Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Filipínská armáda obklíčila islamisty v Marawi, lidé prchají po tisících

  17:17aktualizováno  20:15
Filipínský prezident Rodrigo Duterte poslal armádu do Marawi, kde vypukly boje mezi vládními ozbrojenými složkami a příslušníky islamistických milic, které následně obsadily část města. Vojáci mají zabít každého, kdo jim bude hrozit násilím. Tvrdý postup Duterteho sklízí obvykle v zahraničí kritiku, nyní si však získal mocného fanouška – amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Obyvatelé Marawi kvapně opouštějí město ležící na ostrově Mindanao, kde bylo ve středu vyhlášeno stanné právo, zatímco opačným směrem míří vládní jednotky. Duterte chce proti islámským radikálů zasáhnout bez slitování.

„Každý, kdo má v rukou zbraň a postaví se vládě – můj rozkaz zní, nešetřete nikoho. Vyřešme problémy Mindanaa jednou pro vždy,“ prohlásil Duterte před ofenzivou. „Pokud usoudím, že máte zemřít, zemřete. Pokud se nám postavíte, zemřete. Pokud nám budete vzdorovat, zemřete. A pokud to znamená, že zemře spousta lidí, tak budiž,“ dodal filipínský prezident.

Filipíny odpovídají na hrozby islamistů, prezident vyhlásil stanné právo

Lidé ve městě začali obratem nakládat své osobní věci na korby aut a odjíždět pryč. Podle reportérky webu al-Džazíra opustilo dvousettisícové město jen ve středu několik tisíc obyvatel. „Lidé jdou hodiny, aby utekli násilí a dostali se z města, které dříve bývalo tím nejklidnějším v jižní části Filipín,“ uvedla reportérka.

Vojáci a příslušníci guerill postavili ve středu kontrolní stanoviště a zátarasy na silnicích vedoucích do Marawi, ze kterého se podle agentury Reuters pomalu stává město duchů. Další stovky civilistů včetně dětí se ukrývají ve vojenském táboře v Marawi. Podle guvernéra oblasti z města utekla polovina obyvatel. Evakuace z metropole je však zdlouhavá, protože vojáci prohledávají každé auto kvůli možným výbušninám nebo zbraním.

Na mušce ostřelovače

Boje mezi islamisty a vládními jednotkami o město Marawi trvají už třetí den. Vládní vojsko ve čtvrtek nasadilo do bojů bojové vrtulníky, tanky a zvláštní jednotky, napsala agentura Reuters. Uvedla také, že v bojích přišlo o život nejméně 46 lidí - z toho 31 islamistů a 15 vojáků.

„Čelíme zbývajícím asi 30 až 40 ozbrojencům z místní teroristické skupiny,“ uvedl mluvčí nasazeného pluku Jo-Ar Herrera na počátku čtvrteční ofenzivy. Pozemní jednotky z úkrytů za zdmi a obrněnými vozidly pálí na vyvýšené pozice držené islamisty ze skupiny Maute sympatizující s teroristickou organizací Islámský stát (IS). Na pozice islamistů - zejména na ty na dvou mostech klíčových k dobytí města - útočí kulometnou palbou, nasazeny jsou i bitevní vrtulníky.

Na Filipínách se vyhrotily boje mezi vládními vojáky a islamisty. (24.5.2017)
Na Filipínách se vyhrotily boje mezi vládními vojáky a islamisty. (24.5.2017)

Boje se rozhořely v úterý po neúspěšném zásahu bezpečnostních složek na předpokládaný úkryt Isnilona Hapilona, velitele teroristické skupiny Abu Sajáfa. Na Hapilona, který je na seznamu nejhledanějších teroristů amerického ministerstva zahraničí, je vypsána odměna pět milionů dolarů (118 milionů Kč). Islamisté si přivolali posily a ve městě se objevila zhruba stovka ozbrojenců.

Ti začali zapalovat budovy, obsadili mosty, nemocnici, dvě vězení, kostel a školu. Prezident informoval, že ozbrojenci sťali místního policejního ředitele. Agentura AP napsala, že islamisté jako rukojmí zadržují kněze, deset věřících a tři církevní pracovníky. K násilnostem skupiny Maute se ve středu přihlásil IS prostřednictvím své agentury Amak.

Islamisté podle guvernéra oblasti z trestnic osvobodili 107 vězňů, z nichž někteří jsou příslušníky skupiny Maute. Armáda uvedla, že se jí podařilo zachránit 120 lidí z místní školy a nemocnice. Nyní se snaží bojovníky z islamistické skupiny Maute obklíčit. Ve městě jsou však připravené pasti a vojáci jsou podle agentury Reuters na muškách ostřelovačů.

Útočiště džihádistů

Filipínský ostrov Mindanao bude v rukách armády minimálně následující dva měsíce, kdy bude platit stanné právo. Podle prezidenta je to jediný způsob, jak vykořenit džihádisty hlásící se k takzvanému Islámskému státu.

Fotogalerie

V jihofilipínské provincii Mindanao žije silná muslimská menšina. Působí tam kolem desítky islamistických povstaleckých skupin jako Abu Sajáfa, Fronta islámského osvobození Morů (MILF) či militantní skupiny Maute.

Politický analytik Ramon Casiple agentuře AP řekl, že skupina Maute funguje jako klan a její členové z Marawi přišli Hapilonovi na pomoc. „Je těžké je vykořenit, protože z města pocházejí, jsou pevně usazení mezi obyvatelstvem,“ dodal Casiple. Podle armády je Hapilon stále ve městě.

Vyhlášení stanného práva je jen dalším z tvrdých opatření, která filipínský prezident zavádí nejen proti islamistům, ale i a drogovým gangům. Duterte loni po zvolení slíbil, že ze zločinců udělá krmivo pro ryby. Policie dostala posvěcení vraždit podezřelé zločince bez omezení a strachu z následků.

Šílený Kim a jaderné ponorky

Kontroverzní postupy filipínského prezidenta kritizovaly v minulosti mnohé západní mocnosti včetně Spojených států. S novou hlavou USA však získal Duterte spojence. Bílý dům skupinu Maute odsoudil jako „zbabělé teroristy“. Donald Trump se také netají obdivem k výsledkům Duterteho nelítostných metod proti drogovým dealerům a při dubnovém telefonátu ho dokonce pozval do Bílého domu.

Boj proti drogám se změnil v jatka

Trumpovy sympatie pro Duterteho odhaluje i důvěrný přepis rozhovoru mezi oběma prezidenty, který získal list The Washington Post.

S filipínským protějškem se bavil mimo jiné o severokorejské hrozbě, při čemž tamního vůdce Kim Čong-una označoval za „šílence“. Nezvyklým projevem byla ochota Trumpa podělit se s Dutertem o citlivé vojenské informace, když mu odhalil, že se v regionu pohybují dvě jaderné ponorky americké armády.

„Chci vám pogratulovat, neboť jsem se doslechl, jak úžasně jste zvládl problém s drogami,“ chválil pak šéf Bílého domu Duterteho kampaň, při níž během necelého roku zemřelo podle pozorovatelů sedm až devět tisíc údajných dealerů, ale i uživatelů drog a za níž byl filipínský prezident kritizován zahraničními politiky včetně americký poslanců, kteří podali návrh omezení prodeje zbraní filipínské vládě.

Když Duterte poznamenal v telefonátu, že drogy jsou „metla národa“, reagoval Trump s pochopením a rýpl si přitom i do svého předchůdce Baracka Obamy. „Myslím, že jsme měli prezidenta, který to nechápal, ale já to chápu.“

„Po dnešních odhaleních jsem ještě více znepokojen tím, jak prezidenta Trumpa zvláštně fascinují diktátoři, jeho podporou mimosoudnímu zabíjení během Duterteho ‚drogové války‘ a jeho zbrklému nakládání s citlivými informacemi,“ komentoval obsah rozhovoru demokratický zástupce ve sněmovním výboru pro zahraniční věci Eliot Engel.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Milán, hlavní město Lombardie
V katalánských stopách. Benátsko a Lombardii čeká plebiscit o autonomii

V Lombardii a Benátsku se v neděli konají referenda o posílení autonomie. Jsou sice právně nezávazná, lze je však také vnímat jako součást odstředivých...  celý článek

Dcera oligarchy závodila v ulicích Charkova, zabila pět lidí
VIDEO: Dcera byznysmena závodila v ulicích Charkova, zabila pět lidí

Ukrajinou otřásla nehoda v Charkově, kde dvacetiletá řidička ve středu večer vjela luxusním terénním vozem do davu. Na místě zemřelo pět lidí, řidičce hrozí...  celý článek

Ines Rau na archivním snímku
Dívkou měsíce v Playboyi je poprvé transsexuálka, čtenáři reptají

Dívkou měsíce časopisu Playboy se poprvé stala transsexuálka. Francouzská modelka Ines Rauová bude tváří listopadového čísla. Některé čtenáře to popudilo,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.