Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Finsko znovu zvažuje ukončení neutrality a vstup do NATO

  11:24aktualizováno  11:24
Finsko znovu zvažuje, zda by nebylo načase ukončit dosavadní neutralitu a vstoupit do Severoatlantické aliance. Pro takové přehodnocení bezpečnostní politiky mluví nová rovnováha sil, která se vytvořila po ukončení studené války a pádu komunismu, řekl finský premiér Matti Vanhanen.

Finský premiér Matti Vanhanen | foto: Reuters

Situaci vyhodnotí zvláštní komise vytvořená zástupci jmenovanými prezidentem republiky a ministerstvy zahraničí, obrany a financí. Své závěry a doporučení předá parlamentu počátkem roku 2008, upřesnil včera na tiskové konferenci v Helsinkách premiér.

"Operační prostor pro zahraniční a obrannou politiku Finska se změnil a v mnoha ohledech se nadále mění. Mezinárodní systém jako celek vstoupil do nové éry," řekl Vanhanen podle agentury AFP.

Finsko má 1300 kilometrů své hranice s Ruskem. V letech 1809 až 1917 bylo součástí carské říše jako velkovévodství s určitým stupněm autonomie, po revoluci v roce 1917 se osamostatnilo. V letech 1939 a 1944 vedlo dvě války se Sovětským svazem, který požadoval část finského území. Byla to především oblast poblíž tehdejšího Leningradu, který do té doby ležel podle sovětských stratégů "příliš blízko finské hranice", a pak oblast na dálném severu, kde se nacházela bohatá naleziště surovin.

Finové ve válce statečně a dlouho vzdorovali, nakonec však ohromné přesile ustoupili a územní ztráty akceptovali. Statečným odporem si však vymohli aspoň to, že sovětský režim uznal Finsko jako neutrální zemi. V určité době už měla Moskva připravenou "dělnicko-rolnickou vládu" z finských komunistů, kterou by v Helsinkách dosadila, až by zemi dobyla.

Řada finských politických osobností, zvláště z konzervativních kruhů, již považuje závazek neutrality za vyhaslý ukončením studené války. Poukazují také na to, že od vstupu do Evropské unie v roce 1995 už Finsko stejně přestalo být neutrální a neangažovanou zemí. Od roku 1994 se navíc finské jednotky účastní některých mezinárodních mírových akcí pod velením NATO, například ISAF v Afghánistánu. Již v 90. letech se také o ukončení neutrality v Helsinkách jednalo, ale bez výsledku.

"NATO uskutečnilo významný cyklus svého rozšíření. Rusko se z vnitropolitických důvodů snaží posílit své postavení na mezinárodní scéně.

Globalizace a nové světové hrozby podtrhují důležitost rozšíření koncepce finské bezpečnostní politiky," praví se v dnešním komuniké vlády na toto téma.

Průzkumy veřejného mínění však naznačují, že většina Finů je proti vstupu do NATO. Pozorovatelé si proto nejsou jisti, jaké doporučení zvláštní komise ustavená v tomto směru podá na závěr své činnosti.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Cvičení kybernetické bezpečnosti Locked Shields 2017 v Estonsku
NATO čelí stovkám kyberútoků měsíčně, vylepšuje obranu a hledá zbraně

Dosavadní taktická výhoda na bojišti umožněná technologickou vyspělostí NATO by mohla být vážně ohrožena, pokud spojenci nebudou schopni stoprocentně čelit...  celý článek

Ve Vyškově ukončilo šestitýdenní výcvik 67 nových příslušníků Aktivních záloh....
Zájem o zálohy roste. Armáda přijala rekordních 600 dobrovolníků

Dalších zhruba šest stovek nováčků nastoupilo ve Vyškově k základnímu vojenskému výcviku. Kromě budoucích profesionálů také 50 nových aktivních záložníků a 15...  celý článek

Americké stroje F-22 Raptor na základně Lakenheath v Británii
Superstíhačky jsou zpátky v Evropě. Raptory se zapojí do několika cvičení

Hned šest superstíhaček F-22 Raptor vyslaly Spojené státy o víkendu znovu do Evropy v rámci balíčku na odstrašení Ruska. Jde o teprve třetí nasazení těchto...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.