„Nastupující obráběč má dnes vyšší plat než právní koncipient. Firmy by nám za vyučené obráběče utrhaly ruce!“ přesvědčuje ředitel královéhradecké střední průmyslovky a učiliště Pavel Jankovský.
Hledáte uplatnění po škole či vyučení?Najděte si práci snů na jobDNES.cz. Vybírejte z pestré nabídky pozic pro absolventy. Dejte o sobě vědět. Vytvořte si profesionální životopis ZDARMA. |
Dívá se přitom na nejnovější statistiky Národního ústavu pro vzdělávání. Ty hlásí, že ačkoli kraje už několik let přispívají studentům potřebných – většinou technických – oborů na studium a propagují odborná učiliště, kde mohou, výrazný příliv studentů do učení se nekoná. Nepomohlo ani sjednocení přijímacích testů v rámci krajů, z nichž se pozná, pro jaký druh školy má dítě předpoklady.
 |
Zájem o učební obory naopak mírně klesá – oproti loňsku o 0,2 procenta. Zájem o odborné školy s maturitou stoupl jen o 0,6 procenta a uchazečů o gymnázia zůstává stále stejně.
V čem je tedy problém, když ředitelé odborných škol slibují dobré uplatnění a firmy křičí, že nemají dost obráběčů či nástrojařů?
Ředitelé tvrdí, že jim žáky stále berou gymnázia a obory, které jsou ve společnosti prestižnější, ač nejsou dlouhodobě perspektivní a uplatnění v nich je nejisté. Postavení „učňáků“ je o to horší, že tam často chodí žáci s celkově nižším zájmem o školu. A to spoustu rodičů odradí.
Pracovat nechtějí
Nezaměstnanost vyučených zůstává statisticky největší i navzdory tomu, že se v mnoha oborech zoufale nedostává pracovníků. „To je dané tím, že některé, podotýkám některé, děti k nám jdou už s tím, že pracovat nechtějí, a pracovní návyky jim chybějí,“ vysvětluje Jankovský.
Podle ředitelů platí dvě následující pravidla: Pokud mají žáci šanci dostat se na maturitní obor, jdou na něj raději než na učiliště. A pokud mají šanci dostat se na gymnázium, jdou na ně raději než na odbornou školu.
„V naší zemi je zájem o vzdělání a vždycky byl. Rodiče chtějí, aby jejich dítě mělo vyšší vzdělání, než mají oni sami, a také to tak funguje. Další problém s učňovskými školami je ten kolektiv,“ míní Jiří Vojtěch, jeden z autorů analýzy Národního ústavu pro vzdělávání.
Je pak logické, že na gymnázia se hlásí až třikrát více dětí, než kolik jich tyto školy mohou přijmout. Ty elitní si vyberou nejlepší žáky, zbytek zájemců pojmou méně prestižní gymnázia.
Třídu naplní, občas si postěžují na klesající úroveň studentů, ale v situaci, kdy dostávají peníze „na hlavu“ studenta, školám nezbývá nic jiného, než je brát a být za ně vděčné. Proto je zloba na gymnázia ze strany odborných škol a učilišť tak velká.
Některé učňovské obory by vůbec nepřežily bez zvláštních dotací a propagace. Kraje, které tyto školy podporují, jsou za čerstvé statistiky většinou rády – ukazují, že pokles žáků na učňovských školách není nijak výrazný, čehož se obávaly v souvislosti s úbytkem dětí.
„Nepotvrdil se předpoklad, že pokles populačního ročníku se nejvíce projeví právě v oborech středního vzdělání s výučním listem,“ říká vedoucí pardubického školského odboru Martin Kiss.
Strojaři místo kuchařů
Přestože zájem o maturitu mezi žáky neklesl, podle NÚV se daří zapisovat více žáků na strojírenské obory s výučním listem (o 0,5 procenta oproti loňsku, v porovnání s rokem 2009 o 2,4 procenta) a také na strojírenské obory s maturitou (o 0,4 procenta oproti loňsku). Zájem poslední dobou naopak klesá o obor kuchař-číšník, oproti roku 2009 o 3,6 procenta.
„To je určitě dobře. Bohužel klesají počty přihlášených na stavební obory, ale to je dáno konkurencí ze zahraniční. Tito dělníci jsou ochotni pracovat i o víkendech a za nižší mzdu,“ říká Jiří Vojtěch.
Ministerstvo školství s propagací technických oborů pokračuje i letos, kdy vyhlásilo rok technického vzdělávání. Doufá, že pomohou také jednotné přijímací zkoušky, které by se měly psát už nejen v jednotlivých krajích, ale celostátně.
