Ficova slova podtrhl večer i slovenský ministr zahraničí Miroslav Lajčák. V televizi Markíza řekl, že Bratislava nepodpoří na summitu EU výjimku pro Česko, pokud nebude platit i pro Slovensko. Případnou výjimku přitom musí schválit všech 27 států Unie.
"To, co děláme, je, že upozorňujeme v Evropské unii, že požadavkem Václava Klause bychom se i my ocitli v nové politické situaci, protože Benešovy dekrety se týkají stejně tak Slovenska jako České republiky," řekl Lajčák.
Také Fico v ČT zdůraznil, že dekrety, které umožnily odsun části občanů bývalého Československa po druhé světové válce, jsou základní součástí slovenského práva, jsou "nezrušitelné a nezměnitelné". Doplnil také, že v době ratifikace Slovensko nemělo s Benešovými dekrety žádný problém.
Bratislava je podle něho nyní z právního hlediska celkem klidná, situace by se ale mohla změnit, pokud by si Česko vyjednalo výjimku z listiny základních práv EU. V takovém případě by podle Fica hrozilo, že si někteří z odsunutých začnou vykládat situaci tak, že charta umožňuje dekrety prolomit a že na Slovensku, které výjimku nemá, by to bylo možné.
Slovensko vyčkává, jak dopadnou Klausovy požadavky
"Čekáme na formulaci, která vznikne. Vnímáme Benešovy dekrety jako politickou otázku, ne právnickou," uvedl slovenský premiér. "Pokud to bude znamenat, že Česká republika dostala výjimku, bude se muset Slovenská republika k tématu postavit aktivněji. Nenecháme Slovensko v nejistotě," dodal.
 |
Výjimkou z listiny základních práv Unie, která je součástí Lisabonské smlouvy, podmínil svůj podpis Lisabonské smlouvy český prezident Václav Klaus.
Podle něj by listina mohla dekrety prolomit a otevřít cestu k majetkovým nárokům sudetských Němců. Většina českých politiků ale tento Klausův názor nesdílí. - čtěte Lisabon není v rozporu s ústavou, odmítla vláda stížnost senátorů
Česko je poslední zemí Unie, která zatím smlouvu neratifikovala. Klaus ale smlouvu nemůže podepsat, dokud Ústavní soud nerozhodne o jejím souladu s Ústavou. Soud bude jednat o smlouvě 27. října.
