Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Film vrátil řezníka z Kampaly do Ugandy

  8:25aktualizováno  8:25
Je to poprvé, kdy má ugandský diktátor Idi Amin kladný vliv na osud své země. A to až posmrtně a až z filmového plátna. Východoafrická země vydělává na tom, že Hollywood natočil úspěšný film o osmileté tyranii.

Lidé si pletli herce Whitakera s opravdovým Aminem. | foto: Bontonfilm

Hollywoodský trhák Poslední skotský král, který zachycuje část vlády excentrického diktátora, nejen připomněl světu existenci Ugandy, ale také zemi přináší významné zisky.

Uganďané s nadějí očekávají, že úspěšný film pomůže s nalákáním turistů do země, jejíž hlavní devízou jsou divoká zvířata.

Zatím však nejvíce vydělal kinematografický průmysl, který byl v Ugandě kvůli natáčení vybudován v podstatě od nuly.

Poslední film se tam připravoval před šestnácti lety. Američtí producenti se přesto rozhodli pro autentické kulisy. Bez ohledu na náklady.

Při výrobě filmů z černého kontinentu bylo dosud zvykem, že štáb natáčí v Jihoafrické republice nebo Keni. Obě země mají dostatečně kvalitní infrastrukturu i prozkoušené filmařské harcovníky.

Do natáčení v Ugandě se zapojilo na šest tisíc placených herců a komparzistů. Náklady na pracovní sílu byly nižší než obvykle, ale například komplikovaná doprava či budování ateliérů "na zelené louce" film neúnosně prodražovaly.

Poslední skotský král by kvůli vysokým nákladům nemohl být v zemi vůbec vyroben, kdyby do jednání s producenty nevstoupil prezident Yoweri Musevenim, který Ugandě absolutisticky vládne už 21 let.

Politik, jenž Ugandu zbídačenou svými předchůdci stabilizoval a hospodářsky pozvedl, měl o natočení díla, které vypráví o fiktivním přátelském vztahu mezi mladým skotským doktorem a africkým autokratem, eminentní zájem, a tak filmařům dal daňové úlevy, bezplatně poskytl exteriéry i interiéry a dal příkaz armádě, aby jim byla i s technikou plně k dispozici.

Uganda si tak zadělala na to, aby se v budoucnosti pro Hollywood stala třetím africkým útočištěm.

Jak Idi Amin vstal z mrtvých
Natáčení a pozdější promítání vyvolalo mezi lidmi i bolestné vzpomínky na těžkou éru Aminovy krutovlády, během níž beze stopy zmizely tisíce lidí. Odhady mluví až o 300 tisících lidí, které režim bez slitování odstranil.

"Film jsem si neužil. Byla to pro nás smutná doba. Chtělo se mi plakat," řekl po ugandské premiéře pětašedesátiletý právník Frank Mwine, jehož bratr patřil k prvním obětem Aminovy tyranie.

Pak dodal: "Je ale dobře, že se v zahraničí dovědí, čím jsme museli projít."

Forest Whitaker, který za svoje vynikající ztvárnění Idiho Amina dostal Oscara pro herce v hlavní roli, si skvěle nacvičil gesta "dobyvatele britského impéria" i jeho dikci v angličtině.

Do diktátorovy kůže se převtělil natolik, že se starším lidem, kteří o filmařích neměli potuchy, zdálo, že Amin, který se při několika oficiálních příležitostech objevil ve skotském kiltu, vstal z mrtvých a vrátil se i ve své generálské uniformě tradičně ověšené mnoha řády do Ugandy.

Skupinka jeho přívrženců při natáčení před nemocnicí v Mulago začala nadšeně skandovat jeho přezdívku Dada. Naopak starší žena se k filmovému Aminovi vrhla s hlasitými nadávkami.

Jiní s nepředstíraným zájmem naslouchali Whitakerovu emociálnímu projevu, ve kterém Ugandě slibuje šťastnou budoucnost, a zarazilo je až to, že ho "Amin" kvůli lepším záběrům několikrát opakoval.

Řezník z Kampaly

Idi Amin se narodil v roce 1924. Byl z malého kmene na severu Ugandy. Žil jen s matkou a v dětství s ní odešel do metropole Kampaly, kde ho Britové po pár letech ve škole naverbovali do koloniální armády. Hodnotili ho jako mimořádně poslušného vojáka, na kterém oceňovali jeho schopnosti boxera. Amin se stal i boxerským mistrem země v těžké váze.

Ugandě vládl v letech 1971–79. K moci se dostal pučem, kdy jako náčelník generálního štábu svrhl autoritářského prezidenta Miltona Oboteho. Převrat uvítali lidé s nadšením, které však brzy opadlo, když si nový vládce, který slíbil brzké volby, začal počínat ještě krutěji než jeho předchůdce.

Za jeho hrůzovlády zemřelo na 300 tisíc lidí, další tisíce lidí byly mučeny, mrtvolami svých odpůrců nechal krmit krokodýly. Pro tyto skutky se mu přezdívalo mimo jiné „řezník z Kampaly“.

Proslavil se vtipnými výroky pro média i tím, že se nechal titulovat jako „skotský král“ nebo „dobyvatel britského impéria“. Přestoupil na islám a podporoval různé skupiny muslimských teroristů. Jeho hvězdná hodina přišla, když se stal hlavním vyjednavačem mezi Izraelem a palestinskými ozbrojenci, kteří unesli letadlo a přistáli 27. června 1976 na letišti Entebbe.

Diktátora, který se prohlásil doživotním prezidentem, zlomila prohraná válka se sousední Tanzanií. 11. dubna 1979 uprchl do exilu do Libye. Později se přemístil do Saúdské Arábie, kde 16. dubna 2003 zemřel.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Neznámí střelci zaútočili v Egyptě na koptské křesťany, kteří cestovali do...
Masakr v Gíze. Egyptští islamisté při přestřelce zabili 55 policistů

Egyptská policie se vzpamatovává z krvavého incidentu v provincii Gíza, při kterém islamističtí radikálové zabili 55 policistů. Počet mrtvých může ještě...  celý článek

Neznámý pachatel s nožem zaútočil Mnichově, několik lidí zranil (21.10.2017)
Psychicky narušený Němec v Mnichově zaútočil nožem na lidi, osm jich zranil

Třiatřicetiletý Němec v sobotu ráno zaútočil v Mnichově nožem na lidi, osm jich zranil. Policie ho kolem poledne dopadla. Šlo o obyvatele bavorské metropole,...  celý článek

Ilustrační snímek
V polském nákupním centru útočil muž s nožem, pobodal deset lidí

V nákupní centru v polském městě Stalowa Wola pobodal 27letý muž deset lidí, jedna žena na následky zranění zemřela. Policie útočníka zadržela. Při výslechu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.