Stínový ministr školství Marcel Chládek z ČSSD a Kristiina Volmari z Finské

Stínový ministr školství Marcel Chládek z ČSSD a Kristiina Volmari z Finské národní rady pro vzdělávání. | foto: Josef Kopecký, iDNES.cz

Neznámkujeme malé děti, radí ČSSD finští experti. Češi známky chtějí

  • 171
Jen slovní hodnocení místo známek pro děti na prvním stupni odmítá většina rodičů českých dětí, přiznal kandidát ČSSD na ministra školství Marcel Chládek. Nápad, který okoukal ve Finsku s vynikajícími výsledky tamních žáků a studentů, sice nevzdává, ale původní myšlenku koriguje. "Nemůžeme to zavést plošně a musí to být pro školy dobrovolné," říká Chládek.

Sedmdesát procent rodičů podle něj na známkách trvá. Chládek se netají tím, že finské školství je i jinak než jen v pozdějším známkování dětí jeho vzor a co nejvíce jeho prvků chce zavést do toho českého. Už dříve zmínil možnost, že by vyučování mohlo začínat až o hodinu později oproti v Česku obvyklé osmé hodině ráno.

Do Česka v úterý dorazila skupina finských expertů z oblasti školství, od nichž chce stínový ministr školství čerpat zkušenosti, které by využil jako skutečný ministr, kdyby ČSSD příští rok vyhrála volby a sestavila vládu.

"Neznámkujeme děti v prvních letech, chceme maximalizovat potenciál každého žáka," řekla Kristiina Volmari, poradkyně pro vzdělávání z Finské národní rady pro vzdělávání. "Uskutečnili jsme několik reforem. Cílem bylo zavést systém, který by byl spravedlivý pro všechny. Nerozdělujeme v žádném případě děti do skupin podle schopností," zdůraznila Volmari.

Mika Risku z Univerzity v Jyväskylä doplnil, že základní je netřídit děti podle toho, jak rychle jsou schopny se učit. "Vždy pracujeme s heterogenní skupinou," řekl. Školství v jeho zemi je nastaveno tak, že mezi dětmi musí být absolutní rovnost.

"Je poskytována pomoc těm, kteří mají problém se dostat na úroveň ostatních. Vyvíjejí se děti stejnou rychlostí? Samozřejmě, že ne," řekl Risku. On i Volmari zdůraznili, že s výjimkou maturity nejsou žádné plošné srovnávací testy kvality škol.

Srovnávací testy škol jsou cestou do pekel, tvrdí Chládek

Tomu přitakal i Chládek. "Plošné testování je cesta do pekel," řekl kandidát ČSSD na ministra školství a odmítl srovnávací testy pro žáky 5. a 9. tříd základních škol, což jako nový projekt nastartoval exministr školství Josef Dobeš. Pokud takové plošné testy ve školách nebudou, nemusí se podle Chládka školy a žáci stresovat tím, že se musí učit především na tyto testy a na samotnou výuku je pak méně času.

V jedné významné věci je ale idea absolutní rovnosti ve Finsku přece jen narušena. Ale zase jen proto, aby se v důsledku vyrovnaly podmínky pro žáky. Funguje totiž princip pozitivní diskriminace. "Školy v chudších čtvrtích či městech dostávají více peněz," řekla Volmari.

Finské školství je pro stínového ministra školství ČSSD Chládka vzorem, o kterém sní, i z jiných důvodů, ale které jsou pro ekonomickou realitu České republiky jen stěží dostupné. "Pro žáky je tam zdarma nejen doprava do školy, ale i obědy na základní a střední škole. Nedá se to srovnávat s poměry v České republice, kde některé rodiny ani na školní obědy pro děti nemají," posteskl si Chládek.

Děti chtějí být učiteli, aby změnily svět, tvrdí finský profesor

Profesor Risku z jyväskylské univerzity nastínil, co znamená, když je pro zemi školství skutečná priorita. "U nás chtějí být děti učiteli, aby změnily svět. Učitelské povolání je pro děti na špici toho, co by si samy pro sebe představovaly," tvrdí Risku. Ruku v ruce s tím jde fakt, že pedagogové jsou v průměru hodnoceni stejně jako jiní zaměstnanci se stejně vysokým vzděláním pracující v jiných profesích. To je věc, o níž mohou čeští učitelé jen snít.

"V 70. letech na tom bylo Finsko ve školství jako my teď. Musíme to změnit a v každém případě nejen dostat do školství více peněz, ale také s nimi lépe nakládat," nastínil Chládek. Šetřit se podle něj dá například na projektu státních maturit, který považuje za zbytečně drahý. A ještě minimálně v jedné věci je pro kandidáta ČSSD na příštího ministra školství severská země velkým vzorem.

"Nejenže se tam nezaměřují na testování žáčků, ale také jsou tam minimální rozdíly v úrovni základních škol, což je problém v Česku. Velký důraz tam kladou na klima ve školách. Už třeba taková drobnost. Když dostanou děti už v první třídě možnost, aby se staraly ve škole o květiny, jen hlupák pak rozkope květináč, o který se sám stará," řekl v úterý při setkání s finskými experty senátor ČSSD Chládek.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video