Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Finové se obávají ruské hrozby, chtějí vojenskou alianci se Švédy

  8:55aktualizováno  8:55
Nadpoloviční většina Finů by podpořila formální a smluvně zajištěnou vojenskou alianci se Švédskem. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, konaného po odtržení Krymu. Neutrální severská země má s ruskou hrozbou své zkušenosti.

Tanky Leopard 2A4 finské armády při cvičení v roce 2006 | foto: Finské obranné síly

Výzkum si objednala finská televize YLE (její zprávu najdete zde) u agentury Taloustutkimus, která sleduje například i přízeň Finů politickým stranám. Dotazování se konalo 17. až 20. března, tedy po krymském referendu, v němž se drtivá většina hlasujících vyslovila pro přičlenění k Rusku. Anexi poloostrova posléze ruský prezident Putin dovršil svým podpisem (časovou osu dění na Ukrajině najdete zde).

Myšlenka vojenské aliance dvou neutrálních severských zemí nicméně Finy dělí: zatímco pro bylo 54 % dotázaných, opačný názor zastávalo 36 % respondentů, uvedl server DefenseNews. Agentura se ptala zhruba tisíce respondentů.

Fotogalerie: Finská armáda

Několik dní stará zpráva nabyla na aktuálnosti se zveřejněním slov exporadce ruského prezidenta Putina z let 2000-2005 Andreje Illarionova. Ten v rozhovoru pro švédský list Svenska Dagbladet uvedl, že Putin by v budoucnu - byť "ne dnes a ne zítra" mohl zatoužit obnovit ruskou vládu nad Finskem, která skončila v roce 1917 (rozhovor vyšel až po zveřejnění průzkumu, pozn. red.).

Putin totiž řekl, že bolševici v minulosti dělali chyby, přičemž za chybu by podle Illarionova mohl označit i to, že ruští bolševici v roce 1917 deklarovali právo národů říše na sebeurčení. Čehož Finové využili.

Teorie, podle které má Putin zálusk i území členské země EU zní divoce, byť odpůrci Ruska mohou namítnout, že myšlenka ruské anexe Krymu byla před půl rokem také nepředstavitelná. Pravdou ale je, že ve Finsku se úvahy o kolektivní obraně čas od času vynoří, i když nejsou hlavní otázkou dne.

Finsko a cizí nadvláda

  • V letech 1352 až 1808 bylo Finsko součástí švédského království, Finové tvořili značnou část švédských armád.
  • Švédsko postupně přestalo být velmocí. Válka z let 1808-1809 vedla k začlenění Finska do ruského impéria.
  • V roce 1917 Finové vyhlásili nezávislost. Využili revoluce v Rusku (bolševici jim deklarovali právo na sebeurčení).
  • Roku 1939 SSSR napadl Finsko a chtěl ho dobýt. Finové se ubránili (více o válce čtěte zde či zde)
  • Za druhé světové války byli Finové spojenci Německa, ale namísto úplné spolupráce se orientovali spíše na zajištění předválečných hranic. O dočasné územní zisky je SSSR ke konci války připravil.
  • Od druhé světové války je Finsko neutrální zemí.

Barometr nálad Finů

"Výzkum poskytuje užitečný barometr nálad Finů po anexi Krymu, vojenských cvičeních a rozsáhlých přesunech obrněné techniky ruských sil podél osm set mil (skoro 1300 km) dlouhé finsko-ruské hranice," napsal server DefenseNews.

"Výsledky dotazování jsou zajímavé. Se Švédskem už vojensky spolupracujeme v řadě věcí, není to ale formalizovaný vztah. Zatím jsme smluvně podloženou alianci neprobírali. A i když by člověk neměl něco takového vylučovat, v tuhle chvíli to na pořadu dne není," mírní myšlenku finský ministr obrany Carl Haglund.

On sám přitom stojí v čele Švédské lidové strany, zastupující ve Finsku švédskou menšinu. Pro spolupráci se západním sousedem Finska se vyjadřovali dotázaní příznivci všech parlamentních stran, s výjimkou voličů křesťanských demokratů.

Portál DefenseNews nezmiňuje žádný srovnatelný výzkum ve Švédsku, uvádí ale, že letos v lednu vzrostla podpora vstupu do NATO na 36 %, přičemž ale o čtyři procentní body stále převažují odpůrci švédského členství v Alianci.

Debata o zajištění bezpečnosti Finska a Švédska běží souběžně s růstem vojenských schopností Ruska, které svou sílu demonstrovalo anexí Krymu, přestože v roce 1994 garantovalo územní integritu Ukrajiny. Náčelník švédského generálního štábu Sverker Göransson připustil, že aktivita ruských vojsk na severu vzrostla.

Vstup do NATO?

O integraci obrany severských zemí už léta usilují Dánsko a Norsko, které jsou členy NATO. Získat na svou stranu Švédsko a Finsko se snaží během mezivládních jednání i Rusko, o což nicméně severské státy nemají zájem.

Podle Jussiho Niinista, předsedy finského parlamentního branného výboru, existují tři možnosti kolektivní obrany: spolupráce severských zemí, NATO, nebo dvoustranný švédsko-finský pakt.

Vstup do NATO má nyní ve švédských a finských vojenských a politických kruzích více podpory než kdy dříve. Lidé by ho ale museli schválit v referendu. Do Aliance se ale Finům nechce (podpora kolem 25 %) a severská spolupráce zatím vázne.

Obě neutrální severské země proto posílily radarový průzkum a Finsko rozmístilo u ruských hranic více stíhaček F-18 Hornet, kterých má celkem 62. Rusko zase plánuje znovuotevření vojenských základen poblíž hranic s Norskem a Finskem a přisunutí 150 tisíc příslušníků ozbrojených sil.

Mimochodem, zmíněný generál Göransson vzbudil před rokem poprask, když veřejně prohlásil, že švédská armáda nemá žádnou šanci odolávat případnému útoku Ruska déle než pár dní (více zde). Jeho slova krátce poté podpořila i akademická studie, poukazující na nedostatečné kapacity švédské armády.

K tomu by ale Rusové museli vést útok přes Finsko. A bývalý náčelník finského generálního štábu Gustav Hägglund si je jist, že to nehrozí. "Máme jinou historii než země východní Evropy, které byly dobyty a okupovány. Rusové se k nám neodváží. Natloukli by si nos - a vědí to," připomněl Hägglund krvavé střety obou zemí v letech 1939-1944.

Autor:






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.