Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Téma migrace otřásá finskou vládou, vyloučení nacionalisté se rozpadli

  20:34aktualizováno  20:34
Spory o podobu vládní migrační politiky hrozí rozvrátit doposud celkem stabilní finskou trojkoalici. Ačkoli počet příchozích běženců není nijak závratný, vzrůstající tempo imigrace rozněcuje neobvykle ostré diskuze, píše Politico. Vládní koalici nyní drží odpadlíci z nedávno vyloučené nacionalistické Strany Finů.

Nacionalisté demonstrovali proti běžencům v Helsinkách (11. března 2017) | foto: Profimedia.cz

Finsko zažívá v posledních dnech bouřlivé zvraty ve vládní koalici. Premiér Juha Sipilä si rozmyslel dříve ohlášenou demisi vlády, která byla na spadnutí poté, co musela z vládní koalice odejít Strana Finů (dříve Praví Finové).

Fotogalerie

Premiér navrhl vyloučení nacionalistické strany poté, co se do jejího čela dostal Jussia Halla-aho, zastánce tvrdé protimigrační politiky, který prosazuje vystoupení Finska z Evropské unie, popsal server Politico.

V roce 2009 byl Halla-aho dokonce stíhán za podněcování etnické a náboženské nenávisti, když na svém blogu napsal, že islám je náboženství, které posvěcuje pedofilii. V roce 2012 byl pak nový lídr Strany Finů odsouzen za článek na blogu, ve kterém poznamenal, že „okrádání daňových poplatníků a státu je kulturním a možná i genetickým předpokladem Somálců“.

„Neexistuje žádný důvod, proč pokračovat ve spolupráci se Stranou Finů,“ uvedl premiér po zvolení nového lídra a navrhl rozpad koalice, kterou tvoří jeho strana Finský střed, konzervativní Národní koaliční strana a nacionalisté.

Strana Finů

Stranu Finů (dříve Praví Finové) založil Timo Soini spolu s dalšími v roce 1995 na troskách Rolnické strany Finska. Do parlamentu se poprvé dostala v roce 1999, kdy získala jeden mandát. Nyní je třetí nejsilnější stranou v zemi. Vedení strany převzal 10. června 2017 kontroverzní europoslanec Jussi Halla-aho.

Zdroj: ČTK

Krátce nato však Stranu Finů opustilo dvacet „umírněných“ poslanců a vytvořilo Novou Alternativu. Hnutí posléze podpořilo premiéra a nahradilo Stranu Finů ve vládní koalici.

Finsko na prvním místě

Premiér Sipilä sám přiznává, že prudký nárůst počtu přistěhovalců a incidenty s ním spojené jsou příčinou vzrůstajícího neklidu ve finské společnosti. Lze je však podle něj překonat pomocí vhodného integračního programu.

„Množství žadatelů o azyl bylo v roce 2015 desetinásobné oproti tomu, na kolik jsme byli zvyklí. Právě to je pro naši společnost velká výzva,“ řekl Sipilä při rozhovoru v oficiálním sídle v Helsinkách. „Máme speciální integrační program, který dle mého názoru funguje velmi dobře. I přesto jsou zde nejrůznější debaty a incidenty,“ dodal.

Jeden takový incident se uskutečnil 31. května, když se hrstka pravicových demonstrantů rozhodla demonstrovat proti „islamizaci společnosti“ pár metrů od školního hřiště ve východní Kontule, dělnické čtvrti v Helsinkách s relativně vysokou koncentrací přistěhovaleckých rodin.

Spouštěčem protestu byla krátká prezentace o ramadánu žáků místní školy Vesalan, kteří při ní nahlas odrecitovali několik veršů z Koránu. Následná demonstrace byla vysílána na youtubovém kanálu Marca de Wita, člena protipřistěhovalecké skupiny Finsko na prvním místě. Záznam zhlédlo mnoho studentů a taktéž zaměstnanců školy. Muslimové tvoří asi pětinu všech žáků školy. Někteří z nich jsou uprchlíci, většina ale pochází z Finska.

„Naši žáci si něco takového nezaslouží,“ říká Suaad Onniselkäová, která na škole Vesalan vyučuje fyziku, matematiku a islámské náboženství. Všichni finští školáci mají nárok na náboženskou výuku podle vlastního vyznání. Rodiny žáků bez víry mohou pro své děti zvolit výuku etiky.

Onniselkäová konvertovala k islámu a vdala se za muže se somálskými kořeny. Společně vychovávají tři děti. Sama hodnotí imigraci pozitivně, podle jejího názoru přistěhovalecké rodiny znají hodnotu vzdělání. Chápou, že je jejich vstupenkou do společnosti a zároveň lístkem k lepšímu životu.

Podle Onniselkäové umožnila stoupající obliba Strany Finů mnoha lidem „stát se otevřeně rasistickými“. Podle zprávy z roku 2016, kterou zpracovala finská policejní akademie, vzrostl počet rasově motivovaných zločinů z 919 případů v roce 2011 na 1 250 případů v roce 2015.

„Mnoho členů skupiny Finsko na prvním místě se připojilo k webové stránce, která vznikla na podporu Jussia Halla-ahoa,“ dodává výzkumník centra parlamentních studií při univerzitě v Turku Niko Hatakkua. Úspěch Halla-ahoa povzbudil finské on-line protipřistěhovalecké skupiny. Podle Hatakkua se tyto skupiny staly protipólem k „měkkosti“ a otevřenosti, s níž až doposud Finové vnímali přistěhovalectví.

Podle profesorky Mari K. Niemiové z univerzity v Turku bude zajímavé sledovat, zda budou vyhraněně nacionální síly i po koaliční rošádě nadále schopné proniknout do vládních funkcí.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Kresba Empire State Building, kterou v 90. letech stvořil Donald Trump
Donald Trump, umělec. Prezidentovy malůvky se prodávají za statisíce

Jednoduchá kresba Empire State Building, kterou před lety černou fixou nakreslil Donald Trump, se ve čtvrtek v Los Angeles vydražila za 16 000 dolarů, tedy asi...  celý článek

Japonci přišli k předčasným volbám, které vyhlásil premir Šinzó Abe (22. října...
Předčasné volby v Japonsku komplikuje tajfun Lan. Lidé přesto chodí k urnám

Japonci se po ránu místního času vypravili do volebních místností, aby hlasovali v předčasných volbách. Vyhlásil je premiér Šinzó Abe po sérii skandálů své...  celý článek

Zavražděnou novinářku Daphne Caruanovou Galiziovou přišly do ulic Malty uctít...
Malta nabízí milion eur za informace vedoucí k dopadení vraha novinářky

Maltská vláda nabídla odměnu milion eur (25,7 milionu Kč) a ochranu za informace o tom, kdo zavraždil investigativní novinářku Daphne Caruanovou Galiziovou....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.