Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Běžencům se uzavře arktická brána, přes finsko-ruskou hranici neprojedou

  14:21aktualizováno  14:21
Finsko v úterý podepsalo dohodu s Ruskem na dočasném omezení provozu na společné hranici. Přechody Salla a Raja-Jooseppi mezi ruskou Murmanskou oblastí a Laponskem se na půl roku uzavřou pro všechny kromě občanů Finska, Ruska a Běloruska. Skandinávská země se tak brání přílivu migrantů, hledajících cestu do Evropy.

Běženci na hraničním přechodu Salla na rusko-finské hranici (23. ledna 2016) | foto: Profimedia.cz

Podle dohody mezi finským prezidentem Saulim Niinistöm a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem budou smět po dobu sto osmdesáti dní překračovat hranici pouze občané tří států a jejich rodinní příslušníci, informovala agentura Reuters.

„Jen občané Finska, Ruska a Běloruska... budou smět překračovat hranici na přechodech Salla a Raja-Jooseppi na severu Finska,“ uvádí se v prohlášení kabinetu premiéra Juhy Sipiläa.

Fotogalerie

„Cílem omezení je předejít organizované nezákonné imigraci a vzniku nové migrační trasy,“ komentovala restrikce kancelář finského prezidenta. Finsko podle ní opatřením plní své závazky plynoucí z členství v Evropské unii.

Dohoda, která má platit šest měsíců, vstoupí v platnost až po jejím odpovídajícím potvrzení orgány obou zemí.

1 340 kilometrů dlouhá hranice mezi severskou zemí a Ruskem je zatím relativně snadnou cestou pro migranty, jíž se mohou dostat do schengenského prostoru. Jen během ledna a února ji překročilo na tisíc běženců, což je o tři sta víc než za celý minulý rok.

Finská vláda se navíc obává, že zlepšující se počasí a uzavření balkánské trasy způsobí prudký nárůst počtu migrantů, kteří budou hledat alternativní cesty do Evropy.

Hraniční přechody Salla a Raja-Jooseppi

Hraniční přechody Salla a Raja-Jooseppi

Na sever severozápadní trasou

První migrační trasa za polárním kruhem vedla přes Rusko do Norska. V roce 2015 začali norští pohraničníci registrovat zvyšující se počet migrantů, kteří přijížděli od Murmansku k přechodu Storskog. Protože Rusové zakázali pěší překonávání hranice, přijížděli migranti k přechodu na kolech. Jakmile překročili hranici, bicykl odložili a po krátkém pohovoru s policisty nastoupili do letadla směr Oslo (více čtěte zde).

Norům však došla trpělivost ve chvíli, kdy se ukázalo, že většina těchto migrantů žije již delší čas v Rusku a nejedná se tedy o uprchlíky před válkou. Oslo následně oznámilo, že začne migranty vracet zpátky do Ruska. Proud lidí tedy změnil tok a místo na kolech do Norska začali běženci jezdit v ojetých autech do Finska (psali jsme zde).

Černomořské migrační trasy

Černomořské migrační trasy

Zablokování balkánské trasy na začátku března a uzavření dohody o vracení běženců mezi Evropskou unií a Tureckem podle mnohých způsobí zvýšený zájem o trasy podél Černého moře a eventuálně přes Rusko na sever.

Severní trasa navíc skýtá pro migranty oproti té balkánské některé výhody – je v zásadě bezpečnější a také mnohem levnější. Ruští novináři uvádějí příklad jistého Syřana, který zaplatil za ruské vízum, let z Bejrútu do Moskvy a tranzit z Moskvy k norským hranicím celkem 2 400 dolarů (asi 60 tisíc korun). Trasa přes Řecko či Itálii prý migranty stojí až pětinásobek.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.