Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jsou Tanvalďané rasisti? Tvůrci Českého snu natočili snímek o smrti Roma

  8:33aktualizováno  8:33
Po internetu koluje trailer k právě dokončenému dokumentárnímu filmu režisérů Víta Klusáka a Filipa Remundy s názvem Život a smrt v Tanvaldu. Známí filmaři zmapovali napjaté česko-romské vztahy v Tanvaldu, kde před rokem zastřelil důchodce v sebeobraně dvaadvacetiletého romského mladíka.

Pohřeb zastřeleného Roma. | foto:  Dan Materna, MAFRA

Tvůrci úspěšných snímků Český sen či Český mír sbírali materiál v Tanvaldu po celý loňský rok. Premiéra dokumentu, který je součástí cyklu Český žurnál, bude na jaře v České televizi (na ukázku z filmu se můžete podívat zde).

Co se odehrálo loni v Tanvaldu?

Krátce po silvestrovské půlnoci měli dva romští mladíci napadnout důchodce a zaútočit na něj nožem. Ten se na zemi bránil legálně drženou pistolí. Jednoho z útočníků zastřelil, druhého zranil.

Ve městě pak vzrostlo napětí mezi romskou minoritou a českou majoritou. Romové hovořili o rasistické vraždě. Při pohřbu mladíka museli do města přijet policejní posily, jelikož panovaly obavy z útoku extremistů. Státní zastupitelství nakonec celý případ kvalifikovalo jako nutnou sebeobranu. Nevyloučilo ani, že bude stíhat druhého z mladíků, který střelbu přežil.

O celé kauze nyní dokumentaristé Filip Remunda a Vít Klusák natočili skoro hodinový dokument. Ten poběží na jaře v České televizi v cyklu autorských dokumentů o důležitých událostech minulého roku Český žurnál. V dokumentu prý jeho hlavní protagonista Ladislav Tatár našel nové důkazy o tom, že smrt jeho syna byla vraždou.

Podle upoutávky k filmu, kde se tvůrci ptají lidí na jejich soužití s Romy, to vypadá, že je Tanvald město plné rasistů. "Ptali jsme se Tanvalďanů na celou kauzu a musím říci, že nás překvapily některé poměrně rozšířené reakce. Lidé se třeba nezdráhali na kameru říci, že je škoda, že ten člověk nezastřelil i toho druhého Roma," řekl jeden z dvojice režisérů Filip Remunda.

Ve filmu hovoří i zástupci romské menšiny. "Je zajímavé, že z jejich strany jsme se s podobnými ostrými xenofobními výroky nesetkali. Spíše jen s obavami, strachem a neporozuměním. Tedy tím nechci říci, že takovéto výroky nemohou být od Romů v ČR slyšet," dodává režisér.

Autoři natáčeli také s rodinou zastřeleného Roma. Jeho otec Ladislav Tatár je jednou z hlavních postav snímku, stejně jako střelec Jan Sieber. Paradoxní pak je, že obě rodiny jsou sousedé a koukají si doslova do oken. "Zajímavé je i to, že pan Tatár po celý rok neuvěřil oficiální verzi případu, ale na vlastní pěst pátral po tom, co se stalo, sám. Ten film končí s otazníkem," prozrazuje Remunda.

Nejtěžší bylo přemluvit k natáčení střelce

Kromě získání důvěry místních bylo pro filmový štáb nejtěžší získat k rozhovoru před kamerou samotného střelce. Celý rok odmítal s filmaři hovořit. Slíbil, že až se celá věc uzavře, promluví. Ani pak ale nechtěl. "Nakonec jsme s ním rozhovor natočili na poslední chvíli těsně před dokončením snímku," vysvětlil dokumentarista.

"Měl problém s vystoupením na kameru, ale nakonec zvítězila přirozená úvaha, že pokud ve filmu mluví druhá strana a on by nepromluvil, vyvolávalo by to podezření. Jeho pasáž se objeví na konci filmu," dodal Remunda.

Hlavní protagonista dokumentu Ladislav Tatár problémy s natáčením neměl. Filmaři ho zastihli na hřbitově, kde upravoval hrob svého zastřeleného syna. "K ničemu mě nenutili, když jsem chtěl něco říci, tak jsem to prostě řekl," sdělil MF DNES.

O tom, jak dopadlo jeho vlastní pátrání po pravdě o novoroční tragédii, nechtěl nic prozradit. "Všechno odhalím v tom dokumentu, jak to doopravdy bylo. Už vím pravdu. Oficiální verzi vůbec nevěřím. Máme nové důkazy. Budeme chtít obnovit řízení," doplnil Tatár.

Remunda s Klusákem se nesnažili v Životu a smrti v Tanvaldu zastoupit roli investigativních novinářů a celou kauzu vyřešit za policisty. Rozhovory s Tanvalďany na koupališti nebo městském plese se snažili upozorňovat na některé postoje místních lidí a nechat na celou věc nahlédnout z druhého, možná i třetího úhlu.

Promítání filmu v Tanvaldu? Bylo by to dobré, míní filmař

"Ptali jsme se Romů i Čechů, jak se jim v Tanvaldu žije, proč jsou zavřené místní továrny, kolik lidí je bez práce. Totiž i nezaměstnanost je důležitá část celého problému. Kde je nezaměstnanost, tam vzniká napětí, nedůvěra," podotkl Remunda.

Zatím se neví, jestli se film promítne kromě televize i na nějaké projekci v Tanvaldu, jelikož produkce je plně v režii České televize. Podle Remundy by to nebylo od věci. "Bylo by zajímavé uspořádat třeba v místním kině nějaké veřejné promítání. Pozvat místní, diskutovat. Diskuse by mohla rozproudit něco pozitivního, a proto jsme ten film udělali," uzavřel režisér.

Napětí mezi Romy a majoritou je v Tanvaldu cítit už několik let. Loni kromě novoročního incidentu vyvolaly emoce i písně místních romských raperů, kteří v nich nabádali k násilí.

Například raper skrytý pod přezdívkou Dario rapoval: "Tanvald je moje město, každej má z něj respekt. Moc se na mě nehoň, nebo budeš brečet ... skončíš v márnici, přijdu si pro tvoji hlavu, pak zavolám na tvoji mámu ... pak se na ni vrhnu, kudlou ji vyříznu srdce z těla."

Další tanvaldští rapeři ukrytí za přezdívkami Seke Boss a Hajzl zase rýmovali o světě bílých a černých a servítky si také příliš nebrali. "Krademe gadžům, oni maj peněz dost," stálo například v jednom z textů.

"Romové tu žili vždycky, ale v poslední době jich tu dost přibývá. Dá se říci, že jich jsou stovky. Stěhují se sem z celé republiky i ze Slovenska. Bohužel tomu nemůžeme zamezit. Takřka celý bytový fond jsme v devadesátých letech prodali a byty dnes vlastní soukromé osoby," viděl loni zárodek problémů tanvaldský starosta Petr Polák.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.