Hnutí pojmenované po hlavním bohovi severského panteonu založila skupinka mladíků loni ve městě Kemi na severu země.
Nedaleko odtud je hraniční obec Tomio, která se pro imigranty stala vstupní branou směrem ze Švédska. Od té doby se běženci rozšířili do řady dalších měst.
Členové „patrol“ tvrdí, že slouží národu svýma očima a ušima na místech, kde chybí policie, zavalená nyní nadbytkem práce. Podle Ódinových vojáků „islámští vetřelci“ můžou za zvýšenou kriminalitu v zemi. Na bundách nosí například placky s nápisem „Migranti nejsou vítáni!“. Nechybí ani výzvy k ochraně „bílého Finska“.
Zatímco většina Finů podle průzkumů s existencí skupiny nesouhlasí, to, že výrazně roste počet jejích členů, naznačuje, že průzkumy nemusí zcela zobrazovat realitu.
Ódinovi vojáci tvrdí, že dnes mají své buňky už ve třiadvaceti finských městech, policie připouští jejich činnost v pěti. Internetovou stránku hnutí si dosud oblíbilo přes sedm a půl tisíce Finů.
Vojáci v ulicích můžou hlásit, míní policie
Finsko má přitom na skandinávské poměry jen velmi malou tradici přijímání uprchlíků. Migrační vlna však dorazila i tam a zrovna v době, kdy se země už přes tři roky „plácá“ v hluboké ekonomické krizi, kvůli níž prudce klesly státní výdaje včetně různých podpor, typických pro skandinávský sociální model. Za loňský rok dorazilo do země na 32 tisíc žadatelů o azyl, zatímco rok předtím pouze 3 600.
Finská vláda, v níž jsou i zástupci protiimigrantské Strany Finů (dříve Praví Finové), dala najevo, že pro samozvané hlídky v zemi není místo. „Za pořádek je odpovědná policie,“ řekl premiér Juha Sipilä, když reagoval na otázku týkající se obav z Ódinových vojáků.
Policie tak kategorická není. Podle ní organizované hlídkování není trestným činem. „Pokud budou tyto hlídky pouze nahlašovat případné incidenty, mají právo tak činit,“ prohlásil Eero Vanska, policejní šéfinspektor v Kemi, „rodišti“ Ódinových vojáků. Muži v černých bundách tak dál i v nynějších třicetistupňových mrazech hlídkují v ulicích města.
