Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Finské námořnictvo zřejmě provokovala ponorka. Odpálilo výstražné nálože

  15:16aktualizováno  15:16
Finské námořnictvo odpálilo výstražné hlubinné nálože ve vodách poblíž Helsinek. Důvodem byl neznámý podvodní objekt. Podle ministerstva obrany se mohlo jednat o ponorku. V oblasti roste napětí kvůli ruským letadlům a lodím, které překračují hranicí států.

Loď finské pobřežní stráže střeží vody poblíž Helsinek. Námořnictvo odpálilo hlubinné nálože na výstrahu neznámé ponorce (28. dubna 2015). | foto: Reuters

„Náš monitorovací systém zachytil v pondělí v poledne a úterý ráno signály a my jsme lokalizovali objekt ve finských teritoriálních vodách,“ řekl agentuře DPA kapitán námořnictva Olavi Jantunen. Loď finského námořnictva prý vyslala několik takzvaných varovných vodních bomb o velikosti granátů.

Podle Jantunena zatím nebylo možné objekt identifikovat a byl klasifikován jako nepotvrzený podvodní cíl. Analýza incidentu prý může námořnictvu trvat dny nebo i týdny.

Finsko má s Ruskem společnou hranici dlouhou zhruba 1 340 kilometrů a v posledním roce vzrostly jeho obavy z mocného souseda, který podniká vojenská cvičení a přelety v pohraničních oblastech.

Finský ministr obrany Carl Haglund neřekl, zda má Rusko s incidentem něco společného. Finským médiím řekl, že objektem by mohla být ponorka a že už z oblasti pravděpodobně odplula. Zdůraznil, že varovné nálože Finsko odpaluje zřídka.

„Máme vážné podezření, že se tam odehrála podvodní aktivita, která tam nepatří. Samozřejmě je vždy vážným problémem, když jsou narušovány naše výsostné vody,“ řekl Haglund finské agentuře STT.

Napětí mezi severem Evropy a Ruskem narůstá

„Výstražné bomby nemají za cíl zničit cíl. Jejich účelem je dát cíli najevo, že byl zachycen,“ řekl Jantunen listu Helsingin Sanomat.

Loni byl pohyb údajných ponorek zaznamenán také poblíž Stockholmu, což si vyžádalo největší mobilizaci švédského námořnictva od studené války (více zde).

Napětí v regionu tento měsíc vedlo severské země k nezvykle ostrému společnému prohlášení, v němž Švédsko, Norsko, Finsko, Dánsko a Island zdůvodnily nutnost zesílené obranné spolupráce explicitně obavami z Ruska. Moskva zase vyjádřila znepokojení nad sbližováním Finska a Švédska a NATO.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Policie vyjížděla k muži sťatém gilotinou, šlo o předčasný Halloween
Policie vyjížděla k muži sťatém gilotinou, šlo o předčasný Halloween

Policejní hlídka v Green County ve státě Tennessee vyjížděla na místo, kde volající oznámil nález mrtvého muže. Ten měl zemřít pod garážovými vraty, která mu...  celý článek

Oslava testu severokorejské vodíkové bomby v Pchjongangu. Zleva: Ri Hong-sop,...
Trump je choromyslný, za svou řeč tvrdě zaplatí, rozohnil se Kim Čong-un

Severokorejský vůdce Kim Čong-un pohrozil Spojeným státům nejtvrdšími protiopatřeními v historii v reakci na slova Donalda Trumpa o zničení KLDR. Americký...  celý článek

Francouzská policie vykázala migranty žijící improvizovaně na ulicích v...
O azylu pro migranty nejdéle rozhodují Maďaři. Německo je nejrychlejší

Washingtonský institut Pew Research Center v podrobné analýze popsal, jak funguje přijímací procedura uprchlíků a migrantů, kteří v posledních letech přišli do...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.