Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ze školy mezi teroristy. Student ve službách CIA infiltroval Taliban

  22:31aktualizováno  22:31
Některé životní příběhy jsou tak neuvěřitelné, že by s klidem mohly posloužit jako námět pro Hollywood. A přesně takový život má za sebou Američan, který více než pět let pracoval pro CIA. Fernado Jara se infiltroval mezi radikální islamisty v Afghánistánu i Jemenu, práce v utajení ho však psychicky zlomila.

Fernando Jara má za sebou pět let práce u CIA | foto: latimes.co.uk

Sedmatřicetiletý Fernando Jara dnes nakukuje do politiky, provozuje neziskovou farmu pomáhající lidem v boji se závislostí na drogách a je spokojeným manželem. Před pár lety však měl do obyčejného života daleko. Na neobvyklou cestu ho nasměrovala slova Daymona Johnsona, jeho tehdejšího učitele sociologie a filozofie.

Zlomový okamžik v Jarově životě se odehrál krátce po teroristických útocích z 11. září. Johnson tehdy během přednášky prohlásil, že by se mělo do boje proti terorismu zapojit více arabsky mluvících Američanů. Jara se po skončení přednášky zvedl a utíkal směrem ke školní knihovně.

Tam do počítače naťukal stručný mail, ve kterém vysvětlil, že by mohl pomoci v boji proti teroristům. Sám totiž o několik měsíců dříve konvertoval k islámu a měl mnoho kontaktů na arabskou komunitu v USA. Na závěr dodal: "Možná se k nim mohu dostat mnohem blíže, než vy." Do kolonky pro adresáta pak napsal mailovou adresu CIA.

Johnson v rozhovoru pro server latimes.com prozradil, že Jara v té době hledal něco, v co by mohl věřit. "V jedné přednášce nenáviděl Ameriku, v hodinách filosofie se stal ateistou vyznávajícím Nietzscheho a ve výuce náboženství konvertoval k islámu, studoval Korán a nechal si narůst obří plnovous. Takový v té době byl," vzpomíná Johnson. A změnily ho také útoky z 11. září. Z oddaného muslima se rázem stal velký patriot.

Náročný výcvik a první infiltrace

V té době americká tajná služba začala zvažovat nasazení tajných agentů přímo do teroristických organizací v zahraničí. Inspiroval je k tomu případ Američana Johna Walkera Lindha, který konvertoval k islámu a připojil se k Talibanu. CIA uvěřila, že by radikální islamisty mohla lehce infiltrovat a mail od odhodlaného Jary jí přišel vhod.

Jara byl obratem pozván do Kalifornie, kde podstoupil základní výcvik. Ten následně pokračoval ve Virginii a Washingtonu. Učili ho ti nejlepší. Postupně prošel rukama odborníků na zbraně, protiteroristických expertů a veteránů z dob studené války.

Když jeho výcvik skončil, na řadu přišlo postupné zapojování do muslimské komunity v USA i v zahraničí. Jara podle svých slov kopíroval postupy Lindha. Rozesílal dopisy stovkám islámských asociací po celém světě, ve kterých vysvětloval, že k islámu konvertoval ještě před útoky z 11. září a otevřeně kritizoval vládu USA. CIA mu dala k dispozici celých 48 tisíc dolarů (téměř milion korun). Jara jejich prostřednictvím pronikl do extremistických sítí v Jemenu a Afghánistánu, které prý běžně unášely cizince.

V jednom domě s teroristy

V Jemenu se dokázal dostat do nejvyšších kruhů tamních imámů. Stačilo k tomu jediné, hrát ultrakonzervativního muslima. Jara, obdařen geniální pozorovací schopností, od svých nových přátel rychle pochytil všechna specifika jejich života a okamžitě je přijal za své. Tajné informace pak předával spolupracovníkům ve Spojených státech.

Během působení v Afghánistánu musel kvůli svému krytí Talibanu prozradit i některé informace o pohybu spojeneckých vojsk. "Lovil jsem zápaďáky," vysvětluje Jara.

Během svého pětiletého působení u CIA se Jara několikrát vrátil i do svého domovského města Bakersfieldu. Jeho nejbližší přátelé se shodují, že ho nemohli poznat. Z tichého chlapce se stal sebevědomý muž, mnohdy prý až arogantní. Služba u CIA mu vynesla mnoho peněz, při svých chvílích odpočinku tak mohl holdovat své velké zálibě – luxusním automobilům.

Roky neustálého psychického tlaku se však projevily na jeho psychice. Johnson si vzpomíná, že Jara na sklonku kariéry tajného agenta začal zpochybňovat operace svého tehdejšího zaměstnavatele. "Vojenské útoky mnohdy směřovaly i na oblasti, kde žili civilisté," vysvětluje Johnson a dodává, že právě z toho měl Jara největší trauma.

Čekání na lepší život

V roce 2006 už byly jeho psychické problémy neúnosné. V Chicagu údajně podstoupil test na detektoru lži a následně musel odevzdat všechno své vybavení. "Měl jsem nějaký psychický blok a při výslechu jsem začal žvatlat jako děcko," vzpomíná Jara. Jeho služba u CIA skončila, Jara se vrátil do Bakersfieldu, v kapse měl 12 tisíc dolarů (asi 200 tisíc korun), trápila ho však závislost na alkoholu a posttraumatická stresová porucha. Mnoho měsíců bydlel ve svém autě.

V roce 2007 byl dokonce zatčen za řízení v opilosti, o rok později pak do cely putoval za bránění se zatčení. Soud však přihlédl k jeho psychickým šrámům a všechna obvinění po roční probaci stáhl. Jara si postupem času sehnal práci u ochranky. Tehdy si ho všiml i profesor historie Mark Baker. "Nemohl jsem uvěřit, že jeden z mých studentů přespává někde na parkovišti v autě," divil se tehdy Baker.

Jara se nevzdal a rozhodl se vybojovat lepší život. Nyní provozuje neziskovou organizaci pomáhající lidem s odvykáním závislosti na drogách, dokončuje vysokou školu zaměřenou na studium teologie a snaží se i o dráhu politika. Se vším mu pak pomáhá jeho manželka. Jara si je jistý, že svou smůlu v životě si již vybral.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.