Pane předsedo, víte, co máte kromě myšlenek společného s Marxem?
Nevím, co máte přesně na mysli.
Karel Marx také studoval práva. A předpokládám, že víte, kterou větou začíná a končí Manifest komunistické strany?
První je Evropou obchází strašidlo - strašidlo komunismu. Na konci Proletáři všech zemí, spojte se!
Správně. Jenže první věta posledního odstavce v Manifestu zní: "Komunisté pokládají za nedůstojné, aby tajili své názory a úmysly." Co říkáte těmto slovům?
To jsou slova, s kterými jsme v roce 1990 zakládali KSČM. Já jsem po roce 1989, když jsem vstupoval do politiky, říkal: Naslouchejme lidem, abychom nezůstali jako ten pověstný kůl v plotě.
Tak jsem zvědavý, zda nebudete tajit své názory a úmysly. Jednou z podmínek toho, abyste hlasovali pro některého z prezidentských kandidátů, je, že mají mít rovný přístup ke všem politickým stranám. Splňuje někdo tu podmínku?
Václav Klaus sice měl rovný přístup, ale nakonec v roce 2006 jeho stranictví zvítězilo nad funkcí prezidenta. Tím, jak postupoval při jmenování první a druhé vlády, když nahrál ODS. Nebylo to protiústavní, ale udělal něco opačného, než co prosazoval kdysi jako premiér. Pak to jako prezident sám nedodržel.
Zůstaňme u současné volby prezidenta. Slíbil vám jeden z kandidátů, že by se smířil s tím, aby po příštích volbách mohla vzniknout třeba vláda ČSSD s vámi?
Pokud by chtěl prezident zůstat významnou součástí politické scény, tak by měl uvažovat méně ideologicky a více racionálně. Pak by měl podobnou vládu jmenovat.
Taková varianta by podle vás mohla nastat už po příštích parlamentních volbách?
Ale já bych do takové vlády nevstupoval! Nemíním prodat program KSČM zájmům jakési koaliční vlády. Nenaplňovala by smysl naší politiky. To víme dávno.
Další vaší podmínkou je otázka amerického radaru. Vy říkáte ne, ale oba kandidáti podmíněně ano. Opět se neshodnete.
My říkáme zásadně ne! Pokud má být hlava státu prezidentem všech občanů, tak má dbát na zájmy a přání lidí v České republice. A většina z nich je proti radaru. Nechápu pana Švejnara, že nepodporuje alespoň referendum o radaru. V tom je jeho velká slabina.
Někteří vládní politici argumentují tím, že občané nemají podrobné informace o radaru, protože části těch dohod asi zůstanou utajeny.
Jenže občané mají někdy více informací než někteří poslanci, kteří o tom chtějí hlasovat bez toho, aby se s tím podrobně seznámili. Přitom je to supervážná věc. Nikdo přece tuto zemi nevlastní. Rozhodnout o tom pouze v parlamentu považuji za nelegitimní. Otázku radaru navíc neměla v programu před volbami žádná strana. Občané s tím nebyli seznámeni. Rozhodnutí bez referenda si nemůže přát ani americká strana.
Jednou z dalších podmínek pro podporu Klause či Švejnara je jejich vztah k reformám. Oni se v tom však moc neliší. Co s tím uděláte?
Ani jeden nenaplňuje podmínky ochrany sociálních práv občanů, jak je chápeme my. Možná, že Jan Švejnar hovoří o tom, že je sociálnější, ale nijak mě o tom nepřesvědčil. Vyzval jsem Václava Klause, aby nepodepisoval balík zákonů souvisících s novými změnami. On mi odpověděl, že reformu vidí jako menší zlo. Připomínám, že jeho podpis je příklonem k tomu nejhoršímu, co se v proceduře a v chování politických stran ve Sněmovně stalo.
Proč?
Před Ústavním soudem jsem se zúčastnil jednání o odškodnění klientům bank. Tehdy jsme měli svůj návrh k zákonu, který to řešil. Jenže soud rozhodl, že to byl takzvaný přílepek, a shodil to. Mirek Topolánek 14. srpna 2007 vystoupil jako poslanec a přečetl pozměňovací návrh, který se týkal například poplatků ve zdravotnictví. Upozornil jsem, že toto by mohl Ústavní soud posuzovat také jako přílepek. Žádal jsem odročení jednání. Premiér prosadil za pomoci dvou přeběhlíků hlasování a koalice moje odročení o tom pozměňovacím návrhu odmítla.
Tvrdíte tím, že ty poplatky byly přijaty z procedurálního hlediska ve Sněmovně protiústavně?
Ano. Když jednou v případě odškodnění klientů bank rozhodl Ústavní soud o podobném postupu jako o protiústavním, tak jak bude hodnotit teď tento postup? Jinak? To by popřel sám sebe. A prezident Klaus to podepsal.
Několikrát jste řekli, že Václava Klause nechcete. Ale i z našeho hovoru vyplývá, že nechcete ani Jana Švejnara. Koho tedy chcete?
Vždyť ostatní strany nechtěly o kandidátech společně jednat. Já jsem je k tomu marně vyzýval. Žádná odpověď. Nabízeli jsme jim kvalitní kandidáty.
Jak zní jejich jména?
Dvě jména vám neřeknu, ještě s nimi můžeme v průběhu volby přijít. Další jsou známá: Jiří Dienstbier, Václav Pačes, Pavel Rychetský či František Janouch. To byla jména, která byla i na našem seznamu a mohli jsme o nich diskutovat. Jenže i sociální demokracie to odmítla.
Vy byste podpořili emigranta a disidenta Janoucha, který kritizoval tak tvrdě komunistický režim?
Proč ne?
Protože někteří vaši voliči pořád vehementně totalitní režim hájí. Jak byste jim to vysvětlili?
Tak, že pan Janouch kritizoval režim z levicových pozic.
Aha, tak to jsem si u něj nevšiml.
Já ano. Hned několikrát.
Před pěti lety někteří komunističtí poslanci tvrdili, že když podpoří Klause, tak KSČM posílí svůj vliv. Až tolik se však nestalo.
Nevím, koho přesně citujete, ale je to možné. Kolaps minulé prezidentské volby byl způsoben Vladimírem Špidlou a sociální demokracií. Byli jsme v druhé volbě připraveni podpořit Miloše Zemana, a kdyby ho podpořila také jeho ČSSD, mohl být prezidentem. A situace v zemi by se pak vyvíjela jinak. Navíc my jsme chtěli v roce 2003 ještě čtvrtou volbu. Špidla to odmítl a řekl nám, že bude zvolen Jan Sokol. Protože Václav Klaus tehdy nepodporoval válku v Iráku a hájil české zájmy směrem k EU, vznikly důvody, aby někteří komunističtí zákonodárci zvolili nakonec jeho.
Když hovoříme o vládnutí, tak vám odcituji Publilia Syruse, který řekl: "Špatným vládnutím se ztrácí nejvyšší moc." Komunistická strana ztratila v roce 1989 moc proto, že vládla špatně. Proč bychom vám měli věřit, že byste někdy vládli dobře?
Vy si fakt myslíte, že jsme tak hloupí, abychom opakovali staré chyby? Určitě ne. Ale už Božena Němcová psala ve svých pohádkách, že k cíli mohou vést tři cesty, jenže snadná není ani jedna.
Jestli nám právě vy nevyprávíte další pohádky...
Řeknu to jasně: KSČM prokázala svými kvalitními starosty a zastupiteli, že na úrovni obcí a měst je schopna dobře vykonávat exekutivní funkce. Než budeme uvažovat o vstupu do nějaké vlády, tak potřebujeme ukázat, že umíme spravovat i kraje. Naším cílem je po podzimních krajských volbách veřejnosti předvést, že to dokážeme. Aby lidi viděli, že se nemají čeho bát.
Na to jsem zvědav. Když to tak umíte, co říkáte změnám zahájeným od prvního ledna. Vy jim říkáte deforma. Jak by měnili dnešní komunisté například zdravotnictví?
Systém nápravu potřebuje, souhlasím. Místo poplatků za návštěvu lékaře či za recept bychom o setiny, maximálně o desetinu procenta zvýšili platbu zdravotního pojištění. To by systém spolehlivě zajistilo.
Existuje něco, co byste nechal lidem platit ve zdravotnictví?
Ne.
Jedním z evergreenů posledních let je jednání o důchodové reformě. Kvůli posunu věku odchodu do důchodu jste ji zablokovali vy. Jaký je v současnosti váš návrh na řešení v této věci?
Stávající princip nechme fungovat do roku 2013, pak se opět sejděme, podívejme se, zda je demografický vývoj v Česku tak dramatický, aby to bylo potřeba řešit. Vždyť udržitelnost a ufinancovatelnost toho systému je spočtena do roku 2030.
A jste, či nejste pro zvýšení věku pro odchod do důchodu?
Zatím ne. Ale jestliže se ukáže demografický vývoj dál dramatický a systému by v budoucnosti mohl hrozit kolaps, tak vyjednejme, jak to udělat. ODS ale chce zavedením třetího pilíře pouze podporu nějakého bankovního produktu. My jsme tady pro občany, ne pro banky.
Když jste tak pro občany, odpovězte mi jasně v letošním roce osmiček na otázky, které se dotkly milionů lidí. Jsou to otázky, které dostávají i prezidentští kandidáti. Byl únor 1948 komunistickým pučem?
Nebyl. Bylo to provedeno ústavní cestou, dokonce ústavnější, než byla takzvaná sametová revoluce v roce 1989.
Tu paralelu s rokem 1989 jste prosím vzal kde?
Klement Gottwald před šedesáti lety nepoužil kooptaci. Tedy, že by se tam někdo dostal ne na základě voleb, ale jen rozhodnutím volených členů. Tak se přece stal Václav Havel poprvé prezidentem. Zvolil ho komunistický parlament.
Moment, ale po uchopení moci komunisty v únoru 1948, došlo k popravám politicky nepohodlných lidí. Další tisíce lidí putovaly do vězení. To nepovažujete za zločiny?
To byly excesy, které odsuzujeme. Od toho se distancujeme. Nechceme opakovat chyby minulosti.
Navíc se odehrálo znárodňování, soukromý majetek byl zabavován a to vedlo k tomu, že Československo se nerozvíjelo tak, jak by mohlo. Ani to neuznáváte? Vždyť únor 1948 rozhodně zbrzdil náš vývoj.
Ekonomický potenciál Československa byl obrovský. Také by nebylo co privatizovat po roce 1989, kdyby vývoj tehdy nebyl dobrý…
… to myslíte vážně? Že nejdříve se něco ukradne a staví se na tom?
Myslím to jinak. Snadno se to dnes odsuzuje, ale těžko šlo postupovat po druhé světové válce v rozděleném, bipolárním světě jinak, než jak se to odehrálo. Ale mně to nevyčítejte, já jsem to neřídil.
Neřídil, ale zopakujme si to. Únor 1948 podle vás nebyl puč, ale pak nastaly věci, které i vy odsuzujete?
Jednoznačně. Už jsem mluvil o excesech. Nevím, co po nás pořád chce někdo omluvy. Už jsme se přece mnohokrát omluvili. Kdo to chtěl slyšet, tak to slyšel, kdo nechce, chce omluvu každý den. Je to z jejich strany jen politická hra.
Skočíme do srpna roku 1968 a vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Já říkám, že to byla brutální okupace. Co si myslíte vy?
Když to beru jako právník, tak to byla realizace tehdy platných mezinárodních smluv…
… cože? Bylo to přece proti vůli vlády a naprosté většiny občanů. Co je na tom v pořádku?
Byli jsme součástí Varšavské smlouvy, tak to myslím. Zpochybňujete snad, až tady budou vojáci NATO?
Zpochybňuji, pokud to nebude na základě oboustranné dohody. A rok 1968 se neodehrál na základě takových dohod, a když, tak jen vynucených. To chcete zpochybnit?
Nezpochybňuji, ale nějaké dohody tam byly. Samotný vstup vojsk Varšavské smlouvy byl tehdy vítězstvím vojáků nad politiky.
Zeptám se na rok 1968 ještě jinak. Opět bych chtěl jasnou odpověď: Odsuzujete vy osobně vstup vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 do tehdejšího Československa?
Ano, protože to nejvíce poškodilo komunistické myšlenky.
Když se přesuneme do současnosti, a abychom si vysvětlili lépe vaše postoje, nevyhovuje i vám spíše vývoj po revoluci 1989? Vždyť můžete svobodně mluvit, podnikat, cestovat, emigrovat, studovat. To jsou podstatné a zásadní změny oproti komunistickému režimu.
Nevidím to černobíle, ale ty současné možnosti, o kterých vy mluvíte, souvisejí i s celkovou kvalitou života. V tomto směru vidím před rokem 1989 plusy i minusy.
Ale vy se máte určitě lépe, ne?
Kvalita života je dnes pro mne horší, to nezáleží jen na výšce platu. Zabezpečení rodiny před rokem 1989 bylo pro mě ve větším klidu.
Má se tedy podle vás společnost celkově lépe, či hůře než před revolucí?
Nemá se lépe. Je strašně rozhádaná, lidi jdou proti sobě, to právě té kvalitě životě neprospívá.
Vám nevadila kdysi velká vnitřní nesvoboda? Vy jste ji nepociťoval?
Pracoval a žil jsem v prostředí, kde lidé hovořili poměrně otevřeně. Ani dnes by si mnohdy nedovolili říci, co tehdy. Vyhodili by je z práce.
Už podruhé se dnes ptám: To myslíte vážně?
Myslím to tak, že tenkrát si troufli lidé říci víc než dnes. Protože se bojí, že je vyhodí z práce. Jistěže byli tehdy lidi méně politicky svobodní než v současnosti, ale ekonomicky byli svobodnější.
