Klíčoví představitelé unie měli možnost nahlédnout do podrobných zpráv o postupu vyšetřování. A šéf "evropské vlády" Romano Prodi musí ve čtvrtek v Evropském parlamentu vysvětlit, jak to, že na jednom z jeho úřadů mohlo docházet k tak rozsáhlým podvodům.
Zprávy také mají potvrdit či vyvrátit podezření, že ještě v roce 2001, tedy více než rok po nástupu Prodiho, podepisovali lidé z Eurostatu nové fiktivní smlouvy o prodeji statistických údajů. Na jejich základě obdržely najaté soukromé firmy přehnané částky za své služby.
Část těchto peněz pak proudila zpět na "černé fondy" úřadu. Obvinění se zatím vztahují jen na finanční podvody. Ale německý list Stern tvrdí, že takto získané peníze se používaly i na "přilepšení" pro lidi z Eurostatu - na obědy i na cestování.
Vysocí činitelé spjatí s tímto úřadem také dostávali místa v dozorčích radách firem, které statistická data prodávaly.
Zatím není jasné, jak dramatický dopad bude mít skandál na Evropskou komisi. Jisté je, že předchozí komisi pohřbil právě finanční skandál. Při nástupu do funkce Prodi sliboval, že se to nebude nikdy opakovat. Zprávy byly před veřejností tvrdě utajeny: vybraní poslanci je směli číst jen v zapečetěné místnosti a nesměli si z nich pořizovat žádné kopie. Navíc museli složit slib mlčenlivosti o jejich obsahu.
Už v úterý předložila komise sdělení, že finanční podvody se omezily jen na Eurostat, za který odpovídá komisař Pedro Solbes. Jinak její vnitřní kontrola zjistila nedostatky už jen na publikačním úřadu OPOCE. Ten vyplácel v minulosti nadměrné částky těm agentům, kteří prodávali jeho publikace - šlo tu asi o 62 tisíc eur.
Solbes je proto tím mužem, po jehož odvolání se nejvíc volá. "Nejde nám o hlavy, ale o princip," hájí toto volání šéf evropských liberálů Graham Watson. Podle něho by Solbes měl jít, pokud se obvinění proti Eurostatu potvrdí.
Řada poslanců však poukazuje i na další členy komise - zejména na Brita Neila Kinnocka, který řídil reformu komise. Kinnock údajně už před rokem a půl obdržel zprávu o podvodech na Eurostatu, ale nijak nereagoval.
Komise naopak přesvědčuje, že pro odvolávání není důvod, protože nikdo o tomto problému nevěděl. Proto dal komisař pro zahraniční otázky Chris Patten ještě před nynějším jednáním parlamentu najevo, že nikdo z komise nebude muset odstoupit - ani Solbes ne, na kterého dopadá kvůli Eurostatu nejvíce kritiky.
"Je to snad případ, kdy by ty peníze šly na kožichy či vily pro milenky na jihu Francie? Nezdá se," hájil Patten svůj postoj. I on je však jedním z těch, jejichž hlava by mohla padnout - mnozí se ptají, jak mohl dát spolu se svým kolegou Poulem Nielsonem souhlas k vyplacení milionu eur pro jednu z firem, které figurují na špici nynějšího skandálu okolo Eurostatu.
Po prohlášeních z komise se mezi europoslanci šíří obava, že Prodiho lidé se snaží zahrát celý skandál "do autu". Tlak na Prodiho bude jistě velký. Při nástupu do funkce totiž nešetřil ujištěními, že vykoření finanční nepořádky v aparátu komise a že zasáhne proti těm kolegům, kteří tu nějak selžou. "Nebudu-li spokojen, nezaváhám a požádám příslušného komisaře, aby podal demisi," tvrdil tehdy europoslancům.
Má to jednoduché: každý komisař mu musel již při nástupu do funkce předat podepsaný rezignační dopis. Ten nyní stačí jen vyndat ze sejfu.
Aféra Eurostat se rozbíhá od jara, kdy již nebylo možné potlačovat signály o podvodech na statistickém úřadu. Komise se to zpočátku snažila řešit odvoláním vedení tohoto úřadu. Dnešní jednání parlamentu ukáže, zda to bude stačit nebo zda padnou i další hlavy. Zatím není pravděpodobné, že by padla celá komise, tak jako před čtyřmi lety. Tehdy to byl tvrdý šok pro celou unii, který už zatím nikdo nechce příliš opakovat.
