Například do marketingové společnosti Inter gate Europe přiteklo mezi roky 2011 až 2013 zhruba 24 milionů. V souvislosti s nákupem pojištěnců jí je poslala Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (ČPZP). Vyplývá to z elektronické databáze veřejných zakázek.
Společnosti Certus Victoria inkasovala v letech 2012 a 2013 v souvislosti s nákupem pojištěnců téměř 6,5 milionu. Platby byly rozděleny do šesti zakázek. Peníze posílala Revírní bratrská pokladna. Stejná pojišťovna v roce 2010 poslala bezmála pět milionů na nábory pojištěnců společnosti Dynamo production. Loni pro tuto pojišťovnu za 700 tisíc telefonicky nabírala nové klienty firma 2Tele one.
Nejvíce peněz do náborů svého času nalila Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP). Bylo to době rozkvětu její spolupráce s firmou IZIP. S ní uzavřela VZP několik smluv na akvizici. Podle někdejšího ředitele VZP Pavla Horáka si pojišťovna nakoupila 50 tisíc pojištěnců za 680 milionů korun. Právě kvůli jedné ze smluv na akvizici mezi VZP a IZIP policisté obvinili Horáka a ředitele firmy Jiřího Paška kvůli pletichaření při veřejné soutěži (více o případu čtěte zde).
Z čeho pojišťovny platí firmámZdravotní pojišťovny odvádějí veškeré příjmy z pojistného státu, ten je znovu přerozděluje podle určitého klíče. Mimo jiné podle toho, jaké mají pojištěnce (věk, pohlaví, zdravotní stav). Z těchto peněz si mohou pojišťovny zhruba tři procenta dát do provozního fondu. Z něj hradí provoz svých poboček, ale také třeba zmiňované náborové firmy. Největší podíl peněz skončí v základním fondu, který je určený k hrazení zdravotní péče klientů. V ČR jej nyní sedm zdravotních pojišťoven. Ročně jimi proteče kolem 230 miliard korun. |
S dealery končíme, podepsalo šest pojišťoven
Akvizice, tedy nábory prostřednictvím soukromých firem, pojišťovnám na konci letošního února zatrhl ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček. "Chci Vás upozornit na to, že v době, kdy české zdravotnictví zápasí s nedostatkem finančních prostředků, považuji vynakládání financí na akvizice za nepřijatelné a nepřípustné," napsal jim politik (jeho celý dopis najdete zde).
Šest zaměstnaneckých pojišťoven, mezi které nepatří VZP, odpovědělo na začátku března ministrovi dokumentem, ve kterém se zavázaly, že externí náboráře už si objednávat nebudou.
"S ohledem na opakující se negativní jevy tzv. externích náborů (...) se (zaměstnanecké zdravotní pojišťovny) dohodly, že ukončí veškerou existující spolupráci s externími dealery a dealerskými společnostmi při náboru nových pojištěnců," píše se v dokumentu, který má iDNES.cz k dispozici (najdete jej zde).
"Letos díky tomu můžeme ušetřit na provozních nákladech sto milionů korun," uvedl Jaromír Gajdáček, prezident Svazu zdravotních pojišťoven a šéf pojišťovny ministerstva vnitra.
Slib není nijak časově omezen. Pojišťovny tvrdí, že pokud všichni dodrží závazky, nebudou mít důvod na něm cokoliv měnit.
Ministr nás hodil do jednoho pytle, zlobí se firma
Pojišťovny uvedly, že mají připravené první výpovědi smluv s firmami, jež pro ně akvizice v letošním roce měly zajišťovat.
Mezi nimi je například i zmiňovaná firma Certus Victoria. "Je to pro nás zásadní. Přijdu o peníze, které jsem do podnikání investoval a 10 až 12 lidí přijde o práci," řekl iDNES.cz jednatel společnosti Zdeněk Pross. "Na této práci bylo závislých několik rodin. Ministr zdravotnictví nám nedal žádný čas, všechno uťal ze dne na den. Bylo to šok," dodal.
Podle něj ministr zdravotnictví dopisem hodil do jednoho pytle všechny společnosti, byť spolupráci s tou jeho si Revírní bratrská pokladna chválila. "Pan ministr si měl nejprve zjistit, kdo dělal ty podvody a pak měl na tyto firmy poukázat ve svém dopise," dodal podnikatel. Podle něj firmy nyní přejdou na jiné marketingové projekty, ale nějakou dobu jim to bude trvat.
"Rozhodnutí pana ministra nás letos nijak neovlivní, protože s žádnou zdravotní pojišťovnou nespolupracujeme. Ale uvidíme, jak to bude dál, protože jsme si říkali, že v roce 2015 bychom chtěli ve spolupráci s pojišťovnami pokračovat. Teď to ale vypadá, že to nebude možné," řekl iDNES.cz jednatel společnosti Tele one Adam Valtr.
Tele one lákala lidi k přestupu prostřednictvím telefonického rozhovoru a tento způsob považuje za transparentní, protože hovory jsou zaznamenávány. "Zákaz je úplně zbytečný. Chápu, že jsou společnosti, které získávají pojištěnce způsobem, který není správný, ale toto je pouze snaha VZP, aby jim nedocházeli pojištěnci, což se u nich ve velkém dělo," domnívá se Valtr.
Pojišťovna: Akvizice jsme dělali, byť postrádají smysl
Pojišťovny tvrdí, že miliony za externí nábor nových klientů vydávaly jako reakci na konkurenci. "Byla to reakce na odliv klientů. Ten byl způsoben akviziční činností ostatních zdravotních pojišťoven prostřednictvím externích firem," uvedla mluvčí ČPZP Elenka Mazurová. "Prostředky vložené do externího náboru byly efektivní, protože došlo ke stabilizaci pojistného kmene," dodala. Přesto pojišťovna podotýká, že "v rámci systému veřejného zdravotního pojištění však přetahování klientů prostřednictvím externích firem postrádá smysl".
"Náklady na akvizice tvořily jen 1,5 promile našich celkových ročních výdajů," upozorňuje Jan Vomlela, asistent ředitele Revírní bratrské pokladny. V té se ročně protočí osm miliard korun. Podle něj se počet pojištěnců, který nyní činí 428 tisíc, v minulosti mírně zvýšil. Sama pojišťovna ale nábor s pomocí externistů nehájí. "Museli jsme zareagovat na to, že ostatní zdravotní pojišťovny mají takový servis zabezpečený, jinak bychom přicházeli o pojištěnce," dodal Vomlela. "Že s nábory pojišťovny skončí, jsme se už několikrát bavili, protože to celé vede jenom k tomu, že klienti mezi pojišťovnami kolují a každá za to platí," dodal.
Nákupy pojištěnců i přes zákaz pokračují
Současný ředitel VZP Zdeněk Kabátek už dříve řekl, že jeho pojišťovna nečiní žádné akvizice prostřednictvím třetích stran.
Mluvčí Mazurová ale tvrdí, že tomu je jinak. "Dle aktuálních informací z terénu víme, že některé zdravotní pojišťovny v této praxi nadále pokračují. Jedná se například o VZP, Oborovou zdravotní pojišťovnu a Vojenskou zdravotní pojišťovnu," uvedla.
Náboráře Vojenské zdravotní pojišťovně potkal reportér iDNES.cz na začátku března v parku Podviní v pražských Vysočanech. Slovy o tom, že jde jen o změnu barvy kartičky pojištěnce, ke změně lákali mladé rodiny s dětmi.
"Je to relikt z minulosti, vypovědět smlouvy se nedá ze dne na den. Všechno je nyní v procesu a s firmami jednáme kvůli vypovězení smluv," uvedl mluvčí Vojenské zdravotní pojišťovny Richard Medek s tím, že vše může trvat ještě několik týdnů.
Ministerstvo zdravotnictví loni v květnu podalo na Vojenskou zdravotní pojišťovnu trestní oznámení. Podle něj mohlo za "neobvyklých okolností docházet k vyplácení značného množství prostředků (v řádu desítek milionu korun)". Podezřelé toky peněz měly být spojeny i s náborovou kampaní (více o trestním oznámení čtěte zde). Pochybnosti pojišťovna odmítá. Kolik do akvizic v minulých letech investovala, Medek neřekl. Z rejstříků vyplývá, že na nábory veřejné zakázky nevypisovala.
Pojišťovnu lze změnit jedenkrát ročně
Situace se podle pojišťoven vyhrotila v době, kdy s nábory začaly nově vzniklé pojišťovny Média a Agel, které se na trhu ale nedokázaly uchytit. "Hodně tlačily na nábory, protože v zákoně je daný minimální počet pojištěnců, kterého stejně nedosáhly," vzpomíná Jan Vomlela.
Samotný nákup pojištěnců "jako housek na krámě", jak jej předloni charakterizoval Horák, není protizákonné. Nicméně externí firmy při něm v některých případech nepostupovaly nijak citlivě. Známé jsou případy, kdy lidé i konkurenční pojišťovny tvrdili, že náboráři podávali klientům lživé údaje. Jindy se přetahování odehrávalo za pár stokorun.
Pojišťovny připouštějí, že nábory lidí se budou konat i nadále. Ale jen prostřednictvím vlastních zaměstnanců. Měly by tedy být v menší a bez dealerů s nevybíravým chováním.
V platnosti zůstává zákonem daná podmínka, že lidé mohou zdravotní pojišťovnu změnit jednou do roka. Změnu musí učinit do konce června, platnosti nabývá v lednu následujícího roku. Dříve byla pravidla benevolentnější, pojišťovnu šlo změnit i čtyřikrát do roka. Právě to náborářům usnadňovalo práci.
