně zaplacený. Těchto více než sedm set korun následně zaplatí pozůstalí v ceně pohřbu.
"Nemůžeme to přeci dotovat, musíme platit nájem nemocnici nebo provoz svozového auta, čtyři zaměstnance, kteří drží nepřetržitou službu," bránil se Hájek.
Tranquillitas ročně za pronájem márnice platí nemocnici Na Bulovce řádově statisíce korun. Se stejnými praktikami se setkal i ředitel Pohřebního ústavu hlavního města Julius Mlčoch. "Stává se to, za uložení těla a jeho vydání v době do 48 hodin po smrti nebo po pitvě se však nesmí nic účtovat. Pojišťovny to proplácejí nemocnicím v režijních nákladech," uvedl Mlčoch.
Podle radního Filipa Dvořáka, který mimo jiné spravuje na radnici pražské pohřebnictví, by spory mezi firmami vyřešila stavba centrální márnice.
Ale zlevní to pohřebné? Zřejmě příliš ne. "Za výdej těla by si provozovatel také účtoval, ale byla by to městem regulovaná cena," řekl Dvořák. Sama stavba také nebude levná, Dvořák vyslovil částku třicet milionů korun. Peníze by přitom plynuly z městské kasy, tedy z daní. Navíc nemá radní pro centrální márnici příliš podporu na magistrátu.
"Současná kapacita stávajících márnic je dostatečná, další by byla zcela zbytečná," tvrdí například předseda zdravotního výboru Petr Hanuš, který spočítal téměř dvě stě míst ve třech pražských nemocnicích. Denně přitom v Praze zemře kolem čtyřiceti lidí.
