Hlavní roli ve filmu „Mohamed, posel Boží“ ze 70. let hrál Anthony Quinn. Znázornil Prorokova strýce, Mohamed sám se na plátně neobjevil.

Hlavní roli ve filmu „Mohamed, posel Boží“ ze 70. let hrál Anthony Quinn. Znázornil Prorokova strýce, Mohamed sám se na plátně neobjevil. | foto: Profimedia.cz

Filmařský oříšek Mohamed. Hollywood řeší, jak nerozčílit muslimy

  • 82
Bude to velkolepá podívaná z dob, kdy se na Arabském poloostrově rodil islám. Alespoň to tvrdí americký filmový producent Barrie M. Osborne, který je podepsán pod snímky Pán prstenů nebo Matrix. Tentokrát se filmaři pustili do příběhu proroka Mohameda. Půjde o velký byznys.

Film má stát 150, podle jiných zdrojů 200 milionů dolarů (tedy až 3 a půl miliardy korun). Vyrobit trilogii o statečných hobitech nesoucích prsten přitom stálo asi 300 milionů dolarů, náklady na její propagaci pak dalších 130 milionů. Nebo další srovnání - vyrobit poslední velký hit, tedy Avatar, stálo 237 milionů dolarů.

Film o Mohamedovi zaplatí nově vzniklá společnost Alnoor Holdings. Práce na snímku mají začít příští rok, najati mají být i muslimští herci hovořící anglicky.

"Na světě žije půl druhé miliardy muslimů, islám je nejrychleji se šířícím náboženstvím planety. Příběh proroka Mohameda je stále poučný nejen pro muslimy, ale i pro vyznavače jiných náboženství," řekl novinářům v zámoří Ahmad al-Hašemí z firmy Alnoor.

Potud vše zní velmi bohulibě. Jenže pro západní svět bude poněkud překvapivý fakt, že se samotný Mohamed ve filmu neobjeví. Podle striktních islámských pravidel nesmí být zobrazován.

Proto v mešitách nikdy nenajdete jeho podobizny, zato však mnohé kaligrafie, tedy ozdobným písmem napsané výroky z Koránu. Islám přitom zakazuje zobrazovat i obyčejné lidi. Ale tento zákaz byl a je porušován.

Poradcem má být televizní kazatel al-Karadáví

Film se zkrátka chce vyhnout kontroverzím, jeho tvůrci si navíc kladou za cíl "přemostit kultury" a "objasnit divákům opravdové poselství islámu".

Aby nedošlo ani náznakem k prorokově karikatuře, povolali k filmu jako poradce Jusúfa al-Karadávího, proslulého islámského kazatele. Jde o patrně nejznámějšího vykladače islámu i proto, že pravidelně vystupuje v panarabské televizi Al-Džazíra.

Je nejen svého druhu celebritou, ale i duchovní autoritou islámského světa. Patří k nejhlasitějším kritikům globálních islamistů z Al-Kajdy, jeho názory však lze označit za konzervativní.

ZÁKAZ ZPODOBŇOVÁNÍ

Vzhledem k zákazu zpodobňovat Boha, jakož i proroka Mohameda, existuje jen málo původních islámských podobizen. Tato vzácná ilustrace pochází ze 14. století.

Vzhledem k zákazu zpodobňovat Boha, jakož i proroka Mohameda, existuje jen málo původních islámských podobizen.

Tato vzácná ilustrace pochází ze 14. století. Radikální muslimové hrozí smrtí komukoliv, kdo by zákaz porušil.

Faktem ovšem je, že al-Karadávímu byl odepřen vstup na britské ostrovy. Západ popuzuje jeho chvála iráckých sebevražedných atentátníků, souhlas s kamenováním homosexuálů, odmítání šíitské větve islámu jako odpadlické, ba údajně také zlehčování holokaustu.

Chystaný snímek není prvním obrazovým vyprávěním o prorokově životě. Snímek "Mohamed, posel Boží", který v roce 1976 natočil syrský režisér Mustafa Akkad, ovšem vyvolal po svém uvedení v USA nepokoje. Zahynuli při nich dokonce dva lidé.

Podobně jako v chystaném snímku ani Akkad neuvedl Mohameda na filmové plátno. Nenechal jej ani promluvit. Podobně naložil s postavami prorokových žen, dcer a zeťů. Hlavní postavou tak učinil Hamzu ibn 'Abdul Muttaliba, Mohamedova strýce a později i mučedníka, kterého ztvárnil Anthony Quinn.

Umírnění muslimové tehdy přijali snímek se sympatiemi. "Byl pro mě zdrojem pýchy, pomohl mi posílit moji identitu, kterou jsem si jako jediný muslim v mé škole složitě budoval," vzpomíná americký novinář Shahed Amanullah.

Příznačné je, že režisér Akkad zahynul v roce 2005 při akci sebevražedného atentátníka v jordánském Ammánu. Na tamní hotel zaútočil muž vyslaný al-Kajdou. Dodnes není jasné, zda extremisté počítali i s Akkadovou smrtí, či šlo jen o náhodu.

Dramatické projevy odporu vůči Západu ovšem vyvolaly Mohamedovy karikatury zveřejněné v dánském tisku v letech 2005 až 2006. Mohamed byl znázorněn i jako terorista, u jehož turbanu hoří doutnák. Plameny pak pohltily dánské ambasády v Sýrii, Libanonu a Íránu.

Své si užil i Salman Rushdie v souvislosti s románem Satanské verše, v němž se poněkud obul do Proroka a jeho blízkých. Někdejší íránský duchovní vůdce ajatolláh Rúholláh Chomejní nedlouho před smrtí v roce 1982 vyhlásil nad spisovatelem fatvu neboli nábožensko-právní prohlášení, která zavazovala muslimy k zabití Rushdieho.

Tuto fatvu nelze zrušit, Írán však tvrdí, že ji nehodlá aktivně vymáhat. Rushdie se stále musí na každém kroku obávat o svůj život.

PROROK MOHAMED

- Zakladatel islámu žil v letech 570 až 632 na Arabském poloostrově. Podle muslimů obnovil původní "nezkorumpovanou" víru v jednoho Boha. Ví se o něm, že žil velmi aktivním životem. Působil jako diplomat. Byl i zákonodárcem, obchodníkem a vojenským velitelem.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video