Kauza Rath pokračuje druhou podanou obžalobou, která se týká rekonstrukce nemocnic a tam už je obžalovaná i firma Tenton. | foto: Dan Materna, MAFRA

Firma, která dala Rathovi „víno“, žádá milost. Nedostane ji, napsal Hrad

  • 215
Prezident Miloš Zeman má na stole první žádost o milost v historii, kterou by měl dostat nikoli člověk, nýbrž firma. Jak zjistila MF DNES, přeposlal mu ji před pár týdny ministr spravedlnosti Robert Pelikán. České právo totiž umožňuje stíhat právnické osoby, a tak by i ony mohly mít nárok na milost. Hrad však odmítl, že by o tom vůbec uvažoval.

Podle informací MF DNES jde nejspíš o žádost, kterou na ministerstvo spravedlnosti podal na jaře advokát Jan Vidrna za firmu Tenton. To je přejmenovaná stavební firma Konstruktiva Branko z kauzy Davida Ratha. Právě od jejího manažera Pavla Drážďanského, který už dostal nepravomocně pět let vězení, pocházel úplatek za rekonstrukci zámku Buštěhrad předaný v legendární „krabici od vína“.

Advokát Vidrna zatím žádný verdikt o výsledku neobdržel ani od Hradu, ani od ministerstva. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček však v úterý na Twitteru uvedl, že prezident Miloš Zeman milost zmíněné firmě neudělí.

Odkázal na tři podmínky, které prezident už při nástupu do své funkce pro udílení milostí stanovil, tedy že se za prvé omilostněný nedopustil závažného trestného činu, za druhé že ho jeho nemoc ohrožuje na životě a za třetí má domácí zázemí, které ho může přijmout. „Firmy nesplňují žádnou ze stanovených tří podmínek,“ uvedl mluvčí.

04.října 2016 v 09:31, příspěvek archivován: 04.října 2016 v 09:49

Pan prezident milost firmě, kterou zmiňuje MFD, udělovat nebude. Návrh je nesmyslný. Firmy nesplňují žádnou ze stanovených tří podmínek.

Vidrna pro MF DNES uvedl, že firma má dávno jiného vlastníka, než v době, kdy sehrála roli v kauze Rath. Kvůli špatné pověsti navíc zkrachovala. „Trestní řízení proti této prázdné skořápce nemůže plnit žádný reálný účel,“ vysvětluje.

Je třeba si to vyjasnit, vysvětlilo ministerstvo

Ministerstvo spravedlnosti v úterý odpoledne pro agenturu ČTK vysvětlilo, proč žádost o milost Hradu postoupilo. „V dané kauze nešlo o návrh ministerstva spravedlnosti na udělení milosti konkrétní právnické osobě, nýbrž jde toliko o dožádání k vyjasnění prezidentova rozhodnutí, kterým na ministra spravedlnosti převedl vyřizovat milostenskou agendu,“ upřesnila pro ČTK mluvčí ministerstva Tereza Schejbalová.

V rozhodnutí o přenesení pravomoci je výslovně uvedeno, že ministerstvo musí zamítat všechny žádosti kromě žádostí osob trpících závažnou chorobou nebo nevyléčitelnou chorobou bezprostředně ohrožující život. „Je sice evidentní, že právnická osoba nemůže být nemocná, nicméně máme za to, že dané rozhodnutí prezidenta republiky vůbec nezahrnuje otázku právnických osob, a je ji tak třeba vyjasnit a specifikovat, a nikoliv žádost jen formálně zamítnout bez dalšího,“ podotkla mluvčí.

Ministerstvo proto považovalo za nutné dotázat se v souvislosti s první žádostí o milost pro právnickou osobu na to, jak má k takovým žádostem přistupovat.

Rath dostal nepravomocný trest 8,5 roku vězení:

23. července 2015

Prezident zatím udělil tři milosti

Zatím poslední milost udělil prezident republiky letos 27. září. Vyhověl žádosti státní zástupkyně zastavit stíhání obviněného, který v důsledku poškození mozku po cévní mozkové příhodě a pro duševní poruchu není schopen chápat smysl trestního řízení. Muž údajně řídil auto bez řidičského průkazu, za což mu hrozily maximálně dva roky vězení (více zde).

První milost v úřadu udělil prezident v únoru 2016. Dostal ji čtyřiatřicetiletý Pavel Mareš z Pelhřimovska, který byl odsouzený k tříletému vězení za 38 podvodů za tři miliony korun. Muž trpí roztroušenou sklerózou (více zde).

Další udělení milosti následovalo v květnu. I zde Miloš Zeman přihlédl k závažnému zdravotnímu stavu a odsouzenému prominul zbytek jednoho trestu a další tři tresty v celkové výši 29 měsíců, které mu byly uloženy za přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání (více zde).

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue