Desetiletý Matouš nedávno přišel ze školy s letákem o výhodách dětského bankovního účtu.
"Pořád opakoval, že dětský účet je výborná věc a chce, abychom mu ho pořídili," nevěřícně popisuje školákova matka.
"Dcera si už v mateřské škole nosila z oslav tašku, která přetékala reklamními materiály. Pro školku to bylo výhodné. Firma jí zorganizovala oslavu a měla za to reklamu," líčí svoji zkušenost Lenka z Prahy.
Na organizaci vánočních besídek ve školkách se podílejí přímo některé banky či pojišťovny. S jednou spořitelnou mohou předškoláci malovat, od druhé dostanou třeba plyšové zvířátko. Některé firmy se spojují v projektu "Školák" a dávají žákům dárky společně v jednom sáčku.
"Přispěli jsme pexesem s beruškou a kuponem na 200 korun, které připíšeme na nové konto, pokud je rodiče dítěti založí," přiblížila mluvčí Komerční banky Monika Klucová.
Mnoha rodičům se taková reklama nelíbí. V Česku je však zcela legální. Rozhoduje o ní ředitel školy.
"Reklama cílí na rodiče, ale děti jim letáky poctivě přinesou domů a pomáhají je tak distribuovat," říká odborník na reklamu Daniel Köppl.
Za tisíc jogurtů školní počítač
Za "perverznější" považuje Köppl reklamy, které děti vyzývají, aby při koupi výrobků sbíraly body, a přispěly tak na nákup školních počítačů.
"Tím vlastně nutí učitele, aby přiměl děti ke sbírání víček, jinak by škola nedostala počítače. A to už je poměrně surové," říká Köppl.
Proti předpisům je však jen reklamní akce, která nahrazuje výuku, a děti z ní tedy nemohou uniknout, aniž by měly neomluvenou hodinu. Reklamy také nesmějí být "v rozporu s cíli vzdělávání" nebo ohrožovat vývoj dětí. Zakázaný by tedy byl třeba leták, který by děti vyzýval, aby se neučily nebo aby kouřily.
Na školy někdy tlačí i sami rodiče, kteří pracují třeba pro pojišťovny a chtějí do školy reklamu dostat. S žádostí o rozdávání letáků či přednášku se čas od času setká téměř každý ředitel.
"Řešíme to tak, že letáky zůstanou ve vstupní hale školy. Žáci si je mohou, ale nemusí přečíst. Pokud mě někdo požádá, abychom letáky rozdávali, tak to odmítnu," říká Iva Honsnejmanová, ředitelka školy v České Lípě.
Některé firmy se do škol dostávají nepřímo – přes projekty, které podporují. Nadace O2 společnosti Telefónica O2 například sponzoruje kampaň Minimalizace šikany. A kromě rad, jak čelit násilí, dostávali čeští žáci na začátku školního roku také rozvrhy hodin ve firemních barvách s logem společnosti.
"Máme spoustu ohlasů, ale nikdy jsme se nesetkali s tím, že by to někdo vnímal jako propagaci mobilního operátora. Školy si všímaly obsahu a informací o šikaně," hájí projekt jeho manažerka Jana Udatná.
Zlevněný "školní" hamburger
Na podobném principu fungují kampaně firem, které školám přispějí na vybavení. Podle Daniela Köppla se však české školy nechávají "koupit" levně.
"Většina ředitelů umožňuje firmám působit, aniž by z toho škola měla větší prospěch," říká.
Firmy se snaží najít způsob, jak se k žákům dostat, i v případě, že je ředitel nepustí přímo do školy. Dětské dny a další akce organizují v její bezprostřední blízkosti. A samozřejmě ve správném čase.
Daniel Köppl vzpomíná na případ z Německa, kdy se škola soudila s jedním fastfoodovým řetězcem, který působí i v Česku. Výhodné akce pro děti se přesně kryly s časy zvonění. Soud nakonec škole vyhověl a akce musely skončit.
Podle experta se nedá jednoznačně říci, jak moc jsou školní kampaně účinné. Děti sice letáčky i informace spolehlivě předávají, ale rodiče tím často rozčilí.
"Hodně firem to zkusilo a kvůli negativním reakcím toho nakonec nechaly," říká Köppl.
Reklama ve školeCo říká školský zákon Co říká Kodex reklamy |
