Zpravodajská agentura Reuters zkoumala Chameneího podnik půl roku a zjistila, že jeho vliv na íránské hospodářství je mnohem silnější, než si kdokoliv dovedl přestavit. Podle odhadů má jeho finanční impérium hodnotu 95 miliard dolarů.
To je mnohem víc, než se povedlo nashromáždit někdejšímu šáhovi Páhlavímu, jehož v roce 1979 smetla islámská revoluce. Do toho se kritici pouštěli kvůli jeho prozápadní orientaci a hlavně okázalému bohatství. Teď se ukazuje, že peníze umí získat i jeho nástupci.
Finance podle Reuters protékají skrz nadaci pojmenovanou perskou zkratkou Setad. Založil ji vůdce revoluce ajatolláh Ruholláh Chomejní jako charitu na pomoc chudým a nemajetným. Postupně však nabyla na síle, když začala konfiskovat majetek náboženských minorit, byznysmenů a cizinců.
Pštrosy i antikoncepce
Dnes už prorostla do všech odvětví íránské ekonomiky a stala se její páteří. Působí v oborech počínaje finančnictvím, ropným průmyslem, telekomunikacemi, chovem pštrosů až po výrobu antikoncepce. Sám ajatolláh přitom obyvatelům radí, aby se antikoncepci vyhnuli a nastartovali populační explozi. Moloch je tak rozsáhlý, že nikdo už nemůže vidět do všech jeho větví.
Sám Chameneí ovšem nijak viditelně nebohatne. Jako islámský duchovní je známý strohým a uměřeným stylem, oproti rozhazovačnému šáhovi Páhlavímu, který vládl zemi mezi lety 1941 a 1979 a měl "ukrást" miliardy, vypadá jako vzorný asketa.
Navzdory tomu má kumulace státního majetku jiný důsledek, a to nebývalou moc v rukou ajatolláha po celém Íránu.
"Tyto příjmy vysvětlují nejen to, že se Chameneí udržel v pozici 24 let, ale i to, že do svých rukou soustředil víc moci než jeho uctívaný předchůdce. Setad mu zajišťuje možnost operovat nezávisle na parlamentu a národním rozpočtu a izoluje ho od nepřehledných půtek," píše Reuters.
"Proč nosíte džíny?"
Nashromážděný majetek se příliš neutrácí, revoluční vůdce Chomejní založil spíše pokladnici, kde se vrší bohatství. Neexistuje totiž ani nadřazený orgán, který by mohl majetek Setadu zpochybnit. Činnost bohaté nadace však neušla Spojeným státům, které ji zahrnuly mezi organizace, na něž se vztahují mezinárodní sankce. A ty jsou pro íránské obchodníky obzvlášť bolestivé.
Nadace kromě politického boje pomáhá ajatolláhovi také rázněji uplatňovat náboženská pravidla. Například zaměstnanci soukromé Parsian Bank, jejichž společnost byla známá liberálními pravidly oblékání, zažili kulturní šok, když v roce 2006 převzal Setad většinu podílu.
Mužský personál dostal zákaz nosit kravaty, zatímco ženám přicházely varovné dopisy s otázkami: "Proč nosíte džíny? Proč jsou vaše rty červené?" Chameneí i díky penězům ze státního podniku upevňuje v Íránu islámskou diktaturu.
