Firmy váhají nad zakázkami z Balkánu

Vysočina - Firmy z Vysočiny dosud váhají s podílením se na obnově válkou zničené oblasti bývalé Jugoslávie. Jejich šéfové většinou říkají: tamní zakázky by pro nás sice byly zajímavé, ale zatím jsme zdrženliví. Pro firmy na Vysočině by zřejmě bylo zajímavější podílet se jako subdodavatelé na některém z projektů, na nichž se naše a jugoslávská vláda dohodnou.

Státem podporovaný program Obnova Balkánu vyhlásila vláda poté, co Evropská unie zrušila vůči Svazové republice Jugoslávie ekonomické sankce. Prozatím poslední etapa předkládání projektů v rámci programu hospodářské stabilizace a obnovy jihovýchodu Evropy skončila v poslední červencový den.

Pro firmy na Vysočině by většinou zřejmě bylo zajímavějším řešením podílet se jako subdodavatelé na některém z projektů, na nichž se naše a jugoslávská vláda dohodnou. Až na několik velkých stavebních společností ale na Vysočině bude zřejmě jen málo firem, které by byly schopny samy velké zahraniční zakázky naplnit.

Asi nejdál je v jednáních o zakázce na Balkáně jihlavská společnost PSJ Holding. Ani ona však prozatím konkrétní projekt nemá. "Několik projektů tam připravujeme. Je to směr od nás daný, zájem tam máme. Jde ale o bankovní záruky: banky České republiky jsou sice schopny pod garancí Národní banky Jugoslávie různé akce financovat, jenže garance jugoslávské strany chybějí," řekl Jaroslav Jirkovský, který se v PSJ Holding zabývá exportem.

Šanci budou mít nejen stavební podniky, které budou schopny velkých dodávek, ale i strojírenské firmy. "Může jít například i o zakázku typu, kde bude textilní firma vyrábět oděvy pro celou oblast. Protože to jsou zakázky ve velkém objemu, může být pro naše firmy spíše zajímavější napojit se na firmy, které již na Balkáně nějaký projekt realizují, a působit jako jejich subdodavatelé," řekl Tomáš Prchal z jihlavské Hospodářské komory.

Tomu, aby se například stavební firmy z Vysočiny více na obnově Balkánu podílely, zpravidla brání jejich velikost. Jsou příliš malé na to, aby si mohly dovolit část svých sil přelít do Jugoslávie a často také nemají potřebné množství jazykově vybavených zaměstnanců a manažerů, zabývajících se exportem.

"Měli bychom o nějakou větší zakázku zájem, ale fakt je, že v zahraničí prakticky neděláme, na tyto práce nemáme žádné oddělení, takže zajištění takové zakázky by pro nás v současnosti byl velký problém. Jde taky o finanční záruky - na tom se hodně firem spálilo," míní ředitel jihlavské společnosti Pozemní stavby František Červenec. "Zatím tam nic nesledujeme, i když by taková zakázka jistě byla zajímavá," přiznal i Josef Podzimek ze seskupení firem Podzimek a synové, sídlícího v Jihlavě.

Většina firem působí pouze v regionu a na práci v zahraničí jsou malé. "Ale do budoucna bych nějaké zkušenosti se zahraničím nevyloučil," řekl Emil Zvěřina z třebíčské společnosti Agstav.

Společných českojugoslávských projektů zatím mnoho není: jedna ze severočeských firem, která dodává do Bělehradu tramvaje, je spíše ojedinělým příkladem. "Musí to být projekt typu, kdy se naše firma spojí s tamní firmou a řekne: uděláme projekt na výstavbu podnikatelského centra v nějakém větším městě. Vypracují projekt, zhodnotí přínosy, a pak jej musí vlády obou zemí schválit. Teprve pak se může realizovat," vysvětlil Prchal.

Podrobné informace mohou podnikatelé získat na internetových stránkách www.czechtrade.cz, nebo www.balkan.cz, či v Hospodářských komorách.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video