Podle verdiktu mají zaměstnavatelé ve sporných případech právo na výjimku ze zákona prosazeného prezidentem Barackem Obamou.
Tabletky proti početí jsou zahrnuty do části zdravotní prevence, která musí být podle zákona o zdravotní péči z roku 2010 zaměstnankyním hrazena bez jakýchkoli doplatků. Několik zaměstnavatelů se však obrátilo na soud kvůli své víře, která jim brání podporovat umělé přerušení těhotenství (více čtěte zde).
Soud se v pondělí přiklonil na jejich stranu těsnou většinou pěti hlasů proti čtyřem a označil omezování náboženského přesvědčení zákonem za nepřípustné. Soudce Samuel Alito zároveň ve zdůvodnění rozsudku uvedl, že právo na výjimku se týká firem kontrolovaných člověkem či malou skupinou lidí s pevným náboženským přesvědčením, jejichž ideje jsou s firmou neodmyslitelně spjaty.
Ohrozí to zdraví žen, tvrdí Bílý dům
Bílý dům v reakci na verdikt uvedl, že může vést k ohrožení zdraví žen, které se nyní mohou začít v otázkách porodnosti rozhodovat podle své finanční situace a nikoli podle svého zdraví. Prezidentův úřad hodlá podle mluvčího Joshe Earnesta zjistit, kolik žen může rozhodnutí soudu poškodit. Kongres by pak měl těmto ženám zajistit pomoc, uvedl Earnest.
Proti hrazení antikoncepčních pilulek se po přijetí zákona podle AP u soudů bránilo asi pět desítek firem. Některé byly ochotny platit tabletky účinné pouze před oplodněním vajíčka, které neukončují život již vzniklého plodu, další zaměstnavatelé odmítali hradit jakoukoli podobnou antikoncepci.
Podle průzkumu nadace Kaiser Family Foundation však až 85 procent velkých amerických firem nabízelo zaměstnankyním poskytování bezplatné antikoncepce již před tím, než začal platit Obamův zákon, jehož prosazení navzdory ostré republikánské kritice mnozí považují za největší úspěch jeho prvního volebního období.
