Studenti při pokusu nechali skupinu žen vyplňovat otravný jednotvárný dotazník. A zjistili, že ženám, kterým před pokusem potřeli horní ret látkou s obsahem androstadienonu, vydržela dobrá nálada déle. (Podrobněji o tomto pokusu informovala příloha Věda a počítače DNES dne 12. září 1998.)
LÍBÍ SE VÁM TATO ŽENA?
Pokusy o popsání dosud nepoznaných způsobů chemické komunikace mezi muži a ženami od té doby dále pokročily.
Karl Grammer a jeho kolegyně Astrid Jütteová z Vídeňské univerzity vystavili čtyřiačtyřicet mužů působení synteticky vyrobené chemikálie, jež je shodná s přirozenou látkou vznikající v ženské děloze. Muži, aniž to tušili, čichali tuto sloučeninu ze vzduchu v pokusné místnosti. Při tom měli za úkol prohlížet si fotografie žen a určovat, jak přitažlivě na ně působí. Stejný úkol dostalo i jiných šestnáct mužů, kteří však v pokusné místnosti měli čistý vzduch.
Ukázalo se, že první, chemicky ovlivněná skupina mužů hodnotila ženy na fotografiích jako přitažlivější, než za jaké tytéž ženy považovala skupina nijak neovlivněná. Posun však nefungoval symetricky, nýbrž se při něm spíše smazával rozdíl mezi vnímáním ženské přitažlivosti. Ženy považované neutrálními muži za méně atraktivní se v hodnocení chemicky ovlivněných mužů přiblížily k ženám všeobecně považovaným za atraktivní.
CHEMICKY ZPRACOVANÝ MOZEK
Výzkumníci z toho vyvodili, že použitá chemická látka ovlivňuje mužské chápání krásy a přitažlivosti, a funguje tedy jako feromon. "To je právě trik feromonů," vysvětluje profesor Grammer, "že změní způsob, jak jsou v mužském mozku zpracovávány informace."
Obdobné ženské feromony vyzkoušel i výzkumný tým z Univerzity v Northumbrii v severní Anglii. Při tomto experimentu však muži nehodnotili fotografie konkrétních žen, ale pouze popsané charakteristiky ženských postav z povídek a románů. Výsledek však byl stejný jako při vídeňském pokusu - feromony ovlivnění muži považovali smyšlené postavy za fyzicky i sexuálně přitažlivější, než jak tytéž hrdinky připadaly mužům neutrálním.
JENOM CHEMIE NESTAČÍ
"Může jít o pozůstatek evolučního vývoje člověka, který usnadňuje interakce mezi pohlavími," soudí o lidských feromonech Andrew Scholey z Northumbrie.
Vědci však obvykle zdůrazňují, že člověk je přece jen bytost velmi komplikovaná, a její chování nelze plně popsat či dokonce ovlivnit několika chemickými či biochemickými reakcemi.
"Je vysoce nepravděpodobné, že by lidé mohli být snadno a jednoduše sexuálně manipulováni prostřednictvím tělových zápachů," shrnul Steve von Toller z anglické Univerzity ve Warwicku na nedávné konferenci Britské psychologické společnosti.
Biochemické látky - feromony určují mnohé. |