Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Fico nevyloučil, že i Slovensko požádá o výjimku z Lisabonské smlouvy

  12:29aktualizováno  21:27
Slovenský premiér Robert Fico nevyloučil, že Slovensko požádá Evropskou unii o stejnou výjimku z Lisabonské smlouvy jako Česko kvůli nezpochybnitelnosti Benešových dekretů. Pokud se České republice podaří požadavek prosadit, budeme o tom také uvažovat, řekl Fico v České televizi v pořadu Otázky Václava Moravce.

Ficova slova podtrhl večer i slovenský ministr zahraničí Miroslav Lajčák. V televizi Markíza řekl, že Bratislava nepodpoří na summitu EU výjimku pro Česko, pokud nebude platit i pro Slovensko. Případnou výjimku přitom musí schválit všech 27 států Unie.

"To, co děláme, je, že upozorňujeme v Evropské unii, že požadavkem Václava Klause bychom se i my ocitli v nové politické situaci, protože Benešovy dekrety se týkají stejně tak Slovenska jako České republiky," řekl Lajčák.

Také Fico v ČT zdůraznil, že dekrety, které umožnily odsun části občanů bývalého Československa po druhé světové válce, jsou základní součástí slovenského práva, jsou "nezrušitelné a nezměnitelné". Doplnil také, že v době ratifikace Slovensko nemělo s Benešovými dekrety žádný problém.

Bratislava je podle něho nyní z právního hlediska celkem klidná, situace by se ale mohla změnit, pokud by si Česko vyjednalo výjimku z listiny základních práv EU. V takovém případě by podle Fica hrozilo, že si někteří z odsunutých začnou vykládat situaci tak, že charta umožňuje dekrety prolomit a že na Slovensku, které výjimku nemá, by to bylo možné.

Slovensko vyčkává, jak dopadnou Klausovy požadavky

"Čekáme na formulaci, která vznikne. Vnímáme Benešovy dekrety jako politickou otázku, ne právnickou," uvedl slovenský premiér. "Pokud to bude znamenat, že Česká republika dostala výjimku, bude se muset Slovenská republika k tématu postavit aktivněji. Nenecháme Slovensko v nejistotě," dodal.

Výjimkou z listiny základních práv Unie, která je součástí Lisabonské smlouvy, podmínil svůj podpis Lisabonské smlouvy český prezident Václav Klaus.

Podle něj by listina mohla dekrety prolomit a otevřít cestu k majetkovým nárokům sudetských Němců. Většina českých politiků ale tento Klausův názor nesdílí. - čtěte Lisabon není v rozporu s ústavou, odmítla vláda stížnost senátorů

Česko je poslední zemí Unie, která zatím smlouvu neratifikovala. Klaus ale smlouvu nemůže podepsat, dokud Ústavní soud nerozhodne o jejím souladu s Ústavou. Soud bude jednat o smlouvě 27. října.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Rohingové protestují před barmskou ambasádou v malajsijském Kuala Lumpuru (8....
Barmští vojáci pozabíjeli stovky Rohingů, tvrdí Amnesty International

Nejméně několik stovek mužů, žen a dětí z menšinového muslimského etnika Rohingů zabili barmští vojáci ve snaze vypudit ze země všechny jeho příslušníky. Podle...  celý článek

Šéf hnutí ANO Andrej Babiš na předvolebním mítinku v Praze (28. září 2017)
Američané si lámou hlavu: Vydá se Babiš po volbách Orbánovou cestou?

Andrej Babiš se nápadně podobá Donaldu Trumpovi a výsledek parlamentních voleb naznačí, jestli se Česko zařadí po bok Polska a Maďarska, čímž by se evropská...  celý článek

Severokorejský vůdce Kim Čong-un na inspekci dělostřelecké jednotky (27. dubna...
Kim se vrhl na digitální loupeže. V pozoru musí být i české banky

Ještě před několika lety tajné služby nepovažovaly severokorejské hackery za vážnější hrozbu. Dnes kybernetičtí záškodníci ve službách Kim Čong-una útočí na...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.