"Domníváme se, že je Al-Kajda prožívá největší finanční krizi za posledních pár let, a i kvůli tomu slábne její vliv," citoval náměstka ministra pro problematiku financování terorismu Davida Cohena britský deník BBC.
Al-Kajda má podle Cohena pořád hodně přispěvatelů, kteří "jsou připraveni, ochotni a mohou dát" velké částky ke zlepšení situace. Přesto už letos vedení Al-Kajdy údajně několikrát varovalo, že pokud nezíská dostatek peněz, ohrozí to nábor a výcvik nových členů.
Naopak Taliban je na tom podle Cohena mnohem lépe, a to především díky nelegálnímu obchodu s drogami. Peníze získává jak od pěstitelů máku, tak od pašeráků heroinu, jichž se v afghánském drogovém byznysu pohybuje nemalé množství.
Určitý obnos do Talibanu plyne i od soukromých dárců. Podle zvláštního vyslance pro Afghánistán Richarda Holbrookea jich je nejvíc v Perském zálivu.
"Ovšem čím víc zdrojů, které míří do Talibanu, se objeví, tím hůř je můžeme zaznamenat a zastavit," podotkl Cohen.
V neposlední řadě si radikální organizace na svou činnost vydělávají nelegální výrobou počítačových softwarů, hudebních nosičů nebo pašovanými cigaretami. V tom vyniká kupříkladu libanonský Hizballáh.
