Vojtěch Filip přijímá gratulace po vítězství ve volbě předsedy KSČM (14. května...

Vojtěch Filip přijímá gratulace po vítězství ve volbě předsedy KSČM (14. května 2016). | foto:  Petr Topič, MAFRA

Filip ustál pokus o revoluci uvnitř KSČM. Odrazil atak ortodoxního křídla

  • 439
Vojtěch Filip i po téměř jedenácti letech v čele KSČM vyhrál boj o post šéfa strany. Svrhnout se jej marně pokoušelo ortodoxní křídlo, ale jeho kandidát, třiašedesátiletý Josef Skála, neuspěl. V tajné volbě dostal Filip 203 hlasů, zatímco jeho konkurent Skála 155. Poražený se později dostal do vedení jako řadový místopředseda.

„Věřím, že KSČM přivedeme k ještě lepším výsledkům, než po roce 2012. Budeme nekompromisními kritiky vládní koalice,“ řekl po zvolení Filip.

Ještě před tím v průběhu dne mluvil o tom, že komunisté podle něj mohou vyhrát volby. „Já si myslím, že to je možné,“ prohlásil. Na podzim by podle něj strana měla mít ambici zvítězit ve dvou krajích. Pustil se i do hnutí ANO. „Brání sociálně potřebným řešením,“ tvrdil Filip. Lídrovi ANO Andreji Babišovi vyčetl, že řekl, že nebyl v komunistické straně z přesvědčení. (více zde)

Vedení KSČM

Vojtěch Filip, předseda
Petr Šimůnek, první místopředseda
Josef Skála, místopředseda
Jiří Dolejš, místopředseda

Šance Filipa a jeho soupeře Skály byly přitom před volbou hodnoceny jako vyrovnané, ale žádná velká květnová revoluce v podání ortodoxního křídla strany se nakonec nekonala.

„Boj o zákoník práce neskončil, boj o otázku bydlení neskončil, otázka bezpečnosti občanů je podstatná. Současná vláda se posunula doprava,“ řekl také Filip. Pozici prvního místopředsedy si pak udržel Petr Šimůnek, jenž porazil Petra Braného. Řadovými místopředsedy se stali Skála a znovu Jiří Dolejš.

Jsme mdlí, profituje miliardářův fanklub, říkal Filipův soupeř

„Náš mediální obraz je mdlý a mělký, my musíme bojovat, ne jen přitakávat. Nenechte se řídit esemeskami, volte podle vlastního rozumu a srdce,“ vyčítal Filipovi na sjezdu před volbou Skála. „Nikdy jsme nebyli béčkem sociální demokracie,“ burcoval marně delegáty kandidát stranický konzervativců.

„Atmosféra ve společnosti se dramaticky změnila. Absolutní většina společnosti je naladěna stále kritičtěji,“ řekl Skála, který byl před listopadem 1989 ve vedení SSM a po Miroslavu Štěpánovi také vedl Mezinárodní svaz studentstva.

Kritizoval Filipa, že si komunisté nechávají utíkat jedno téma za druhým. Jako příklad uvedl téma rozkrádání veřejných financí. „Co víc je tématem radikální levice než rozkládání veřejných financí? Je normální, že by z toho profitoval miliardářův fanklub?“ ptal se Skála v narážce na předsedu hnutí ANO, ministra financí Andreje Babiše.

Šéf KSČM se ohradil, že nikoho esemeskami neřídí. A podle něj se nedá ani čekat, že by strana přitvrzovala a měnila politiku, kterou zastává. „Jsme internacionální politickou stranou, nesklouzneme k žádné xenofobii,“ řekl iDNES.cz po znovuzvolení Filip.

Skála byl ve volbě jediným Filipovým soupeřem. Hrůza se totiž vzdal kandidatury, aby netříštil hlasy proti současnému lídrovi komunistů. Ještě před tím delegátům volebního sjezdu řekl, že komunisté nikdy nebyli salónními politiky. „Pryč s opatrnickou politikou,“ vybídl kolegy Hrůza.

Socialismus neselhal, jen nedostal dost času, tvrdí KSČM

To, že se komunisté i přes znovuzvolení Filipa snaží „přitvrdit“, je ale patrné i z dokumentu, který na sjezdu představili a ve kterém obhajují komunistický režim mezi únorem 1948 a listopadem 1989. „Neselhal socialismus, jen uskutečňovaný model nezískal dostatečný prostor pro vlastní rozvoj a řešení společenských problémů,“ píší komunisté ve sjezdovém dokumentu. (více o něm zde)

Atmosféru na komunistickém sjezdu dokresluje i to, že většina delegátů odhlasovala v sobotu změnu ve zprávě o činnosti ÚV KSČM. Namísto původní věty, že „po sametové revoluci dochází k masivnímu přepisování dějin České republiky“ si odhlasovali, že „po politickém převratu dochází k masivnímu přepisování dějin České republiky“.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video