Dvaapadesátiminutový snímek je ode dneška zpřístupněný na portálu pro stahování dokumentárních filmů http://www.doc-air.cz.
Zachycuje jeden z klíčových momentů celé kauzy, okamžik, kdy vychází najevo, že malá Anička, nalezenec z Beskyd, nikdy neexistovala. A že se i policisté pátrající po dívence, která utekla z brněnského Klokánku, honí za chimérou.
Dokument ukazuje večerní dialog Jakuba Patočky, novináře, který pomáhal Kateřině Mauerové zlegalizovat údajnou Aničku, s jeho tehdejší přítelkyní Kateřinou Havránkovou. Přímo před kamerou společného známého, Víta Janečka, jí Patočka 21. května 2007 večer oznámil, že Anna je Barbora.
A přidal i vysvětlení, které mu teta týraných dětí Kateřina Mauerová dala. "Kateřina Mauerová přišla za Jakubem Patočkou v létě 2006 jako kamarádka jeho zesnulé ženy. Naléhavě jej prosila o pomoc v boji s úřady o adopci malé Aničky, nalezence, o kterého se se svou sestrou Klárou staraly. Vyprávěl mi to zčerstva při jedné z mých návštěv Brna a při všech fantaskních peripetiích bylo jasné, že je to téma pro film," vysvětluje Janeček vznik filmu.
Kameru spustil ve chvíli, kdy se mu Patočka o neexistenci Anny svěřil. Právě Jakub Patočka byl díky pomoci Kateřině Mauerové s kauzou spojený dávno před tím, než se o kuřimském případu dozvěděla veřejnost.
Ale vystupoval v případu i poté. Po zatčení Kláry Mauerové se stal mluvčím rodiny Mauerových, domlouval schůzky s novináři, pomáhal jim při rozhovorech.
"Byl jsem podvedenej," svěřuje se Patočka své přítelkyni ve filmu. Druhý den vydal oficiální prohlášení o tom, že Anna není. A od kauzy se dál distancoval.
"Je to vlastně taková premiéra pro širší veřejnost, protože film byl pouze komorně uveden na festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě a v dokončené verzi pak na Jednom světě," říká o zpřístupněné verzi Janeček.
. Rozhovor s Jakubem Patočkou
 Proč jste souhlasil s natáčením tohoto vcelku intimního a rozhodně velmi soukromého rozhovoru?
Vít Janeček je můj kamarád. Okolnosti vzniku filmu vysvětluje on sám v úvodu. Rozhovor zaznamenával spontánně, aniž bychom v tu chvíli uvažovali o tom, že se nakonec použije jako celek bez střihů. Nebyl tedy žádný předběžný plán u nás v kuchyni natočit celý film a rozhodně jsme neuvažovali ani o tom, že bych v něm měl účinkovat. Když ale posléze Vít navrhl, že by rozhovor použil jako samostatný film, souhlasil jsem s tím. Kromě důvodů ryze filmových, o nichž mne přesvědčoval, především proto, že film snad může korigovat některé předsudečné názory jak o kuřimském případu samém, tak o mé úloze v něm.
Jak si myslíte, že na diváky působí?
Nepochybně na různé diváky různě a nechci to rozhodně sám posuzovat. Snad jen mohu říct, že podle toho, co se mi doneslo, se lidem vesměs líbí.
Znáte už ohlasy i od lidí, kteří vás osobně neznají?
Znám jen ohlasy, které mi někdo sdělil osobně, takže ne. Názor Marie Vodičkové (ředitelka Fondu ohrožených dětí - pozn. red.) neznám.
Vypustil byste dnes z dokumentu něco, řekl byste něco jinak?
Dokument vznikl jako zachycení určité situace a je bez střihů. Je tedy spíše zobrazením situace než názorů. Je to autorský film Víta Janečka, vypouštět by musel on. Bereme-li to tak, že hovořím soukromě doma v kuchyni, pak sám za sebe mohu jen poznamenat, že za nic z toho, co říkám, se nestydím a ani dnes bych zpět vzít nic nechtěl.
Jaký názor má na zveřejnění onoho večera jeho druhá aktérka - vaše tehdejší přítelkyně Kateřina Havránková?
To jistě není otázka pro mne.
A jak se změnilo vaše mínění o případu Anny-Barbory a nyní též Adama, potažmo o celé kauze Kuřim?
V ničem podstatném se oproti tomu, co říkám ve filmu, nezměnilo.
Co říkáte na zjištění, že Anna-Barbora hrála roli Bílé matky podle knihy dcery zakladatele Hnutí Grálu Irmingard Bernhardtové? Věděl jste o něčem z toho vy sám?
Myslím, že kdyby se různá "nejnovější zjištění" Mladé fronty DNES od počátku kauzy seřadila a vydala jako sborník, byla by to pro všechny ve vaší redakci velmi zkrušující četba. O případu samozřejmě mám pevný, postupně se prokreslující obrázek, ale ani nyní necítím potřebu komentovat čerstvě vydanou senzacechtivou spekulaci, byť by se třeba pravdě tentokrát blížila více než senzacechtivé spekulace dřívější. Nad čím ale skutečně žasnu: jak zkresleně se média zabývají osudem synů Kláry Mauerové. Ti jsou již takřka rok ve zřejmém rozporu s ústavou drženi v ústavu Klokánek bez nejmenší snahy úřadů urychlit jejich návrat do péče otce či prarodičů, jejichž jakoukoli souvislost s týráním vyšetřování dávno vyloučilo.
|
Proč jste souhlasil s natáčením tohoto vcelku intimního a rozhodně velmi soukromého rozhovoru? 
