Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Filmařský oříšek Mohamed. Hollywood řeší, jak nerozčílit muslimy

  9:52aktualizováno  9:52
Bude to velkolepá podívaná z dob, kdy se na Arabském poloostrově rodil islám. Alespoň to tvrdí americký filmový producent Barrie M. Osborne, který je podepsán pod snímky Pán prstenů nebo Matrix. Tentokrát se filmaři pustili do příběhu proroka Mohameda. Půjde o velký byznys.

Hlavní roli ve filmu „Mohamed, posel Boží“ ze 70. let hrál Anthony Quinn. Znázornil Prorokova strýce, Mohamed sám se na plátně neobjevil. | foto: Profimedia.cz

Film má stát 150, podle jiných zdrojů 200 milionů dolarů (tedy až 3 a půl miliardy korun). Vyrobit trilogii o statečných hobitech nesoucích prsten přitom stálo asi 300 milionů dolarů, náklady na její propagaci pak dalších 130 milionů. Nebo další srovnání - vyrobit poslední velký hit, tedy Avatar, stálo 237 milionů dolarů.

Film o Mohamedovi zaplatí nově vzniklá společnost Alnoor Holdings. Práce na snímku mají začít příští rok, najati mají být i muslimští herci hovořící anglicky.

"Na světě žije půl druhé miliardy muslimů, islám je nejrychleji se šířícím náboženstvím planety. Příběh proroka Mohameda je stále poučný nejen pro muslimy, ale i pro vyznavače jiných náboženství," řekl novinářům v zámoří Ahmad al-Hašemí z firmy Alnoor.

Potud vše zní velmi bohulibě. Jenže pro západní svět bude poněkud překvapivý fakt, že se samotný Mohamed ve filmu neobjeví. Podle striktních islámských pravidel nesmí být zobrazován.

Proto v mešitách nikdy nenajdete jeho podobizny, zato však mnohé kaligrafie, tedy ozdobným písmem napsané výroky z Koránu. Islám přitom zakazuje zobrazovat i obyčejné lidi. Ale tento zákaz byl a je porušován.

Poradcem má být televizní kazatel al-Karadáví

Film se zkrátka chce vyhnout kontroverzím, jeho tvůrci si navíc kladou za cíl "přemostit kultury" a "objasnit divákům opravdové poselství islámu".

Aby nedošlo ani náznakem k prorokově karikatuře, povolali k filmu jako poradce Jusúfa al-Karadávího, proslulého islámského kazatele. Jde o patrně nejznámějšího vykladače islámu i proto, že pravidelně vystupuje v panarabské televizi Al-Džazíra.

Je nejen svého druhu celebritou, ale i duchovní autoritou islámského světa. Patří k nejhlasitějším kritikům globálních islamistů z Al-Kajdy, jeho názory však lze označit za konzervativní.

ZÁKAZ ZPODOBŇOVÁNÍ

Vzhledem k zákazu zpodobňovat Boha, jakož i proroka Mohameda, existuje jen málo původních islámských podobizen. Tato vzácná ilustrace pochází ze 14. století.

Vzhledem k zákazu zpodobňovat Boha, jakož i proroka Mohameda, existuje jen málo původních islámských podobizen.

Tato vzácná ilustrace pochází ze 14. století. Radikální muslimové hrozí smrtí komukoliv, kdo by zákaz porušil.

Faktem ovšem je, že al-Karadávímu byl odepřen vstup na britské ostrovy. Západ popuzuje jeho chvála iráckých sebevražedných atentátníků, souhlas s kamenováním homosexuálů, odmítání šíitské větve islámu jako odpadlické, ba údajně také zlehčování holokaustu.

Chystaný snímek není prvním obrazovým vyprávěním o prorokově životě. Snímek "Mohamed, posel Boží", který v roce 1976 natočil syrský režisér Mustafa Akkad, ovšem vyvolal po svém uvedení v USA nepokoje. Zahynuli při nich dokonce dva lidé.

Podobně jako v chystaném snímku ani Akkad neuvedl Mohameda na filmové plátno. Nenechal jej ani promluvit. Podobně naložil s postavami prorokových žen, dcer a zeťů. Hlavní postavou tak učinil Hamzu ibn 'Abdul Muttaliba, Mohamedova strýce a později i mučedníka, kterého ztvárnil Anthony Quinn.

Umírnění muslimové tehdy přijali snímek se sympatiemi. "Byl pro mě zdrojem pýchy, pomohl mi posílit moji identitu, kterou jsem si jako jediný muslim v mé škole složitě budoval," vzpomíná americký novinář Shahed Amanullah.

Příznačné je, že režisér Akkad zahynul v roce 2005 při akci sebevražedného atentátníka v jordánském Ammánu. Na tamní hotel zaútočil muž vyslaný al-Kajdou. Dodnes není jasné, zda extremisté počítali i s Akkadovou smrtí, či šlo jen o náhodu.

Dramatické projevy odporu vůči Západu ovšem vyvolaly Mohamedovy karikatury zveřejněné v dánském tisku v letech 2005 až 2006. Mohamed byl znázorněn i jako terorista, u jehož turbanu hoří doutnák. Plameny pak pohltily dánské ambasády v Sýrii, Libanonu a Íránu.

Své si užil i Salman Rushdie v souvislosti s románem Satanské verše, v němž se poněkud obul do Proroka a jeho blízkých. Někdejší íránský duchovní vůdce ajatolláh Rúholláh Chomejní nedlouho před smrtí v roce 1982 vyhlásil nad spisovatelem fatvu neboli nábožensko-právní prohlášení, která zavazovala muslimy k zabití Rushdieho.

Tuto fatvu nelze zrušit, Írán však tvrdí, že ji nehodlá aktivně vymáhat. Rushdie se stále musí na každém kroku obávat o svůj život.

PROROK MOHAMED

- Zakladatel islámu žil v letech 570 až 632 na Arabském poloostrově. Podle muslimů obnovil původní "nezkorumpovanou" víru v jednoho Boha. Ví se o něm, že žil velmi aktivním životem. Působil jako diplomat. Byl i zákonodárcem, obchodníkem a vojenským velitelem.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení (21.8.2017)
Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení, zemřeli nejméně dva lidé

Jihoitalský ostrov Ischia v pondělí večer zasáhlo zemětřesení o síle 4. Agentura Reuters uvedla, že se zřítilo několik budov. Italský list Corriere della Sera...  celý článek

Severokorejské rakety v sobotu na vojenské přehlídce na centrálním Kim...
KLDR je jasným nebezpečím, ale Čína větší hrozbou, říká japonský expert

S rostoucím napětím mezi USA a Severní Koreou, kdy Pchjongjang hrozí útokem mezikontinentálními střelami, se pozapomíná na klíčového spojence severokorejského...  celý článek

Prezident USA Donald Trump při projevu o strategii pro Afghánistán na základně...
Trump představil strategii pro Afghánistán, chce tajit plány i počty vojáků

Spojené státy budou pokračovat v boji proti teroristům v Afghánistánu, aby se vyhnuly nepřijatelným důsledkům rychlého stažení americké armády ze země. Řekl to...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.