Švédská ponorka HSWMS GOTLAND, britská fregata HMS PORTLAND (F79) a nizozemská válečná loď HNLMS TROMP (F803) během cvičení NATO u pobřeží Norska | foto: U.S. NAVY

Evropa čelí největší hrozbě od studené války, tvrdí severští premiéři

  • 280
Finsko a Švédsko připravují těsnější obrannou spolupráci než doposud. Důvodem je proměna bezpečnostní situace v Evropě, tvrdí shodně premiéři obou zemí Juha Sipilä a Stefan Löfven. Za nejvážnější hrozbu označují především zvýšený počet vojenských akcí v Baltské moři, situaci v Sýrii a teroristické útoky islamistů.

Společné manévry, zvýšená výměna zpravodajských informací a vzájemné využívání letišť a přístavů. To jsou hlavní body, na které se chtějí zaměřit Finsko a Švédsko v následujících měsících kvůli změnám v bezpečnostní situaci v Evropě. Ta podle premiérů čelí „nejvážnější hrozbě od konce studené války“.

NORDEFCO

Obranná iniciativa severských států (Nordic Defence Cooperation). Má pět členů, z nichž tři patří rovněž do NATO - Dánsko, Island, Norsko a Švédsko a Finsko.

Regionální uskupení bylo ustanoveno na základech předchozích podobných severských iniciativ společným memorandem 4. listopadu 2009 v Helsinkách. Hlavním cílem organizace, která však například nemá stálý sekretariát, je posílení obranných schopností členských zemí. Účastnické státy mohou spolupracovat jako celek i bilaterálně mezi sebou. Systém se osvědčil například v úsporách při nákupech vojenského vybavení.

Země chtějí nyní ve světle ukrajinské krize a anexe Krymu více do společného projektu zaangažovat i tři pobaltské republiky - Litvu, Lotyšsku a Estonsko, které mají kvůli silným ruským menšinám na svém území obavy z možného opakování „krymského scénáře“.

Premiéři sepsali společné prohlášení s názvem „Vážná hrozba pro naši bezpečnost“ a adresovali jej finským a švédským médiím. Za nejzávažnější bezpečnostní hrozbu pro své země označili zvýšené ruské vojenské aktivity v oblasti Baltského moře. Bezpečnostní situace v této oblasti se podle nich zhoršila poté, co „Rusko začalo s nepřijatelnými opatřeními“ vůči Ukrajině. Přičlenění Krymu k Rusku bylo „ilegální anexí“, píší předsedové vlád.

Za další hrozby pro bezpečnost obou zemí zmiňují také situaci v Sýrii a teroristické akce Islámského státu. Obě země proto chtějí klást důraz na vzájemnou velmi úzkou obrannou propojenost. Částečně také reagují na znovu oživenou diskusi v obou zemích, zda by Finové a Švédové neměli usilovat o vstup do Severoatlantické aliance.

„I přesto, že nejsme členy NATO, s organizací spolupracujeme. Máme také silnou transatlantickou vazbu,“ napsali Sipilä a Löfven s tím, že by se obě země podle jejich mínění měly držet dosavadní „neutrality“.

Debata o vstupu pokračuje

Zatímco Finsko je v otázce vstupu do NATO poněkud zdrženlivější, podzimní průzkum veřejného mínění ve Švédsku odhalil značný posun v názoru obyvatel ke vstupu. Pro ten by se vyslovilo 41 procent Švédů, zatímco proti by bylo 39 procent obyvatel země. Zbylých 20 procent nebylo rozhodnuto. Data ukázala nárůst podpory Aliance o 10 procent v porovnání s předchozím průzkumem v květnu.

Mínění podle analytiků ovlivnily především dva faktory: vnímání ruské hrozby a prohlášení odstupujícího nejvyššího velitele švédských ozbrojených sil Sverkera Göransona, že Švédsko by se v případě útoku bylo schopno bránit jen týden.

Odpůrci členství argumentují především tím, že by vstup země do Aliance jen zbytečně Rusko provokovalo a vedlo k ještě vypjatější situaci na Baltu i v arktických oblastech. I nejzarytější zastánci švédské členství takovou možnost připouštějí. Tvrdí ale, že by Švédsko v NATO dráždilo Rusko, protože by snížilo možnost, že by ruská armáda mohla ovládnout své sousedy.

ANALÝZA: Rusko cílí na seveřany, chce je zneutralizovat

„Je ale absurdní si myslet, že by to znamenalo reálné zvýšení rizika války. Švédsko v NATO by posílilo bezpečnost v regionu Baltského moře,“ shodla se skupina předních švédských bezpečnostních expertů.

„Finsko a Švédsko pracují mimo vojenské aliance. Jsme přesvědčeni, že tato politika nám slouží dobře. Při posuzování výzev, kterým v současnosti čelíme, se musíme spoléhat na tyto zkušenosti,“ uvedli premiéři.

Neznamená to prý však, že by země nastoupily cestu izolovanosti. „Jsme aktivními členy Evropské unie. Spolupráce s ostatními severskými zeměmi a pobaltskými státy je zvláště důležitá,“ tvrdí.

Země zaznamenaly průlety ruských letounů

Neutrální Švédsko, stejně jako sousední Finsko, zaznamenalo po ruské anexi Krymu několik narušení vzdušného prostoru ruskými vojenskými letouny. Podle analytiků se Moskva právě zvýšenou vojenskou aktivitou v oblasti snaží dát seveřanům jasně najevo, co si o jejich sbližování s Aliancí myslí.

Švédsko i Finsko totiž mají stále důležitější roli v obranných plánech NATO pro pobaltské země. Naopak veškeré ruské námořní a letecké plány v Baltském moři musí zohledňovat způsob, jak švédské a finské síly v případě potřeby eliminovat.

Finové i Švédové v roce 2014 po zhoršení vztahů Západu s Ruskem oficiálně kývli na dohodu, která jim v krizových situacích umožní dostat podporu a pomoc od jednotek NATO. Severské země na oplátku umožní v případě krize v Pobaltí například „hostování“ aliančních letounů na svém území.

Na Rusy si v listopadu 2014 stěžovalo i Norsko. Skandinávci uvedli, že k nebezpečnému manévru došlo v mezinárodním vzdušném prostoru:

2. prosince 2014

, natoaktual.cz

Video