Vzorky jsou k vidění ve filadelfském Mütterově muzeu. Výstava však potrvá pouhých devět dní. Návštěvníci si mohou prohlédnout pětačtyřicet plátků v původní velikosti a navíc jeden podrobně pod velkou lupou.
Albert Einstein zemřel v roce 1955 na výduť aorty. Bylo mu 76 let. Patolog Thomas Harvey během rutinní posmrtné pitvy vyjmul zemřelému vědci z hlavy mozek. To se však setkalo s velkou nevolí ze strany géniovy rodiny. Harvey se hájil, že činil na základě povolení od Einsteinova syna, rodina to ale popřela.
Patolog kvůli skandálu přišel o práci, ne však o cenný Einsteinův orgán. V průběhu let rozeslal jeho jednotlivé vzorky neurologům, aby se pokusili zjistit, co stojí za tak brilantním uvažováním geniálního vědce.
"Thomas Harvey ve Filadelfii studoval, proto se sem spolu se svým úlovkem vrátil a nechal zde z mozku odřezávat potřebné vzorky," popisuje kurátorka muzea Anna Dhodyová.
A jako poděkování pak filadelfským patologům nechal box se šestačtyřiceti plátky. Šířka každého plátku se pohybovala v rozmezí pouhých dvaceti až padesáti mikrometrů (lidský vlas má šířku cca 100 mikrometrů).
Mozek, tumor a kus kůže z krku
Podivná sbírka v průběhu posledních desetiletí několikrát změnila majitele, zůstala však ve městě a časem konečně zakotvila v Mütterově muzeu. Části Einsteinova mozku zde budou spočívat v opravdu vybrané společnosti - mezi největší dosavadní chlouby instituce patří snímky tumoru dvaadvacátého amerického prezidenta Stephena Grovera Clevelanda a tkáň z krku Johna Wilkese Bootha, tedy muže, který zastřelil Abrahama Lincolna.
Einsteinův mozek zkoumaly zástupy vědců a narazily na několik zvláštností. Lidská anatomie se však vyznačuje velkou individuálností a tak je velice těžké říci, zda ta či ona konkrétní specifika obsahu Einsteinovy hlavy mohla vést k jeho výjimečnosti.
Svěží závity
Jedno zjištění však vědce opravdu překvapilo. Pod mikroskopem se Einsteinův mozek jeví jakoby "neopotřebovaně". Neseznámený odborník by tak po zběžném pohledu prohlásil, že zkoumal mozek někoho mladého.
Po ukončení krátkodobé výstavy plánuje muzeum poslat vzácné vzorky na další výzkum. Ten možná konečně odhalí, v čem spočívá ta pověstná esence geniality tvůrce teorie relativity.
