Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Fašismus a diktatura. Proti brutalitě Duterta protestovaly tisíce Filipínců

  17:06aktualizováno  17:06
Tisíce lidí v sobotu v Manile protestovaly proti brutálním praktikám prezidenta Rodriga Duterta v boji proti drogám a zatčení opoziční senátorky Leily de Limaové. Demonstranti odsuzovali údajné vraždy tisíců osob podezřelých z překupnictví drog. Podle některých obyvatel hrozí Filipínám návrat diktatury.

Proti brutálním praktikám prezidenta Rodriga Duterta a zatčení opoziční senátorky Leily de Limaové protestovaly ve filipínské Manile tisíce lidí (25. února 2017). | foto: Profimedia.cz

„Varujeme před hrozbou vzestupu fašismu,“ prohlásil opoziční aktivista Bonifacio Ilagan. S ostatními demonstranty dorazil před sídlo státní policie, kam byla v pátek senátorka převezena. Úřady ji podezírají z toho, že v letech 2010 až 2016 brala úplatky od překupníků drog. De Limaová, která byla krutě mučena za diktátora Ferdinanda Marcose v 70. letech, prohlásila, že je nevinná a že se nenechá prezidentem Dutertem zastrašit.

Filipínský soud ve čtvrtek vydal zatykač na de Limaovou, jejího bývalého řidiče a bodyguarda a jednoho vězeňského pracovníka. Obžaloba tvrdí, že de Limaová z úplatků financovala svou politickou kampaň. Podle agentury Reuters senátorka čelí v případě usvědčení doživotnímu trestu vězení. Vzhledem k povaze obvinění nemůže být propuštěna na kauci.

Fotogalerie

De Limaová je kritičkou kontroverzního filipínského prezidenta již řadu let. Loni získala senátní křeslo a v kritice Duterteho pokračovala. Tento týden o něm řekla, že je „sériový vrah“, který má na svědomí tisíce lidských životů. Senátorka rovněž vyzvala členy Duterteho kabinetu, aby ho prohlásili za neschopného vykonávat úřad prezidenta.

Jako šéfka místního výboru pro lidská práva zahájila vyšetřování podezření, že Duterte jako někdejší starosta města Davao umožnil takzvaným eskadrám smrti zabít bez soudu více než 1 000 údajných zločinců, včetně dětí, které žily na ulicích. Nyní také zkoumá okolnosti, za jakých policie podle vlastní statistiky od nástupu Duterteho nástupu k moci v červnu 2016 zabila 2 555 podezřelých, zatímco 4 000 dalších osob přišlo podle úřadů o život za nevyjasněných okolností.

Kromě Dutertových odpůrců se v sobotu v Manile sešli také jeho příznivci, kteří odsuzovali opozici, která podle nich destabilizuje zemi. Někteří se na transparentech podle agentury AFP označovali za přátele Bongbonga Marcose, syna bývalého diktátora. Duterte totiž loni v listopadu přišel s rozhodnutím, aby ostatky diktátora Marcose byly uloženy na hřbitově pro národní hrdiny. Část obyvatel tím však pobouřil.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Stephen Bannon, vrchní poradce prezidenta Donalda Trumpa
Hlavní stratég Bannon v Bílém domě končí, potvrdila mluvčí spekulace

Tým amerického prezidenta Donalda Trumpa opouští další člen. Hlavní stratég Bílého domu a někdejší šéf Trumpovy volební kampaně Steve Bannon v pátek skončí ve...  celý článek

Španělští policisté zastřelili ve městě Cambrils pětici teroristů, kteří...
Čtyři teroristy v Cambrils zastřelil jediný policista, je v péči psychologa

Pětice útočníků chtěla v noci na pátek vraždit v katalánském městě Cambrils. Čtyři z nich zlikvidoval jediný příslušník katalánské policie. Informoval o tom...  celý článek

Test severokorejské mezikontinentální střely Hwasong-14 (4. července 2017)
Američané hádají, kolik má Kim atomovek. Prostě nevíme, přiznávají

Mezi americkými experty panuje značná nejistota ohledně rozsahu severokorejského jaderného arzenálu, upozornilo AP. Podle zpravodajských služeb má režim k...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.